Radim Hladík
Vystudoval sociologii na Univerzitě Karlově a působí jako výzkumný pracovník v Oddělení pro studium vědy Filosofického ústavu AV ČR, kde se zabývá rolí médií a komunikace ve vědě. Pedagogicky se angažoval především na Fakultě sociálních věd UK. Jako předseda České asociace pro digitální humanitní vědy podporuje využívání počítačových metod v sociálněvědních a humanitních oborech. Absolvoval řadu zahraničních stáží včetně např. ročního studia na Kolumbijské univerzitě a v letech 2017-2019 provádí výzkum jako postdoktorand v japonském Národním ústavu pro informatiku. Vedle badatelské práce má zkušenosti i z působení na MŠMT, jako vědecký tajemník nebo výkonný redaktor časopisu Teorie vědy.
S podporou Japanese Society for the Promotion of Science, jež spravuje rozsáhlé globální programy akademických výměn, mohl Radim Hladík v letech 2017 – 2019 absolvovat postdoktorskou stáž na National Institute of Informatics v Japonsku. Svoje zkušenosti s tamním akademickým prostředím, jazykovou bariérou či byrokracií popsal v blogu pro Czexpats in Science.
Nedávno vyhlášené výsledky veřejné soutěže o Standardní projekty 2021 Grantové agentury ČR leckoho zaskočily nízkým počtem udělených projektů. Vše nasvědčuje tomu, že úspěšnost v hlavní české soutěži o projekty základního výzkumu výrazně poklesla. Analýza zasazuje výsledky soutěží GAČR do kontextu závislosti vědních oblastí na podpoře od různých poskytovatelů.
Začátkem září 2019 se paralelně konaly tři konference světové úrovně zaměřené na vědu a výzkum. Z jejich stopy na Twitteru můžeme vyčíst, že jejich souběh spíše než o nezdařilé koordinaci svědčí o rozvětvenosti badatelských přístupů, pro něž předmět výzkumu představuje věda samotná.
Zatímco obor klinické medicíny je v databázi Web of Science zastoupen v počtu 2126 časopisů, badatelé z oborů mediální studia nebo historie a archeologie mají s 85, respektive 87 časopisy publikační možnosti mnohem omezenější. Mohou se tyto rozdíly projevit při hodnocení vědy?
Na motivy skutečného příběhu o vzniku nového časopisu pro kvantitativní výzkum vědy Quantitative Science Studies žádný hollywoodský trhák nevznikne. Z pohledu vcelku nezáživné specializace, kterou hodnocení vědy je, však tato anabáze nepostrádá dramatický náboj.
- Rut Bízková
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Ladislav Krištoufek
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Vlach
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka