Důvěryhodnost akademických metrik je ohrožena obchodem s falešnými citacemi. Nedávný experiment názorně odhalil, jak snadno lze ukazatele, jako jsou citace, zmanipulovat, což může podkopat jejich skutečnou hodnotu a význam v akademickém světě.
Představte si, že citace se stávají obchodovatelným zbožím. Výzkumníci vytvořili na Google Scholar profil fiktivního vědce, na který nejdříve umístili dvacet studií generovaných umělou inteligencí. Poté kontaktovali společnost, která se specializuje na prodej citací a kterou odhalili při analýze podezřelých profilů na Google Scholar. Tato společnost nabízela balíčky citací, kde jedna citace vyšla na pět až šest dolarů, takže asi na 110–135 korun. Vědci se nakonec rozhodli zakoupit menší balíček padesáti citací a během čtyřiceti dnů jim skutečně na profil fiktivního vědce tyto citace přibyly, a to z dvaadvaceti různých časopisů, přičemž čtrnáct z nich bylo dokonce indexováno v databázi Scopus.
Toto však není vše, k čemu ve studii dospěli. Následná analýza 1,6 milionu profilů na Google Scholar identifikovala 1 016 účtů vykazujících podezřelé vzory citací, z nichž mnohé pocházely z nerecenzovaných preprintů. Vzhledem k vysoce nastaveným kritériím pro zařazení do výčtu těchto profilů se dá snadno očekávat, že účtů s počtem falešných citací je násobně i řádově víc.
Zásadní je, že studie ukázala, jak zranitelné jsou současné metody hodnocení vědecké práce vůči podvodům. V reakci na tento problém výzkumný tým navrhl novou metriku, tzv. index koncentrace citací, který by mohl odhalit případy, kdy vědec získává velké množství citací z omezeného počtu zdrojů, což je častý znak zakoupených citací i tzv. citačních kruhů, ve kterých si vědci vzájemně zvyšují citovanost.
Otázkou však zůstává samotná podstata citací a dalších scientometrických indexů, jako je H-index. Původně byly navrženy jako objektivní nástroj pro měření dopadu vědeckých prací, jako důkaz relevance a vlivu na další výzkum. Dnes se však stávají cílem spekulací, zda není jejich původní smysl zcela pokřiven. Místo aby citace reflektovaly kvalitu a skutečný dopad vědecké práce, jsou nyní v mnoha případech produktem následování výzkumných trendů bez značného posunu, či jak se ukazuje dnes, mohou být produktem pouhé touhy po zvyšování čísla u profilu vědce. Není však třeba pochybovat, že potřeba po zvyšování citací je jen prostředkem k zisku něčeho daleko cennějšího, jako je například výzkumné financování.
Autor: Ondřej Havelka
Příspěvky z rubriky Blogy a komentáře nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
