Zkratka covid-19 děsí svět. Lidé dělají, co mohou, aby tuto zatím jen chabě poznanou nemoc zastavili. Češi (a už i Američané) šijí roušky, babky v Izraeli radí užívat horkou vodu s citronem a jedlou sodou, hinduisté spoléhají na pití kraví krve a modlitby... Nicméně všichni se upínají k lékařům a vědcům.

Viking, nebo Slovan? Nová studie v odborném časopisu Antiquity si všímá ideologických „nánosů“ kolem pozoruhodného objevu z 11. července 1928, který na třetím nádvoří Pražského hradu učinil tým dr. Ivana Borkovského.

„Naši absolventi jsou úspěšní díky svojí flexibilitě,“ tvrdí Marie Pětová, děkanka Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, jíž zařizuje novou, moderní budovu v pražské Troji.

Kybernetici a informatici z pražského ČVUT se blýskli v USA, kde získali třetí místo a prémii 4,7 milionu korun v soutěži multirobotických záchranných týmů. Klání v opuštěném dole pořádala taji obestřená DARPA, tedy výzkumná odnož americké armády.

V Národním muzeu v Praze měla svou premiéru výstavní show Tutanchamon. Doplňuje další dvě expozice o starém Egyptě. K vidění bude až do 2. února 2020.

„Našli jsme mnoho druhů mravenců, které zatím nebyly na okolních ostrovech popsány,“ líčí Milan Janda z Biologického centra Akademie věd, jenž bádal až na ostrově Bougainville.

Plevelný huseníček z čeledi brukvovitých není zajímavý jen poetickým jménem, ale spíše svými takřka „ideálními“ vlastnostmi pro rostlinný výzkum. Od základního výzkumu až po praktické využití pro šlechtění plodin, jež zasytí přibývající lidstvo... Takový potenciál skýtá pochopení funkcí dvou genů u drobné, ale „modelové“ rostlinky.

„Jde o první obsáhlejší studii o kastách v češtině," říká indolog Pavel Hons z Orientálního ústavu Akademie věd, jenž právě vydal knížku Kasta, a basta! Do kasty takzvaně „nedotýkatelných", tedy dalitů, patří i kasty metařské, jejichž členové byli donuceni vykonávat ty nejpodřadnější práce. Stojí tak nejníže na indickém sociálním žebříčku.

„Odorik musel být zvídavý člověk,“ říká o poutníkovi ze 14. století sinolog Vladimír Liščák, jenž o něm napsal 662stránkovou knihu. Mnich českého původu vyrazil do Číny i Tibetu před 700 lety.

Včely kyjorožky přišly s nevídanou verzí rodičovské péče ve světě hmyzu. O potomstvo se nestarají jen samičky, ale i více tatínků a „otčímů“. Studii českých vědců otiskl prestižní časopis PNAS.