Pilsen Cube II – tak se jmenuje unikátní projekt, jenž vzniká ve spolupráci města Plzně a Západočeské univerzity v Plzni. Univerzita sestrojí spolu se studenty funkční pikosatelit, který bude vyslán do vesmíru. Studenti středních škol navrhnou experimenty, jež instalují do družice, a vytvoří sadu zájmových kroužků pro plzeňské Centrum robotiky.
Projekt, který město podpořilo částkou 1,5 milionu korun, je součástí konceptu Smart City Plzeň. Ten přináší nejen chytrá řešení pro pohodlnější život občanů, ale podporuje právě například i aktivity v oblasti technického vzdělávání dětí a mladých lidí.
Podle Jiřího Hammerbauera, děkana Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, se prostřednictvím projektu Pilsen Cube II otevírá mladým lidem unikátní šance zapojit se do velmi specifické oblasti vývoje kosmických technologií a dlouhodobě se v tomto odvětví vzdělávat. „Jsme rádi, že naše Fakulta elektrotechnická ZČU se může těchto aktivit účastnit. V České republice nyní probíhá snaha několika výzkumných organizací a soukromých společností o oživení kosmického výzkumu, čehož je důkazem nedávno vypuštěný a úspěšně fungující český satelit VZLUSAT-1, který je z komunikační stanice na naší fakultě povelován. Očekáváme, že nyní zahájený projekt studentského satelitu PilsenCube II ve spolupráci s městem Plzní nebude ojedinělou událostí, ale impulzem pro rozvoj technického vzdělávání v souladu s plánovanými budoucími misemi českých satelitů,“ uvedl Jiří Hammerbauer.
Projekt je rozdělen na tři fáze. Nejprve studenti středních škol navrhnou vlastní experiment – tzv. payload družice, v dalším kole sestaví jeho prototyp a ti úplně nejúspěšnější se pak budou podílet na dokončení letového kusu a zabudování svého experimentu do družice.
„Dle zadávací dokumentace mohou studenti tvořit různě složité experimenty, od jednoduchých analogových nebo digitálních senzorů napojených na vnitřní subsystémy družice až po vlastní subsystém družice. Jedná se například o senzory pro měření prostorové orientace satelitu a jeho rotace, testování odolnosti základních součástek proti podmínkám vesmíru (radiace, rozsah teplot, vakuum) nebo senzory měřící základní parametry satelitu (osvit družice, napájecí napětí, atd.). Soutěž se ale neomezuje jen na experimenty elektronické, je možné pracovat i na měřitelných pokusech například z oblasti biologie, fyziky, strojírenství a další,“ vysvětlil Ivo Veřtát z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, která projekt technicky zaštiťuje. Přihlásit se do programu můžete zde, návrh experimentu musí být dodán nejpozději do 10. 12. 2017.
V rámci projektu je vyhlášena také nesoutěžní sekce. „Do té se mohou přihlásit studenti bez věkového omezení, přičemž nemusejí mít zkušenosti s vývojem elektronických systémů. Otevírá se zde prostor například pro datové analytiky, programátory pro podporu operátorů satelitu, realizaci stanoviště pro příjem signálů z družice a další, možností je celá řada. Studenti mají k dispozici navržené formy spolupráce, nebo mohou přijít s vlastním nápadem,“ doplnil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, organizace, jejímž prostřednictvím město projekt Pilsen Cube II. realizuje.
Zdroj: PilsenCube
Zdroj: PilsenCube
Přečtěte si také článek Martina Rychlíka, který mapuje historii českého letectví i budoucnost kosmických technologií u nás. Mladé vědce podporuje dlouhodobě také brněnské centrum Bioskop. Česká republika má ostatně v podpoře mladých přírodovědných talentů dlouhou tradici. Martin Rychlík píše o historii biologické olympiády i o úspěších českých studentů v přírodovědeckých soutěžích. Zářným příkladem může být i vítězství studentky Kariny Movsesjan v Evropské soutěži pro mladé vědce.
- Autor článku: ne
- Zdroj: PilsenCube
