Martin Rychlík

Etnolog a vědecký novinář. Vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2011 obhájil disertační práci v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil i jako odborný asistent. Roku 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, prof. Osamu Sakura). Zabývá se mimoevropskou etnologií, antropologií umění a kulturních areálů – zvláště Polynésie. Je autorem dvou monografií o tetování (2005, 2014), dvě popularizační knihy dr. Miloslavu Stinglovi editoval. Věnuje se především vysokému školství a popularizaci vědy. Je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF a členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd. V letech 2000 až 2006 byl redaktorem České tiskové kanceláře (ČTK), posléze pracoval v týdeníku Euro jako editor a reportér (2006 až 2010). Od roku 2010 byl novinářem webu Česká pozice a od roku 2013 psal pro Lidové noviny. Od roku 2019 působí na Univerzitě Karlově jako šéfredaktor médií.

I přes náročné podmínky jsou vědci s podvodním výzkumem spokojeni. Našli a zaměřili pilíř dávného mostu. Dat už mají za 130 let výzkumů tolik, že si prý říkají o shrnutí v knize.

Základní údaje: Martin Rychlík; 2.2.2019

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy získala nové zařízení, jež umožní lepší výzkum materiálů. Celá laboratoř vyšla na asi šedesát milionů korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 24.1.2019

Novinky v editaci genů, boje o publikování studií s volným přístupem (tzv. model open-access) anebo téma biobezpečnosti v laboratořích. To jsou dle vědeckého magazínu Nature hlavní témata, kolem nichž se bude točit výzkum v novém roce.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.1.2019

Na kopci se tyčí rozlehlá hradní zřícenina, v údolí řeky Neckar pak bádají výjimeční vědci... Město Heidelberg a jeho univerzita, nejstarší v Německu, jsou pojmem pro excelentní vědu. Vědci spolupracují s řadou Čechů.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.1.2019

Je to už nějaký ten pátek. Sigmund Freud, příborský rodák, připlul v září 1909 do Spojených států amerických. Přijel tam, aby na Clarkově univerzitě v Massachusetts vystoupil s pěti svými přednáškami; spolu s jiným psychologem C. G. Jungem. Freud pobyl na škole pět dní a Američanům přednášel – jak jinak – v němčině a bez překládání!

Základní údaje: Martin Rychlík; 5.1.2019

Je to slavné jméno světa inovací a byznysu, nicméně ne každý ví, kde se vzalo. Původně byl Joseph von Fraunhofer bavorským optikem, vynálezcem a výrobcem zvětšovacích skel, který zemřel mlád již roku 1826 ... Dnešní Fraunhofer, jak jej znají všechny hi-tech koncerny na světě, je německou veřejnou výzkumnou společností, jejíž inženýři jsou podepsáni pod takovými počiny, jako je audioformát MP3, bíle svítící „ledky“, airbagy v autech či mobilní 4G sítě.

Základní údaje: Martin Rychlík; 1.1.2019

Plným jménem se jmenoval Max Karl Ernst Ludwig Planck. Německý vědec, jenž byl autorem řady fyzikálních teorií a pojmů, dostal Nobelovu cenu za fyziku před sto lety – roku 1918. A už je tomu sedmdesát let, co Planckovo jméno nese jedna z nejlepších vědeckých společností na světě. Důkazem toho budiž osmnáct dalších nobelistů, na něž je Max-Planck-Gesellschaft hrdá.

Základní údaje: Martin Rychlík; 28.12.2018

S jeho typickým podpisem se setkáme hned v logu elitní německé společnosti. Gottfried Wilhelm Leibniz byl jedním z posledních učenců-polyhistorů, který se vepsal jak do dějin matematiky, tak filozofie. Věnoval se ovšem také jazykovědě, biologii, medicíně či právu a historii. Německá Leibniz Gemeinschaft bude nově provozovat 95 institutů. Spolupracuje i s vynikajícími českými vědci.

Základní údaje: Martin Rychlík; 24.12.2018

Rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je teprve od února. Co se zatím podařilo? „Největší radost mám z nového Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK), které reaguje na současné problémy se suchem, případně s povodněmi. Stojí na našich stávajících týmech, které jsme propojili a posílili,“ řekl LN Petr Sklenička, jenž se jako vědec sám zabývá výzkumem krajiny a ekologií.

Základní údaje: Martin Rychlík; 19.12.2018

Orna Berryová je jednou z nejvýznamnějších osobností, které utvářely sílu Izraele coby inovativní a vědecky vyspělé země. V letech 1996 až 2000 zastávala post šéfporadce ministerstva průmyslu Státu Izrael, má zkušenosti i z vrcholných pozic v technologických firmách typu IBM, Intel nebo EMC, již koupil Dell. Nyní bude radit Čechům, co s vědou.