S ohledem na vysoký počet 51 oborů je těžké shrnovat. Soustředil jsem se pouze na jedno z pěti hodnoticích kritérií – na citovanost. A to proto, že jako jediné není tolik závislé na velikosti škol a jejich oborů a také na jazyku té které země.

Česko má zastoupení ve 30 z 51 hodnocených oborů. Na pomyslné české stupně vítězů vystoupala Univerzita Palackého v Olomouci v oborech Chemistry a Agriculture a Univerzita Karlova v oboru Economics and Econometrics. Její role v Česku zůstává stále výrazná. A v podstatě zachraňuje jinak velmi slabé zastoupení Česka ve společenských vědách.

Žebříček QS 2022 je založen na pěti kvalitativních ukazatelích. Dva z nich odráží vědeckou úroveň oborů na školách, zbývající tři odráží renomé oborů. Pro mé srovnání jsem použil pouze kritérium citační. Jako jediné totiž není tolik závislé na velikosti škol, respektive jejich hodnocených oborů. Jeho pro a proti diskutuji v závěru.

Nás přirozeně nejvíce zajímá postavení českých univerzit. Vzhledem k oborovosti se člověk musí probírat 51 různými oborovými tabulkami (plus pěti za oborové skupiny) a v každé z nich pak hledat jednotlivé české školy. Proto jsem vyrobil tabulku souhrnnou (raději si ji otevřete zvětšenou v novém okně). Ta uvádí percentilová pořadí českých vysokých škol v oněch 51 oborech. Čím nižší percentil, tím lepší je postavení české školy mezi univerzitami daného oboru na seznamu QS2022.

Očima oborů a oborových skupin

• Česko je zastoupeno alespoň jednou školou ve 30 z celkem 51 oborů.

• Nejvíce je zastoupena Univerzita Karlova (CUNI) v 21 oborech, tedy v necelé polovině. Druhá Masarykova Univerzita (MUNI) už pouze v 11, České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) v 9 oborech a Vysoké učení technické v Brně (VÚT) v 7 oborech.

• Česko nemá zastoupení ve:
  
  • 3 z celkem 9 oborů Natural Sciences.
  • 4 z celkem 9 oborů Life Sciences and Medicine.
  • 1 z celkem 7 oborů Engineering and Technology. Jde o oborovou skupinu s nejvyšším podílem Českem zastoupených oborů.
  • 5 z celkem 11 oborů Arts and Humanities.
  • 8 z celkem 14 oborů Social Sciences. Jde o oborovou skupinu s nejmenším podílem Českem zastoupených oborů.

• A kteréžto obory tedy zastoupeny nejsou? V tabulce jsou označeny šedým podkladem:
  
  • Některé jako Engineering – Petroleum a Earth and Marine Sciences asi moc nepřekvapují a nemrzí.
  • Určitě překvapí česká absence v oborech Geology, Geophysics a Dentristy.
  • Na pováženou a k zamyšlení je česká absence v tak důležitých oborech, jako jsou obory Psychology, Nursing a Statistics.
  • Alarmující je absence českého zastoupení v oborech Social Sciences: Anthropology, Business, Development Studies, Hospitality, Library, Social Policy a Sports-related Subjects. Česko zde má zastoupení pouze v oborech Accounting (VŠE), Economics and Econometrics (CUNI a VŠE), Communication (CUNI), Law (CUNI a MUNI), Politics (CUNI), Sociology (CUNI). Kdyby tedy nebylo CUNI, Česko by nemělo zastoupení ani v oborech Communication, Education, Politics, Sociology. CUNI v podstatě zachraňuje jinak velmi slabé zastoupení Česka ve společenských vědách.

• Česko má naopak nejčetnější zastoupení v oborových skupinách:
  
  • Natural Sciences: Chemistry (hned 5 škol), Material Sciences (3 školy), Mathematics (4 školy), Physics (4 školy).
  • Engineering and Technology: Computer Science (4 školy).
  • Life Sciences and Medicine: Biological (4 školy), Agriculture (4 školy), Medicine (3 školy).

Očima pořadí v oborech

A teď se podívejme na relativní umístění českých univerzit v rámci oborů. Na pomyslnou bednu, tedy na první tři místa, vystoupaly:

• Univerzita Palackého v Olomouci v oboru Chemistry (4. percentil světa),
• Univerzita Karlova v oboru Economics and Econometrics (13. precentil světa)
• Univerzita Palackého v Olomouci v oboru Agriculture (29. percentil).

Výjimečné postavení těchto dvou českých univerzit v prvních dvou zmíněných oborech ukazuje mimochodem i naše aplikace IDEA srovnávající citační produktivitu českých výzkumných pracovišť (Grafy 1a,b) a jiná aplikace srovnávající publikační produktivitu (Grafy 2a,b).

Graf 1a: Počet publikací (X) a počet citací z nejvlivnější čtvrtiny časopisů (Y) vysokých škol (Chemical Sciences). Graf se klikem zvětší.

Graf 1b: Počet publikací (X) a počet citací z nejvlivnější čtvrtiny časopisů (Y) vysokých škol (Economics). Graf se klikem zvětší.

Graf 2a: Personální velikost (X) a publikační výkon (Y) VŠ ve čtvrtině nejvlivnějších časopisů (Chemical Sciences). Graf se klikem zvětší

Graf 2b: Personální velikost (X) a publikační výkon (Y) VŠ ve čtvrtině nejvlivnějších časopisů (Economics and Business). Graf se klikem zvětší.

Ale zpátky k Tabulce. V horní polovině světových oborových pelotonů se z Česka dále umístily už jen obory Physics (43. percentil) a Medicine (43. percentil) na CUNI. Všechny ostatní obory českých škol najdeme až v druhé polovině celkového pořadí. Žebříček QS samozřejmě mnoho vysokých škol v oborech ani neuvádí, takže percentily se vztahují pouze na obory škol, které splnily vstupní kritéria QS metodologie.

Pár poznámek k metodologii

Spoustu detailů k metodologii QS najdete zde. Poměrně důležitá jsou kritéria pro to, aby byl obor dané vysoké školy do žebříčku vůbec zahrnut. Ani se neodvažuji to zde pro vás shrnovat a odkazuji vás na původní popis metodologie.

Kritérium h-index. Kritérium zohledňuje i velikost oboru na univerzitě. Velikost lze ale stěží považovat za indikátor kvality, a proto ho nepoužívám.

Kritéria akademická reputace a zaměstnavatelská reputace. Data pro obě kritéria se sbírají šetřením názorů mezi akademiky po celém světě. I v těchto kritériích hraje myslím výraznou roli velikost pracovišť v oboru. Přinejmenším proto, že to zvyšuje povědomí o jejich existenci.

Citační kritérium představuje průměrný počet citací na článek. Explicitně se to v popisu metodologie nepíše, ale je zřejmé, že se sledují publikace v časopisech na indexu Scopus. Také se dočteme, že hodnocená univerzita musí mít v hodnoceném oboru alespoň 100 publikací (nepíše se ale za jaké období). Dále se tam říká, že instituce s nízkým počtem publikací mají navíc snížený počet citací na klouzavé škále až do desetinásobku prahové hodnoty publikací pro konkrétní předmět (sám tomu moc nerozumím).

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz

Článek redakce portálu Vědavýzkum.cz věnovaný výsledkům českých škol v žebříčku najdete zde.