Blogeři
Podřazené kategorie
Martin Srholec se ve svém novém, anglicky psaném blogu vyjadřuje k tomu, že časopis Scientometrics stáhl článek Predatory publishing in Scopus: evidence on cross-country differences, který napsal společně s Vítem Macháčkem. Tento krok vnímá Martin Srholec jako neobjektivní postpublikační recenzní řízení. Ve svém příspěvku svoji argumentaci hlouběji rozebírá.
Piráti a STAN nám před volbami připravili bohatýrský švédský stůl, na němž je na 84 talířích formulován názor této volební koalice na různé aspekty stavu naší společnosti a velmi podrobně navrženy kroky, jak tento, povětšinou podle jejich názoru bídný stav, změnit. To oceňuji, protože to dává možnost posoudit, do jaké míry jsou takové představy reálné.
O blížící se volby nového rektora Univerzity Karlovy by se mělo zajímat mnohem více lidí, než jen členové akademického senátu této největší české univerzity, kteří budou rektora zanedlouho vybírat. Pro její velikost a roli bude úspěch či neúspěch univerzity pro budoucnost Česka podobně významný jako úspěch mnohých velkých veřejných institucí nebo třeba soukromé Auto Škoda.
Martin Víta se ve svém novém blogu věnuje hojně skloňovanému tématu Open Science. Na následujících řádcích nastiňuje, jak široký může být potenciál tohoto pojmu. Open Science totiž může skrývat příležitosti, které na první pohled možná nejsou zcela patrné.
Zdá se, že doběhlo první kolo velkého hodnocení vědy na vysokých školách předepsané vládní Metodikou 2017+. Na webu MŠMT jsou zveřejněny informace včetně výsledků. Informace jsou zatím dost kusé a fragmentované. Většina škol nejde moc daleko za minimum předepsané vládní Metodikou.
Stále častěji ke mně přichází dotazy na časopis Sustainability. Poslední roky v něm totiž raketově rostou počty článků českých autorů. Udělal jsem si proto malý bibliometrický audit.
V době prázdnin a dovolených lidé touží „zamířit za hranice všedních dnů“, změnit myšlenky a denní stereotypy, poznávat nové kraje a mnozí se chtějí blýsknout něčím neobvyklým. Realizace cestovatelských snů záleží na schopnostech a především finančních možnostech jedince. Není překvapivé, že nejbohatší lidé na zeměkouli nemají přízemní sny a, zatouží-li třeba po cestě do vesmíru, jsou ochotni zaplatit nákladný dlouholetý vývoj cestovního prostředku
Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad historií českých časopisů věnovaných vědě. Jaké jsou nejstarší tuzemské časopisy tohoto druhu? A co motivovalo tehdejší spolky či jednotlivce k zakládání časopisů? To se dozvíte na následujících řádcích.
Univerzita Karlova (UK) zveřejnila bibliometrickou informační oporu svého vnitřního mezinárodního hodnocení vědy na UK, jehož popis a výsledky byly nedávno zveřejněny. Obsáhlý report jsme jako IDEA zpracovali s týmem pro interní hodnocení UK. Bylo mi ctí být součástí historicky prvního počinu tak rozsáhlého mezinárodního hodnocení vědy nejen na UK, ale zřejmě i v Česku.
Bez správně napsaného pracovního inzerátu se vám dobří zaměstnanci budou hledat těžko. Na nejčastější nedostatky nabídek pracovních pozic ve výzkumném prostředí si ve svém blogu posvítí Martin Víta, zakladatel portálu ResearchJobs.cz.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka