Je to slavné jméno světa inovací a byznysu, nicméně ne každý ví, kde se vzalo. Původně byl Joseph von Fraunhofer bavorským optikem, vynálezcem a výrobcem zvětšovacích skel, který zemřel mlád již roku 1826 ... Dnešní Fraunhofer, jak jej znají všechny hi-tech koncerny na světě, je německou veřejnou výzkumnou společností, jejíž inženýři jsou podepsáni pod takovými počiny, jako je audioformát MP3, bíle svítící „ledky“, airbagy v autech či mobilní 4G sítě.
„Ve Fraunhoferově osobě – a dnes i naší společnosti – se pojí výzkum a vynálezy s podnikavostí,“ řekl LN profesor Holger Kohl, zástupce ředitele Fraunhoferova Institutu pro výrobní a konstrukční technologie (IPK) v Berlíně.
Ten je jedním ze 72 ústavů, které spadají pod křídla Fraunhofer-Gesellschaft, tedy elitní společnosti aplikovaného výzkumu, jež ročně hospodaří s rozpočtem 2,3 miliardy eur (takřka 60 miliard korun). Ústavy dostávají základní finance ze spolkové a částečně i zemské kasy, ale významnou část – často i více než polovinu – si obstarávají smluvním výzkumem. A dost peněz jim také plyne z prodaných licencí za patenty.
Není divu, když Fraunhoferova společnost ročně podá kolem 500 patentových přihlášek z mnoha oborů! Ústavy, jež jsou organizovány do sedmi oborových skupin, se věnují mnoha tématům: ať již výzkumu energetiky, dopravy, zdravotnických technologií, bezpečnosti, či Průmyslu 4.0, se kterým se právě Němci „vytasili“.
Protože jsou ale ústavy placeny z veřejných peněz, nabízejí své služby pouze do fáze prototypů – nesmějí se účastnit výroby, neboť jde stále o neziskové organizace.
Originální koncept Fraunhoferových výzkumných ústavů, jejichž každý ředitel musí být univerzitním profesorem, zaujal i zahraničí: ve Spojených státech amerických již funguje sedm center pod značkou Fraunhofer USA a další pobočky existují v Asii či ve Skotsku.
Vazby i na české výzkumníky
„Misí Fraunhoferovy společnosti je využívat ve spolupráci s firmami nové myšlenky, poznatky a výsledky výzkumu pro inovace – ve prospěch společnosti a pro posílení německé i evropské ekonomiky... Jedním z našich cílů je zacházet též se zdroji udržitelným způsobem, šetřit je,“ řekl přede dvěma roky LN Reimund Neugebauer, prezident společnosti se zhruba 25 tisíci zaměstnanci.
A nevyloučil ani prohloubení spolupráce s českými vědci; ostatně sám Neugebauer má čestný doktorát jak z Vysokého učení technického v Brně (2007), tak z Českého vysokého učení technického v Praze (2014). Obě přední tuzemské polytechniky jsou logickými partnery německým institutům. Jak LN sdělil prorektor ČVUT pro vědu a výzkum Zbyněk Škvor, spolupráci s „Fraunhofery“ měli či mají kupříkladu strojaři (projekty Fibrechain, Dynamill), tématu bezpečné výměny dat mezi firmami se věnují též kybernetici z centra CIIRC a vazby na tři ústavy (stavební fyziky, solárních systémů a výzkumu dřeva) má Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB). Jak připomněl emeritní děkan stavební fakulty Zdeněk Bittnar, šéfem jednoho ze zmíněných Fraunhoferových institutů (WKI) je Bohumil Kasal, tedy profesor českého původu, jenž přednáší rovněž v Praze.
Vědci z brněnského VUT, jako je Pavel Václavek, se podíleli na společných projektech spjatých s elektromobilitou či strojovým vnímáním. V Liberci zase pěstují česko-německé vazby v textilních strojích či nanotechnologiích.
Do Německa mají doslova blízko experti Západočeské univerzity v Plzni. Strojaři a vědci z jejího centra RTI zkoumají nové materiály a 3D kovový tisk, spolupracují s berlínským IPK či s Fraunhoferovým institutem pro chemické technologie ve Pfinztalu. Plzeňští elektrotechnici zase pilují nápady v oblasti „chytrých“ textilií.
S Fraunhoferem se sbližují i na Vysoké škole báňské. Od února 2017 tráví pověřený pracovník institutu pro strojařinu z Chemnitzu přibližně jeden týden měsíčně v Ostravě, kde má Dieter Weise k dispozici kancelář, aby jednal se zástupci univerzity či firem z kraje. S vysněným cílem: úspěchy v inovacích... a třeba i patentech.
Autor: Martin Rychlík
Text vyšel 17.12.2018 v Lidových novinách
