Pavel Doleček na konci ledna po čtyřech letech skončil v pozici náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT. Od 1. února nastoupil jako prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj na Univerzitu Karlovu. Jeho angažmá na nejstarší české vysoké škole potvrdil v pátek 4.2. akademický senát. Bývalý náměstek s námi zbilancoval uplynulé čtyřleté období a také prozradil, před jakými výzvami podle něj český výzkum stojí.

Co se slíbí, má se plnit, zde je tedy první z pravidelných přehledů vědy s českou stopou. Letos se již čeští vědci a vědkyně stihli podílet na objevu překvapivého původu resistence vůči antibiotikům, ukázali, že patří mezi evropskou špičku, a patentovali vylepšené vodné baterie.

Tradice má někdy inspirativní sílu. Jednu takovou udržují i prestižní vědecké časopisy, když na přelomu nového roku pravidelně sestavují přehledy očekávaných událostí ve vědě. Po jejich vzoru jsem se pokusila prozkoumat, co čeká českou vědu v roce 2022.

Docela pravidelně komentuji programová prohlášení vlád v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI). Ani tentokrát neudělám výjimku. Už před měsícem jsem komentoval záměry obsažené v koaliční smlouvě. Většinu záměrů jsem sice kvitoval, ale přišlo mi, že mnoho důležitých témat pominula.

Loňský rok opět ukázal, jak důležitá je komunikace vědy. Rostl zájem veřejnosti o „přeloženou“‎ vědu, vědce a novináře zase zajímalo, jak najít společnou řeč. Také to byl druhý rok s covidem a pro mě druhý rok na pozici vědecké redaktorky na Univerzitě Karlově.

S ideou otevírání dat se v současné době setkáváme na různých úrovních stále častěji. V kontextu výzkumu, vývoje a inovací narážíme na pojem open science data, v kontextu veřejné správy jde především o pojem otevřených dat, který je definován přímo v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Od Štědrého večera do Nového roku je doba dlouhá. Ten pravý čas na radost z vánočních dárků, čtení knížek a... co třeba pátrání po tajemstvích světa vědeckého publikování v Česku?

Inovacím ze společensko-humanitních a uměleckých oborů je potřeba poskytnout platformu. Zesilovat jejich hlas hodlá Transfera.cz ve spolupráci s Centrem pro transfer poznatků a technologií Univerzity Karlovy.

Hodnocení dopadů grantové podpory výzkumu může být podobně náročná věda jako třeba kosmologie nebo jaderná fyzika. A poznatky jsou pro společnost neméně důležité. Protože v sázce je i hodně peněz, vítejte v oboru ekonomie vědy. Že jste o něm dosud neslyšeli? Nemusíte se stydět, protože tento obor u nás zůstává popelkou.

V tomto příspěvku volně navazuji na úvahu Daniela Münicha Co je a není v koaliční smlouvě ohledně vědy a přidávám svůj pohled na jmenování Heleny Langšádlové ministryní pro vědu a výzkum.