Covid více postihuje ženy
(skóre: 918)
Přehledový článek v Nature Medicine poukázal na fakt, že prediktory post-akutních symptomů zůstávají z velké části neznámé nebo nedostatečně ověřené. Jedním z prediktivních faktorů, který je v literatuře důsledně uváděn, je ženské pohlaví. Bylo opakovaně zjištěno, že být ženou je spojeno s významně vyšší uváděnou prevalencí symptomů post akutní infekce. Na studii se za Českou republiku podílel Jan Choutka z VŠCHT.
Odkaz na altmetriku a link na plný článek.
První zemědělci vznikli ze dvou skupin
(skóre: 596)
Výzkum publikovaný v časopise CELL poukázal na to, že první zemědělci na světě nevznikli z jedné skupiny, jak se dosud předpokládalo, ale smíšením dvou skupin lovců a sběračů v bouřlivém období, kdy lidská sídla téměř zanikla. „Je to nové zjištění, které vede k odlišnému výkladu toho, jak byly tyto populace lovců-sběračů sociálně strukturovány,“ říká hlavní výzkumník Laurent Excoffier z University of Bern. Vědci se domnívali, že k nízké genetické rozmanitosti těchto skupin přispěla jejich malá velikost, ale nové důkazy ukázaly, že jejich populace byly mnohem větší, než se dříve předpokládalo. Za ČR se na studii podílela Zuzana Hofmanova z Masarykovy Univerzity.
Odkaz na altmetriku a link na plný článek.
Myši přináší naději pro pacienty s poraněním míchy
(skóre: 505)
Mezinárodní tým vědců pod vedením vědců z Lékařské fakulty Kalifornské univerzity v San Diegu uvádí, že genová terapie, která inhibuje cílenou signalizaci nervových buněk, účinně snižuje neuropatickou bolest u myší s poraněním míchy nebo periferních nervů, aniž by se projevily vedlejší účinky. Zjištění publikovaná v online vydání časopisu Molecular Therapy představují potenciální nový přístup k léčbě onemocnění, které může postihnout více než polovinu pacientů s poraněním míchy. Za nás se na výzkumu podílel tým vědců z Akademie věd ČR.
Odkaz na altmetriku a link na plný článek.
Nové poznatky o evoluci pravěkých předků
(skóre: 362)
Přechod od pastevectví k zemědělství a později k pastevectví v Eurasii doby kamenné (asi 11-3 tisíce let před současností, BP) představuje jednu z nejdramatičtějších změn životního stylu v evoluci člověka. Vědci zjistili, že: 1) skupiny lovců a sběračů byly geneticky rozmanitější, než bylo dosud známo, a hluboce se lišily mezi západní a východní Eurasií. 2) Genetický dopad přechodu do neolitu byl velmi odlišný na východ a na západ od hraniční zóny táhnoucí se od Černého moře k Baltu. Práce přináší nové poznatky o významných proměnách v nedávné evoluci člověka a objasňuje aspekty, která formovaly vzorce genetické variability v moderních populacích. Mezi českými zástupci je Miluše Dobisíková z Národního muzea nebo Václav Smrčka z 1. LF UK.
Odkaz na článek na bioRxiv.
Krysí populace ve středověku
(skóre 355)
Nová analýza starověké DNA objasnila, jak se černá krysa, obviňovaná z šíření černé smrti, rozšířila po Evropě. Výzkum ukázal, že tento hlodavec kolonizoval kontinent dvakrát v římském a středověkém období. Analýzou DNA ze starověkých pozůstatků černých krys nalezených na archeologických nalezištích v období od 1. do 17. století v Evropě a severní Africe vědci nově pochopili, jak se krysí populace rozptylovaly v závislosti na přílivu a odlivu lidského obchodu, urbanismu a říší. Na výzkumu se podílel René Černý z Archeologického ústavu AV ČR.
Odkaz na altmetriku a link na plný článek.
Autor: Eduard Petiška
Přečtěte si rozhovor s Eduardem Petiškou a Tomášem Gavlasem, zakladateli agentury Sciencecom Agency. S nimi jsme hovořili o tom, jak by měla vypadat komunikační strategie u moderních vědeckých institucí a proč by se vědci měli snažit šířit výsledky své práce. Podívejte se také na analýzu deseti nejčtenějších vědeckých článků za rok 2021, nebo Top 10 vědeckých objevů konce května.
