Podpora a řízení mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) - ostatně stejně jako v jiných oblastech - nebo podpora mezinárodní mobility výzkumných pracovníků a pracovnic se neobejde bez adekvátní datové podpory. Kdybychom chtěli parafrázovat známý výrok, mohli bychom v této situaci patrně zvolat: „Data jsou.“ Ano, data skutečně jsou, ale…

Nedávno jsem sesumíroval, s čím by podle mě v programech měli přijít kandidáti na rektora první z českých univerzit, tedy Karlovy, aby univerzita vystartovala do vyšších úrovní evropské univerzitní ligy. Oba kandidáti, Milena Králíčková a Michal Stehlík, už představili své programy. Nastavil jsem jim zrcadlo mých vlastních představ.

EXPO v Dubaji nabízí jedinečnou příležitost k představení nadějných českých technologií, které zatím nejsou ve světě příliš známé. „Češi se například zabývají tím, jak pěstovat rostliny v nepříznivých pouštních podmínkách,“ upozornil Karel Smékal z ministerstva zahraničí. Kultivace pouště je přitom pro celou oblast Zálivu zásadní téma.

Martin Srholec se ve svém novém, anglicky psaném blogu vyjadřuje k tomu, že časopis Scientometrics stáhl článek Predatory publishing in Scopus: evidence on cross-country differences, který napsal společně s Vítem Macháčkem. Tento krok vnímá Martin Srholec jako neobjektivní postpublikační recenzní řízení. Ve svém příspěvku svoji argumentaci hlouběji rozebírá.

Piráti a STAN nám před volbami připravili bohatýrský švédský stůl, na němž je na 84 talířích formulován názor této volební koalice na různé aspekty stavu naší společnosti a velmi podrobně navrženy kroky, jak tento, povětšinou podle jejich názoru bídný stav, změnit. To oceňuji, protože to dává možnost posoudit, do jaké míry jsou takové představy reálné.

O blížící se volby nového rektora Univerzity Karlovy by se mělo zajímat mnohem více lidí, než jen členové akademického senátu této největší české univerzity, kteří budou rektora zanedlouho vybírat. Pro její velikost a roli bude úspěch či neúspěch univerzity pro budoucnost Česka podobně významný jako úspěch mnohých velkých veřejných institucí nebo třeba soukromé Auto Škoda.

Martin Víta se ve svém novém blogu věnuje hojně skloňovanému tématu Open Science. Na následujících řádcích nastiňuje, jak široký může být potenciál tohoto pojmu. Open Science totiž může skrývat příležitosti, které na první pohled možná nejsou zcela patrné.

Zdá se, že doběhlo první kolo velkého hodnocení vědy na vysokých školách předepsané vládní Metodikou 2017+. Na webu MŠMT jsou zveřejněny informace včetně výsledků. Informace jsou zatím dost kusé a fragmentované. Většina škol nejde moc daleko za minimum předepsané vládní Metodikou.

Stále častěji ke mně přichází dotazy na časopis Sustainability. Poslední roky v něm totiž raketově rostou počty článků českých autorů. Udělal jsem si proto malý bibliometrický audit.

V době prázdnin a dovolených lidé touží „zamířit za hranice všedních dnů“, změnit myšlenky a denní stereotypy, poznávat nové kraje a mnozí se chtějí blýsknout něčím neobvyklým. Realizace cestovatelských snů záleží na schopnostech a především finančních možnostech jedince. Není překvapivé, že nejbohatší lidé na zeměkouli nemají přízemní sny a, zatouží-li třeba po cestě do vesmíru, jsou ochotni zaplatit nákladný dlouholetý vývoj cestovního prostředku