facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Rektorské zrcadlo: k programům kandidátů na rektora Univerzity Karlovy

20. 10. 2021
Rektorské zrcadlo: k programům kandidátů na rektora Univerzity Karlovy

Nedávno jsem sesumíroval, s čím by podle mě v programech měli přijít kandidáti na rektora první z českých univerzit, tedy Karlovy, aby univerzita vystartovala do vyšších úrovní evropské univerzitní ligy. Oba kandidáti, Milena Králíčková a Michal Stehlík, už představili své programy. Nastavil jsem jim zrcadlo mých vlastních představ.

Návod na čtení

V programech obou kandidátů [MK | MS] je řada velmi opatrných náznaků. Opatrných asi proto, aby senátory UK nevyplašil výhled vytlačení z komfortní akademické zóny. Řada věcí se navíc skrývá mezi řádky. Proto se omlouvám, pokud jsem některé reflexe mých bodů nepostřehl nebo nepochopil. Za případná doplnění mého textu budu rád a případné doplňky v textu označím zeleně.

V dalším nejdříve vždy s pořadovým číslem a tučným textem připomínám mnou proponovanou systémovou změnu na UK. Pokračuji mou shrnující poznámkou. Uzavírám pak výběrem konkrétních pasáží z programů obou kandidátů s uvedením čísla stránky [MK | MS].


1. Většina magisterských a doktorských programů UK přejde v horizontu pěti let na výuku v angličtině (či v dalších světových jazycích). Angličtina se na fakultách a součástech UK stane rovnocenným komunikačním a úředním jazykem, kterým budou běžně komunikovat nejen akademici na vědeckých a oborových radách UK, ale i administrátoři, regule, IT systémy atd.

Kolem tohoto tématu oba kandidáti přešlapují jako kolem horké kaše. Newsletter pro absolventy v angličtině je dost málo. Najdeme i další prvky vstřícnosti vůči internacionalizaci, ale jen formou náznaků. Jak by mělo dojít k zásadnější změně současné situace? Nebo je situace vlastně OK už teď?

MK 14: Prostupnost musí zahrnovat i zahraniční univerzitní partnery a využití fyzické, virtuální i blended mobility.

MK 15: Koncept moderních absolventek a absolventů chci podpořit rovněž nabídkou mezinárodně uznatelných krátkodobých kurzů či modulů.

MK 17: Univerzita musí plnohodnotně podporovat studium zahraničních studentek a studentů

MK 27: Naši tuzemští i zahraniční absolventi musí cítit, že jsou nadále součástí univerzitní komunity. Newsletter, vydávaný i v anglickém jazyce, by měl nejen seznamovat s aktivitami univerzity a umožňovat účast na nich, ale také představovat úspěšné absolventky a absolventy, jejich zkušenosti a roli, jakou v jejich životě UK hrála.

MS 11: Pečujme též o naši otevřenost vůči zahraničním studujícím.

MS 13: Využijme toho všeho jako silné stránky univerzity a podporujme mezinárodní spolupráci jak v oblasti rozběhnutých programů a projektů, tak v nových plánech či důrazu
na výuku v cizích jazycích – stejně jako v nutném důrazu na zlepšení komunikace a infrastruktury pro zahraniční studenty na univerzitě.

MS 27: Ve sféře výuky je zásadní umět využít zahraniční zkušenosti pedagogů UK a otevřít naše pracoviště i kolegům ze zahraničí. Je nutné také podpořit kvalitní mezinárodní studijní programy, které univerzitě umožňují oslovit cizojazyčné studenty a posílit mezinárodní výukovou spolupráci. ... Měli bychom tedy nadále pracovat na vylepšování podmínek pro studium, akademickou práci i začlenění této skupiny do nepracovního života na naší univerzitě. Musíme tedy věnovat mimořádnou pozornost infrastruktuře mezinárodní spolupráce, a to od propagace, informovanosti a jazykové připravenosti pracovníků až po kvalitu ubytování a služeb na Univerzitě Karlově.

2. Skoncuje se rázně s inbreedingem, tedy s najímáním vlastních čerstvých absolventů do vlastního akademického stavu. Noví mladí akademici budou vybíráni striktně na otevřeném mezinárodním akademickém trhu PhD absolventů. Vlastní absolventi UK případně až po letech úspěšného akademického působení jinde, především v zahraničí. Naplňování tohoto cíle bude monitorováno a každý člen akademické obce UK bude mít k těmto informacím přístup. Případné výjimky z tohoto pravidla budou vzácné a budou přesvědčivě a pro akademickou obec UK veřejně obhajovány.

Toto téma se jeví jako extrémně toxické a programy obou kandidátů o něm decentně mlčí.

MK 21: Pro přirozený rozvoj naší univerzity je také bezpodmínečně nutné, aby se neuzavírala sama do sebe a dařilo se jí přitahovat kvalitní postdoktorandy i ze zahraničí.

3. Výzkum na součástech UK bude i do budoucna jednou za cca pět let podroben přísnému, nezávislému, mezinárodnímu zhodnocení formou peer-review. Mnohem větší systematická pozornost se bude věnovat kvalitě způsobu, obsahu a relevanci výuky, tomu, jak na sebe různé kurzy navazují, jak se obory kombinují a doplňují a jak úspěšní jsou absolventi programů.

Kvituji, že oba kandidáti se kloní k pokračování v započaté praxi detailních hodnoceních vědy na univerzitě. To, že oba zmiňují potřeby odstranit nedostatky hodnocení minulého, považuji za normální. Hodnocení je totiž náročná agenda a vždy bude co zlepšovat. Jen si dovolím poznamenat, že poslední hodnocení pokrývalo pětiletku 2014-2018 a nám už končí rok 2021. Takže další pětiletka ke zhodnocení, tedy 2019-2023, tu bude coby dup. Pokud má být další kolo hodnocení výrazně lepší, bude třeba ho začít intenzivně začít připravovat záhy poté, co jeden z kandidátů zkraje roku 2022 převezme rektorské insignie: klíč, prsten, pečetidlo, žezlo a řetěz. Pokud jde o hodnocení vzdělávací činnosti, jde o ještě náročnější agendu než hodnotit vědu. A sám v tom nemám moc jasno, podobně jako programy obou kandidátů.

MK 19: Proto je nezbytné jej [hodnocení vědy] podrobit kritické reflexi, která by měla začít analytickým porovnáním výsledků hodnocení předložených hodnotícími panely s reakcí jednotlivých hodnocených subjektů. Na ní následně postavíme plán do budoucna – jak pro příští hodnocení, tak i eventuální mezi – hodnocení realizované již za dva či tři roky.

MS 12: Rozhodně neopouštějme systém hodnocení vědy, ale pracujme na odstranění relevantních identifikovaných problémů. Instituce typu Univerzity Karlovy potřebuje kvalitní mezinárodní zpětnou vazbu, diskutujme však o její podobě.

MS 13: Pokud jsme zvládli v minulých letech mezinárodní hodnocení v oblasti vědy, měli bychom se nyní zaměřit i na zpětnou vazbu v oblasti výuky a jejích výstupů. Část této problematiky pokrývají procesy v průběžném hodnocení realizací akreditací, zároveň je evaluace v této oblasti metodologicky ještě náročnější nežli i tak složitá oblast hodnocení vědy. Nerezignujme však na tuto zpětnou vazbu v oblasti výuky a využijme přitom maximálně těch dat, která máme k dispozici. Během svého funkčního období chci dojít přinejmenším k jasné metodice našeho přístupu v této oblasti, samozřejmě v nutné kooperaci s fakultami.

MS 22: Ze strategického pohledu chci v diskusi na úrovni vedení fakult, akademického senátu a jeho ekonomické komise otevřít otázku ohodnocení pedagogické práce na univerzitě.

MS 25: Připadá mi logické, abychom dokázali najít cestu také ke zpětné vazbě v oblasti výuky. Jakkoliv jde objektivně o mnohem složitější metodologický a procesní problém, vidím zde možnost vytvoření vnitřní zpětné vazby související s konkrétním výkonem pedagoga, stejně jako s charakterem studijního programu. Můžeme využít kombinace několika přístupů – hodnocení realizace akreditace či studentské zpětné vazby.

MS 30: Obsáhlé hodnocení institucí pomocí mezinárodních panelů se plánuje zopakovat v horizontu pěti let. Úkolem budoucího rektora bude připravit podmínky pro toto hodnocení a vyvarovat se problémů proběhnuvšího hodnocení kvality – např. nejasných evaluačních kritérií, ne/souměřitelnosti napříč obory či nerozlišení fakult uvnitř jednoho oboru.

4.Pracoviště, která neprokážou mezinárodně solidní kvalitu výuky nebo výzkumu, budou povzbuzována, motivována a vedena ke změně způsobu řízení, případně projdou restrukturalizací, a nebo budou zrušena a nahrazena jinými.

MK 19: Proto navrhnu jeho [strategický fond] zacílení na podporu slabších oborů a týmů, jež předloží jasnou vizi a konkrétní plán nutný pro své zkvalitnění. Předložené projekty budou transparentně posouzeny podle předem daných hodnotících kritérií.

MS 23: Z hlediska role strategického fondu vidím nejméně tři možné oblasti podpory. Předně musí dojít ke shodě, že se jedná o strategii zejména v oblasti vědy na univerzitě i za účelem zvýšení kvality výuky. Následně by se jednalo o možnou podporu v oblasti: 1) podpory nastartování restrukturalizace slabých oblastí (horizont minimálně tři roky), 2) podpory nových oborů v souladu se Strategickým záměrem UK (horizont maximálně dva roky), 3) podpory udržitelnosti velkých projektů (maximálně dva roky). V tento okamžik je nerealistické konkretizovat roční objem tohoto fondu, pokud nedojde k analýze případných potřeb a výše smysluplné podpory. Procesně lze říct, že jakákoliv podpora bude podmíněna žádostí, stanovením kontrolovatelných výstupů a následnou zpětnou vazbou.

5. Institucionální finanční podpora výzkumu a výuky se bude mezi součásti UK rozdělovat jak na základě kvality výuky a výzkumu, tak na základě společenských potřeb. V rámci toho budou například narovnány neúměrné rozdíly v úrovni platů z českých veřejných zdrojů (MŠMT) akademiků na různých součástech UK.[1]

Program MS alespoň naznačuje, že si problém nerovného financování mezi součástmi uvědomuje. Narovnání, které cíleně podpoří financování určitých oborů a součástí, však opatrně hodlá hledat spíše vně univerzity, než interně v mnohamiliardovém rozpočtu univerzity. Zde si dovolím připomenout že naprostou většinu veřejné institucionální podpory univerzita dostává jako jeden balík a nikde není psáno, že interní rozdělení mezi součásti musí sledovat velmi primitivní formulky celonárodní alokace mezi obory apod.

MK 19: Současné uspořádání bychom měli společně s fakultami a dalšími součástmi podrobit analýze a srovnání s mezinárodními partnery.

MS 21: Rozhodně je také třeba udržet některá mimořádná rozhodnutí státu z minulých let, jako je podpora medicínským a pedagogickým fakultám, a snažit se navázat na tento přístup
i další oblasti univerzity – například humanitní a sociální obory směrem ke státní správě – ministerstvům zahraničí, pro místní rozvoj či kultury. .... Rozpočtová stabilita spočívá nejen v rozvoji a zajištění vnějších zdrojů, ale také ve vnitřním přerozdělování financí na univerzitě. V tomto ohledu nelze v nejbližším výhledu zásadně rozkývat principy vnitřního přerozdělování prostředků. ... Přesto plánuji dílčí změny, zejména považuji za potřebné zohlednění některých menšinových kritérií, jako jsou např. mezifakultní výuka a její financování. ... Chci diskutovat možnosti pro prosazení finanční podpory některých priorit – (SIS, projektová podpora, strategický fond), ideálně samozřejmě s využitím externích zdrojů.

6. Ve všech oborech se budou profesury a docentury udělovat podle světových oborových standardů kvality a budou se uplatňovat postupy a kritéria, podle kterých se udělují definitivy na špičkových světových univerzitách. Neúměrný důraz na kvantitu publikací se ještě více přesměruje na vědeckou kvalitu, význam, relevanci a přínos vědy.

