Jednoduchý, levný a hlavně trvanlivý návod, jak proočkovat společnost, přináší čtveřice českých ekonomů a ekonomek. Spoiler: Pozor na mylné domněnky, klíčem k úspěchu jsou fakta! Další českou stopu ve vědě zanechala i Hurvínkova cesta do vesmíru a exkurze do lidských dějin.
Nebezpečné domněnky a co zmůžou fakta
Jak v populaci zvýšit míru vakcinace? Návod nabízí čtveřice českých ekonomů a ekonomek, a to rovnou v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature, čímž si autoři připsali i historické prvenství za českou společenskovědní studii publikovanou v tomto médiu. Jejich práce přináší jednoduchý, levný a dlouhodobě funkční návod, jak v lidech probudit ochotu nechat se očkovat.
„Veřejnost si myslí, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom je to devadesát procent! Prokázali jsme, že pouhé informování o této shodě přináší jednoduchý a trvanlivý způsob, jak zmírnit odpor k očkování,“ shrnuje Julie Chytilová a Michal Bauer, spoluautoři výzkumu.
K mylné domněnce, že lékaři očkovacím látkám příliš nevěří nejspíše přispívají média, která ve snaze o objektivní přístup dávají stejný prostor i extrémním názorům bez toho, aby zdůraznili, jak proporční jsou. Více o výzkumu i jeho prvním využití v praxi si lze přečíst v magazínu UK Forum.
Michal Bauer a Julie Chytilová. Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR.
Hurvínek poslal první selfie z vesmíru
Minulou středu se na oběžnou dráhu Země vydala 11. česká družice Planetum-1, která má na palubě krom nejrůznějších přístrojů i prvního „loutkonauta“ – Hurvínka. Unikátní je tato mise krom jiného v tom, že jejím hlavním cílem je vzdělávání a popularizace kosmonautiky, astronomie, technologií a vědy obecně. K tomu účelu v Pražském planetáriu vzniklo i řídící centrum, které umožňuje přímou komunikaci s Hurvínkem. Lze jej třeba požádat o selfie z vesmíru – první již poslal.
Se Zemí družice komunikuje prostřednictvím rádiových signálů, takže její data mohou přijímat i amatéři z celého světa. Samotný start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX komentoval moderátor ČT Daniel Stach, vedoucí mise Jan Spratek, ředitel organizace Planetum Jakub Rozehnal a nechyběl ani taťulda Spejbl. https://www.youtube.com/watch?v=QRL1bn-OWk0
Další české stopy ve vědě:
- Více než tři a půl milionu korun na rok a půl vědecké svobody. Do Česka míří dva prestižní evropské granty ERC Proof of Concept, určené na přenos výsledků vědeckých výzkumů do praxe. V konkurenci 55 vědeckých projektů uspěl Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který zkoumá novou metodu léčby nádorových či virových onemocnění – na „špatné“ buňky umístí značku, kterou imunitní systém rozpozná a následně efektivně zaútočí. Druhým vědcem je Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který vyvíjí nový nástroj – holografický endoskop, jež umožní zkoumat dopady hluboké mozkové mrtvice. Přístroj umí u zvířecích modelů vyvolat řízenou mrtvici a zaznamenávat její následky, což je zásadní pro hledání účinné léčby i prevence. Mrtvice je totiž obávaným a stále málo prozkoumaným strašákem – podle WHO je druhou nejčastější příčinou úmrtí a až polovina přeživších se potýká s celoživotními následky. Endoskop by mohl pomoci i při výzkumu dalších neurologických onemocnění.
- Podobenka ženy od Pardubic: hnědé vlasy, světlá pleť, hnědé, široko od sebe posazené oči, výrazná brada, drobnější postava. Ne, nejde o policejní popis hledané osoby, jedná se spíše o opačný případ – to vše se na základě DNA podařilo zjistit badatelům z nalezených kosterních ostatků v Mikulovicích u Pardubic. Žena pohřbená před čtyřmi tisíci lety zemřela ve věku kolem 35 let a pocházela z vyšší společenské vrstvy starší doby bronzové, což dokládá pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice, dvě zlaté záušnice, a především nádherný třířadý jantarový náhrdelník složený z více než 400 korálků.
Podobizna ženy rekonstruovaná z kosterního nálezu. Foto: Archiv MZM, Jarmila Švédová, AV ČR.
- Vše, co jste chtěli vědět o lidech se dočtete v nové knize Martina Rychlíka – Dějiny lidí. A to doslova od A (Atletické sporty) po Ž (Žertování). Mezi dvěma krajními písmeny abecedy pak lze najít témata jako Námluvy, Návštěvy, Pověry o štěstí, Pracovní kooperace, Pravidla dědění nebo Sexuální omezení, Tanec, Účesy i Zvyky v těhotenství. Celkem 73 kapitol, 650 stran a 1200 obrázků, což dělá krásných 2534 gramů. PS: Hrdě se hlásím ke střetu zájmů, tato kniha za to stojí a jsem vděčná, že její autor je můj šéf.
Tip na zážitky:
Pokud máte rádi vědu nebo její krásy chcete teprve objevit, vyrazte na Veletrh vědy – největší událost svého druhu v Česku, která začíná již tento čtvrtek 2. června 2022 a trvá do soboty 4. června 2022. Třídenní program nabízí více než sto expozic, science shows, únikovou hru, promítání, přednášky a diskuze. Vše zdarma.
Předchozí ročníky Veletrhu vědy. Foto: Veletrh vědy, Akademie věd ČR.
Autorka: Pavla Hubálková
Blog vyšel na serveru Aktuálně.cz.
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy.
Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média.
Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
