Co by se stalo se Zemí, kdyby vypukla jaderná válka? Co pomáhá zmírnit stres a úzkost? A která část obyvatelstva je častěji spojována s vegetariánstvím nebo antivaxxerstvím? Přečtěte si o 10 vědeckých objevech, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku za uplynulý měsíc.

Jak rozpoznat predátorské vědecké časopisy v éře Open Access a jak účinné jsou proklamace vědeckých rad v boji s nekalými redakčními praktikami? Nad tím, že ani otevřené publikování nutně nechrání před predátory, se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí Jan Valenta.

Češi si zakládají na své vynalézavosti a čas od času ji ve vědě také předvedou. Aktuálně se to excelentním způsobem podařilo týmu rostlinného biologa Karla Říhy, který objevil nový buněčný mechanismus úzce spojený s produkcí semen. Nový přehled vědeckých poznatků s českou stopou zmiňuje také výzkum, který zjistil, jak chudé jsou české lesy.

V současnosti projednávaná dohoda The Agreement on Reforming Research Assessment (ARRA) má za cíl transformovat styl hodnocení vědy a posunout jej k více kvalitativním měřítkům. Názor na tuto reformu vyjandřuje bývalý náměstek MŠMT a současný prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj Univerzity Karlovy Pavel Doleček. Byl členem komise, která o dokumentu jednala.

Jak zaujmout protějšek opačného pohlaví? Tak například světlušky si za tím účelem před mnoha miliony let vymyslely světélkování – jak nově vybádal mezinárodní výzkumný tým s českou účastí. A tuzemští vědci a vědkyně stáli i za mnoha dalšími pozoruhodnými objevy a počiny. O několika z nich referuje i další přehled „vědy s českou stopou“.

Kdy se lidé rozhodují o tom, jestli chtějí mít děti, či jak souvisí počet psů v sousedství s kriminalitou? Skutečně funguje nová pilulka proti kocovině? Podívejte se na 10 vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku v červenci 2022. 

Další přehled vědy s českou stopou poodhaluje záhadu rozdílného vnímání bolesti a připomíná objevy českých egyptologů, geologů i ekologů. Naprázdno nevyjde ani genetika.

Minulý týden si svět připomínal 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela. Na čtyři stovky vědců a vědkyň, včetně tří nobelistů, zamířily do Brna na velkou genetickou konferenci. Další tisíce návštěvníků pak přilákal doprovodný program. Zkrátka jihomoravská metropole žila zelenou a hráškem. Podnik, který na menu nenabízel něco zeleného, měl pravděpodobně dovolenou.

Vypadá to, jako by červenec přál fotografiím, na které se nezapomíná. A které – jakkoli to zní jako klišé – se mění v „ikony“. Jedné takové je dnes přesně třiapadesát let. Dalším jen něco přes týden. A všechny spojuje fakt, že nevznikly na planetě, kterou uvedly v úžas.

Český rostlinný genetik Jaroslav Doležel byl na začátku tisíciletí u zrodu dlouholetého mezinárodního úsilí o rozluštění genomu pšenice seté. Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, které profesor Doležel řídil, se v následujících letech podílelo na ostře sledovaném výzkumu – úspěšně završeném před čtyřmi lety.