K tomuto toho v programech moc nenajdeme. Přijde mi, že i to málo, co navrhuje MS bude řada lidí považovat za uspokojivý status-quo již dnes.

MS 33: Akademičtí a vědečtí pracovníci musejí opakovaně obstát v národní i mezinárodní konkurenci. Budu úzce komunikovat s děkany (a proděkany) za účelem vytvoření a zachování dynamického prostředí v personální oblasti, které jediné je zárukou kvalitní vědy a výuky. Vytvořený návrh kariérního řádu stanovuje velmi rozumně mantinely, ve kterých se dá na fakultách zcela konkrétně pracovat, a právě jeho fakultní implementace, kvalitní monitoring, vyhodnocování dopadů a sdílení zkušeností je tématem pro nastávající funkční období.

7. Dojde k výraznému posílení pravomocí univerzitního vedení ve strategickém řízení a hodnocení, i když to bude muset být na úkor administrativní (ne té akademické!) autonomie fakult a rozpočtového automatismu. Přitom budou i nadále důsledně a bedlivě chráněny akademické svobody.

Je veřejným tajemstvím, že koncept Strategického fondu rektora, pokud by měl v něm mělo být více peněz, než kolik vznikne zaokrouhlování, není senátem UK vnímán s nadšením. I proto kolem tohoto tématu oba kandidáti našlapují velmi opatrně. Ale bez dostatku peněz centra se prostě univerzita pouze pomocí doporučení, proseb a smutných očí strategicky řídit nedá.

MK 19: Navrhnu jeho [Strategický fond univerzity] zacílení na podporu slabších oborů a týmů, jež předloží jasnou vizi a konkrétní plán nutný pro své zkvalitnění. Předložené projekty budou transparentně posouzeny podle předem daných hodnotících kritérií. Po vzoru výzev ERA Chair bych tak Strategický fond univerzity zacílila na vznik dvouletých či tříletých „Rector‘s Chair“, jejichž cílem bude kvalitativní pozvednutí oborů a týmů.

MK 34: Budu podporovat vznik tematických volitelných předmětů a kurzů pro studentky a studenty celé univerzity, které bychom mohli uskutečňovat částečně distančně, abychom zajistili jejich dostupnost studujícím na všech fakultách.

MS 22: Chci diskutovat možnosti pro prosazení finanční podpory některých priorit – (SIS, projektová podpora, strategický fond), ideálně samozřejmě s využitím externích zdrojů.

MS 23: Z hlediska role strategického fondu vidím nejméně tři možné oblasti podpory. Předně musí dojít ke shodě, že se jedná o strategii zejména v oblasti vědy na univerzitě i za účelem zvýšení kvality výuky. Následně by se jednalo o možnou podporu v oblasti: 1) podpory nastartování restrukturalizace slabých oblastí (horizont minimálně tři roky), 2) podpory nových oborů v souladu se Strategickým záměrem UK (horizont maximálně dva roky), 3) podpory udržitelnosti velkých projektů (maximálně dva roky).

MS 30: Na základě existujících dat z ... hodnocení vědeckých výsledků, určit nové či progresivní obory a postupně oslabovat vliv přepočtu RIVových bodů.

8. Ve správní radě, vědeckých radách UK a fakult a součástí bude výrazně zvýšen podíl renomovaných osobností a akademiků, včetně těch, co působí či získali renomé v zahraničí. I v těchto orgánech se stane angličtina jednacím jazykem.

V programech ticho po pěšině.

9. UK bude konstruktivními návrhy podporovat reformní úsilí směřující k dosud neprovedené diversifikaci vysokých škol, ke změnám systému vnějšího řízení a financování vysokých škol a vědy, který bude mnohem více než dosud zohledňovat skutečnou kvalitu výuky a výzkumu a dále redukuje význam kvantity, k modernizaci systému veřejné finanční podpory vysokoškolských studentů.

Jediné akcentované téma je diverzifikace vysokých škol. Pokud jde o externě orientované úsilí autority rektora na systémové změny, jasně se vyjadřuje MS k problematice dlouho odkládané diverzifikace vysokých škol. Diverzifikace znamená, že ne všechny školy mají mít ambici být univerzity, ne všechny mají mít ambici dělat špičkový základní výzkum, že potřebujeme více školy s profesně orientovanými programy atd. A že tedy všechny veřejné vysoké školy nelze financovat ve stejném režimu jako dosud.

MK 37: Budu pokračovat v aktivní komunikaci s centrálními institucemi veřejné správy i regionálními samosprávami tak, abychom kvalitativně ovlivňovali podobu nejen české vzdělávací politiky. ... Tradičním cílem je navyšování finančních prostředků pro dlouhodobě podfinancované vysoké školy. To se týká jak oblasti vědy, jejíž financování má dle Lisabonské strategie odpovídat 3 % HDP, tak zejména vzdělávací činnosti.

MS 11: Proto musí univerzita sehrávat výraznější a silnější roli jako partner státu a veřejných institucí i konkrétně v osobě rektora při jeho působení v České konferenci rektorů a stejně tak musí prosazovat své priority i ve spolupráci s Akademií věd ČR.

MS 12: Nebojme se například znovu otevřít otázku reálné diverzifikace vysokoškolských institucí v České republice.

MS 21: Považuji za vhodné otevřít otázku diverzifikace vysokoškolských institucí, stejně jako vyvinout tlak na politickou reprezentaci za účelem skutečně masivní investice do vzdělání a vědy v České republice.

10. Reálnými změnami v systému fungování UK bude propojen stále příliš izolovaný akademický život jednotlivých fakult. Z konfederace nezávislých fakult UK se stane úzce a spontánně vnitřně propojená univerzita.

Po špičkách umí chodit oba kandidáti...

MK 24: Byla bych ráda, kdyby fakulty vzájemně sdílely zkušenosti spojené s plánováním a rozvojem lidských zdrojů včetně zavádění kariérních řádů.

MK 26: Důležité je konání celouniverzitních akcí také v těchto lokalitách.

MK 28: Za užitečnou považuji účast zástupců vedení univerzity na fakultních událostech, navrhnu také pravidelná setkávání s vedením fakult a fakultními akademickými senáty. 

MK 29: Centrální nákup licencí pro distanční výuku, zavádění antiplagiátorského systému nebo elektronické informační zdroje.

MK 30: Mým cílem bude tematizovat fakultní trendy a propojovat fakultní dění v univerzitní obci.

MK 30: Plánování a vlastní realizaci investičních akcí ...-> Považuji proto za žádoucí nabídnout celouniverzitní sdílení odborných služeb, které napomohou s plánováním akce a budou anticipovat nejen související finanční rizika (včetně nákladů na vícepráce, další provoz a udržitelnost).

MK 30: Za další z možných alternativ považuji využití zdrojů mimo univerzitu, např. prostřednictvím vyjednaného celouniverzitního úvěrového rámce.

MS 16: Dle mého názoru je nepopiratelnou realitou, že naše univerzita je spíše jistou konfederací sedmnácti fakult a dalších součástí, nežli jednou centralizovanou institucí. V rámci vedení univerzity chci zachovat tento jedinečný, pluralitní, pestrý, mnohovrstevný a inspirativní charakter – při vědomí významné autonomie fakult – což se v rámci řízení univerzity neobejde bez neustálé a otevřené komunikace.

MS 26: Mezifakultní výuka je dle mého názoru jednou z priorit z hlediska prostupnosti a inspirativnosti univerzity... Považuji toto téma za jednu ze svých priorit v oblasti vzdělávání na univerzitě, neboť jde o způsob, jak v nabídce pro studenty plně využít bohatství oborů a kvality vyučujících napříč univerzitou.

11. Univerzita bude bedlivě a otevřeně sledovat rovné uplatnění žen na všech úrovních a podnikne rozhodné kroky k odstranění přetrvávajících bariér v systému a aktivní podporou, kde bude žádoucí.

Mají na UK ženy rovné podmínky jako muži už teď? A pokud mají, proč jsou stále všude, kromě studentů a administrativy, tak málo ženy zastoupeny? Budou opravdu stačit řešení cestou dostatku míst v univerzitních dětských skupinách? V čem tedy spočívají ty další překážky a jak konkrétněji se budou odstraňovat?

MK 24: Podobně je důležité finančně i organizačně podporovat vznik dětských skupin, využívání částečných úvazků i práce z domova, abychom usnadnili návrat rodičů do profesního i studijního života.... . Zasadím se o to, aby jakákoliv forma znevýhodnění nebyla překážkou pro studium na UK, má-li student či studentka potřebné předpoklady, motivaci a píli.

MS 12: Předpokladem je ... důraz na rovné podmínky mezi muži a ženami, stejně jako podpora a nabídka rozvoje v konkrétních obdobích akademického či profesního růstu. Zde je prostor pro podporu mladých akademiček a akademiků v rámci rodinné politiky či nutná pomoc v případné sociální nouzi.

MS 31: Programová podpora by se týkala možnosti projektů v rámci univerzitní podpory vědy (Primus), cílenější podpory v oblasti mezinárodní spolupráce (programy mobility) či širší nabídky v možnosti sladění rodinného a profesního života – školky, dětské skupiny.

MS 41: Oblast podpory sladění studijního, profesního a rodinného života se netýká jen studentů. V tomto ohledu vidím možnosti rozvoje v podpoře dětských skupin či fakultních školek, stejně jako v citlivé aplikaci kariérního řádu v případě akademiček a akademiků v návaznosti na jejich rodinnou situaci.

12. Na UK budou zavedena a prosazována jasná pravidla zapojení akademické obce do externích komerčních aktivit VaV. Na UK nebude trpěn vědecký individualismus - tedy využívání a zároveň obcházení skrze nedeklarovanou spolupráci jednotlivých akademiků se soukromým sektorem.

Zde je dost ticho po pěšině.

MS 12: ...nevyhýbejme se, za dodržení přísných etických standardů, zdrojům neveřejným a posilujme projektový potenciál univerzity.

13. Bude výrazně posílena poradní role Mezinárodní rady UK (IAB) tak, aby se její konstruktivní kritika a doporučení dostávala do povědomí široké akademické obce UK a aby se reálně promítala do řízení UK.

Zde je úplné ticho po pěšině.

Závěrem

Oba programy jsou hezké, někdy až milé. Určitě akcentují dlouhou řadu témat, která akademickou obec naší univerzity trápí a kde je co zlepšovat. IT systémy, vysoká administrativní zátěž, služby kolejí a menz, řízení investičních akcí atd. Ale nic z toho podle mě nepředstavuje zásadnější změnu, která by univerzitní obec přinutila vystoupit mimo komfortní zónu a znamenala start univerzity na cestě mezi evropskou univerzitní elitu.

MK sice ke konci svého svého programu píše: "Chci být rektorkou univerzity, která se nebojí vystoupit ze své komfortní zóny. Naše univerzita patří mezi univerzity kamenné, univerzity s historickou tradicí, ale nikdy se nesmí zařadit mezi univerzity zkamenělé." V souvislosti s tím uvádí agendy digitalizace UK, zodpovědnosti vůči planetě, transfer poznatků, univerzitní infrastruktura. Není mi moc jasné, zda zrovna v těchto oblastech bude muset UK vystoupit z komfortní zóny a jak.

Jak se dalo čekat, v programech se odráží jen něco, a to je navíc často vyjádřeno dost opatrně až mlhavě. Oba kandidáti totiž mají silné ambice získat většinu hlasů senátorů UK a to by s většinou mých programových bodů asi nešlo moc dohromady. Přesto buďme rádi za každou odvážnější myšlenku v programech. Musíme se smířit s tím, že tak jak je systém zvnějšku nastaven, umožňuje kandidátům navrhovat, slovy klasika, jen mírný pokrok v mezích zákona.

 

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel na autorově blogu 


Přečtěte si také rozhovory portálu Vědavýzkum.cz s Milenou Králíčkovou i Michalem Stehlíkem.