Teoretický fyzik Peter Higgs, stojící za předpovědí existence Higgsova bosonu, je dnes zmiňovaný nejen mezi vědci, ale i v široké veřejnosti. Pro tu vstoupil do světla reflektorů ziskem Nobelovy ceny za předpověď oné částice. Pro svět vědy má však Peter Higgs ještě další důležitý význam a to díky příběhu, který se s jeho vědeckou kariérou pojí.

Začněme jednoduchou otázkou: Čím je v akademickém prostředí doktorand? Odpověď na tuto otázku už ale tak jednoduchá není. Obvykle považujeme za doktoranda člověka, který je zapsán do doktorského studijního programu na vysoké škole. V takovém případě by doktorand měl být považován za studenta, tzv. Ph.D. studenta. Ale co když převážnou náplň jeho studia tvoří výzkum?

V těchto dnech se v prostředí švédských měst Stockholmu a Uppsaly koná konference o udržitelném akademickém prostředí, kterou pořádá evropská rada Eurodoc zastupující začínající vědce v Evropě. Jedním z témat, kterým se Eurodoc dlouhodobě věnuje a dostalo prostor i na této konferenci, je hodnocení akademických výsledků a připravovaná reforma hodnocení výzkumu v Evropě. 

Pouhých sedm procent doktorandů dokončí svá studia včas a asi šedesát procent vůbec nedostuduje. Změnit tristní čísla a především zkvalitnit doktorské studium může pomoci i standard školitele. Na otázky k tomu tématu odpovídal Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci, který je členem komise pro doktorské studium Studentské komory Rady vysokých škol .

Jak již bylo mnohokrát zmíněno na portálu Vědavýzkum.cz, otevřené publikování se stává častým terčem kritiky. Jedním z důvodů jsou vysoké poplatky, které si vědecká vydavatelství nárokují za vydání vědecké práce v jejich časopisech. V kontextu tohoto tématu může událost, která se stala 17. dubna ve vydavatelství Elsevier, odstartovat revoluci ve vědě.