Blogeři
Podřazené kategorie
Přinášíme pět objevů za květen 2022 s nejvyšším altmetrickým skórem, na kterých se podíleli vědci s afiliací k České republice. Tedy těch, co byly nejvíce sdíleny na Twitteru, v médiích či na Redditu. Jen první výzkum poukazující na covidovou diskriminaci žen tweetlo 1599 uživatelů s dohromady 8,865,735 followery.
Jednoduchý, levný a hlavně trvanlivý návod, jak proočkovat společnost, přináší čtveřice českých ekonomů a ekonomek. Spoiler: Pozor na mylné domněnky, klíčem k úspěchu jsou fakta! Další českou stopu ve vědě zanechala i Hurvínkova cesta do vesmíru a exkurze do lidských dějin.
Co dělaly evropské horské rostliny ve čtvrtohorách, kdy se střídaly doby ledové a meziledové? Přestěhovaly se do nížin, nebo se z nich staly otužilci, zjistili vědci v nejnovější studii. Další české vědecké stopy zamířily k veganům a pod vodní hladinu.
Eduard Petiška ze Sciencecom Agency přináší souhrn deseti vědeckých článků, které za uplynulý týden vzbudily v globálním měřítku na sociálních sítích největší pozornost. Přečtěte si v nejnovější analýze, o které články se jedná.
Nový text Dalibora Štyse se věnuje otázce transferu technologií v České republice a navrhuje, jak efektivního transferu v našich podmínkách nejlépe dosáhnout. Celý text čtěte níže.
V nejnovějším čísle časopisu pro vysokoškolskou a vědní politiku AULA vyšla úvaha Martina Fuska o tom, jaký je význam transferu znalostí a technologií pro společnost a proč je třeba zakládat transferové kanceláře. Celý text čtěte níže.
Olgu Ryparovou neboli Olinium možná znáte ze sociálních sítích, kde učí a popularizuje chemii. Výuková videa začala původně natáčet pro své studenty, kteří nemohli přijít na hodinu. Postupně ale počet sledovatelů rostl a nedávno její YouTube kanál překonal milník milionu zhlédnutí.
Zajít do kina na filmy, ve kterých hraje hlavní roli věda, byl minulý týden program šesti tisíc účastníků, kteří se z celého světa sjeli na oblíbený festival Academia Film Olomouc (AFO). Další přehled vědy s českou stopou také zmiňuje vodivý beton nebo sebepoškozující sklony nádorových buněk.
Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad rolí šťastné náhody ve vědeckém výzkumu, která vede k poznání něčeho nového. Jak pak ale z takové šťastné náhody vytvořit objev, který povede k užitečným efektům? Přečtěte si víc v novém příspěvku.
S posledním rokem kafemlejnkového financování 2018 mělo financování vědy na vysokých školách ze strany MŠMT projít obdobím fixace. Fixace měla zakotvit proporce rozdělení podpory mezi školy, dokud nebudou k mání věrohodnější výsledky nového systému hodnocení dle Metodiky 2017+. Reálně se však proporce podpory mezi roky 2018 a 2021 měnily, a to velmi výrazně.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka