Přestože se některé nemoci objevují jen velmi vzácně, vyplatí se vynakládat čas, energii i peníze na jejich zkoumání. Proč přesně, připomíná další z pravidelných souhrnů vědy s českou stopou. Krom toho si všímá, jak badatelé spojují síly mimo jiné v boji proti obezitě a z jakých důvodů se někdy i talentovaní žáci bojí dál studovat.

Co je to homeoffice, jaké má výhody a jaké záludnosti? Na takové téma už dnes, po letech covidových, dokáže pojednat každý. Osobní zkušenosti jsou dobré či špatné ale zejména bohaté. Lišit se budou, pochopitelně, podle charakteru činnosti.

Minule jsem probral, jak ministerstvo školství promítlo výsledky národního hodnocení vědy do rozdělení institucionální podpory výzkumu mezi vysoké školy. Byl na to velký ohlas a mnozí se ptali, jak to proběhlo na Akademii věd ČR (dále jen AV ČR).

Vidím, ale nevím versus nevidím, ale vím – daly by se shrnout dva objevy českých vědců a vědkyň z uplynulých dvou týdnů. Už Darwin v buňkách pozoroval třpytivé krystaly, až nyní ale vědci popsali, o co se jedná, čím je to zajímavé a k čemu by se toho dalo využít. Další tým výzkumníků zase přišel na to, jak neviditelně šifrovat.

Přinášíme pět objevů za květen 2022 s nejvyšším altmetrickým skórem, na kterých se podíleli vědci s afiliací k České republice. Tedy těch, co byly nejvíce sdíleny na Twitteru, v médiích či na Redditu. Jen první výzkum poukazující na covidovou diskriminaci žen tweetlo 1599 uživatelů s dohromady 8,865,735 followery.

Jednoduchý, levný a hlavně trvanlivý návod, jak proočkovat společnost, přináší čtveřice českých ekonomů a ekonomek. Spoiler: Pozor na mylné domněnky, klíčem k úspěchu jsou fakta! Další českou stopu ve vědě zanechala i Hurvínkova cesta do vesmíru a exkurze do lidských dějin.

Co dělaly evropské horské rostliny ve čtvrtohorách, kdy se střídaly doby ledové a meziledové? Přestěhovaly se do nížin, nebo se z nich staly otužilci, zjistili vědci v nejnovější studii. Další české vědecké stopy zamířily k veganům a pod vodní hladinu. 

Eduard Petiška ze Sciencecom Agency přináší souhrn deseti vědeckých článků, které za uplynulý týden vzbudily v globálním měřítku na sociálních sítích největší pozornost. Přečtěte si v nejnovější analýze, o které články se jedná.

Nový text Dalibora Štyse se věnuje otázce transferu technologií v České republice a navrhuje, jak efektivního transferu v našich podmínkách nejlépe dosáhnout. Celý text čtěte níže.

V nejnovějším čísle časopisu pro vysokoškolskou a vědní politiku AULA vyšla úvaha Martina Fuska o tom, jaký je význam transferu znalostí a technologií pro společnost a proč je třeba zakládat transferové kanceláře. Celý text čtěte níže.