Mise Artemis II spoléhala na evropskou vědu, ta však nyní čelí nejistotě. Akt o AI může ovlivnit fungování evropských univerzit. Pád Orbána otevírá otázku obnovy maďarské vědy. A Čína dominuje v Asia University Rankings 2026. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v dubnu.
Jak Akt o AI ovlivní fungování evropských univerzit
Evropské univerzity mohou čelit zásadním změnám v důsledku používání umělé inteligence v souvislosti s nástupem Aktu o umělé inteligenci (AI ACT). Podle vyjádření expertů pro portál Times Higher Education se regulace dotkne i běžných akademických praktik, například využívání nástrojů typu ChatGPT ze strany akademiků při hodnocení studentů.
„Pokud používáte AI k hodnocení, podle tohoto aktu existuje celá řada požadavků, které musíte splnit – jako uživatel i jako poskytovatel. A je fér říci, že velké jazykové modely tato kritéria nesplňují, zejména pokud jde o transparentnost a data, na nichž byly trénovány,“ uvedl ředitel pro koordinaci politik Thomas Jørgensen z European University Association. Jørgensen zároveň ve svém vyjádření upozornil i na právní nejistotu: „Pro učitele používající ChatGPT k hodnocení existuje riziko, že je to nelegální – ale zatím to jistě nevíme, protože nemáme pokyny od Evropského úřadu pro AI,“ dodal s odkazem na orgán (AI Office) dohlížející na implementaci legislativy.
Podle Jørgensena univerzity již na nástup generativní AI v letech 2022 a 2023 reagovaly – vytvářely pracovní skupiny, doporučení a strategie odpovědného využívání v oblasti výuky. Nyní se však blíží fáze, kdy bude nutné tyto přístupy sladit s konkrétními regulatorními požadavky.
Další problém pak podle Times Higher Education představuje závislost na amerických AI modelech. V lednu zveřejnila European University Association zprávu vedenou Jørgensenem, která upozorňuje, že většina trénovacích dat pochází z anglicky mluvícího prostředí, především ze Spojených států. To podle autorů zvyšuje potřebu rozvoje evropských alternativ.
Mise Artemis II spoléhala na evropskou vědu, ta však nyní čelí nejistotě
První pilotovaný oblet Měsíce v rámci nového amerického lunárního programu, Mise Artemis II (více informací naleznete v tomto článku), potvrdila podle časopisu Nature podstatnou roli Evropy v současném kosmickém výzkumu. Klíčovým prvkem celé mise byl totiž evropský servisní modul (European Service Module – ESM), vyvinutý společností Airbus pro European Space Agency (ESA), který zajistil pohon kosmické lodi Orion, dodávky energie i systémy podpory života pro posádku.
Posádku Orion tvořili čtyři astronauti – tři z NASA a jeden z Canadian Space Agency – zatímco Evropa, resp. evropská technologie, sehrála zásadní roli zejména při klíčovém manévru, který navedl loď z oběžné dráhy Země na trajektorii k Měsíci.
Podle odborníků je evropská účast výjimečná i z geopolitického hlediska. NASA se totiž u kritických systémů tradičně vyhýbá závislosti na zahraničních partnerech, což Nature potvrdil i Didier Schmitt, vedoucí týmu pro přípravu budoucích projektů ESA. Úspěch mise tak navazuje na další milníky evropského kosmického průmyslu – od programu Spacelab až po modul Columbus na Mezinárodní vesmírné stanici (International Space Station).
Program Artemis byl od počátku koncipován jako mezinárodní projekt, v němž má Evropa hrát svou podstatnou roli nejen prostřednictvím servisních modulů, ale i dodávkou komponent pro plánovanou lunární stanici Gateway a účastí evropských astronautů. Tento plán se však dostává do nejistoty. Administrátor NASA Jared Isaacman nedávno oznámil pozastavení projektu Gateway a přesměrování programu směrem k vybudování trvalé základny na Měsíci.
Tento krok tak podle Nature může zásadně proměnit podobu mezinárodní spolupráce. ESA nyní analyzuje možnosti dalšího zapojení, například prostřednictvím vývoje bezpilotního landeru Argonaut, který má dopravovat náklad na povrch Měsíce. Diskutuje se také o certifikaci rakety Ariane 6 pro pilotované lety na nízkou oběžnou dráhu Země, což by Evropě umožnilo větší autonomii.
Podle vyjádření astrofyzika Jonathana McDowella se však objevují signály, že Spojené státy mohou do budoucna klást menší důraz na mezinárodní partnerství. Rétorika Spojených států se tak posouvá od spolupráce k posilování amerického vedení ve vesmíru.
Přečtěte si také
USA startují ambiciózní „Misi Genesis“ pro AI ve vědě, iniciativa je Bílým domem přirovnávána k projektu Manhattan. Rusko slibuje „kolosální“ navýšení výdajů na vědu, vědci však pochybují. Rozpočet ESA na příští tři roky dosáhne rekordních 22,1 miliardy eur. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v listopadu.
Pád Orbána otevírá otázku obnovy maďarské vědy
Porážka maďarského premiéra Viktora Orbána po 16 letech u moci vyvolala podle časopisu Nature mezi vědci opatrný optimismus ohledně budoucnosti maďarského výzkumu. Nový lídr Péter Magyar slíbil systémové změny a obnovu vztahů s EU, které byly v posledních letech narušeny i kvůli zásahům do akademické autonomie.
Orbánova vláda převedla řízení univerzit na fondy s politicky jmenovanými správci, což vedlo mimo jiné k pozastavení části evropského financování. Výsledkem byla nejen ztráta prostředků, ale i oslabení mezinárodní spolupráce a důvěry.
Podle Kurta Deketelaere, generálního tajemníka League of European Research Universities, by kombinace obnovení vztahů s EU a návratu institucionální autonomie mohla umožnit maďarským univerzitám a výzkumným centrům znovu se zapojit do evropských projektů. Zároveň lze podle něj očekávat, že nová vláda bude více podporovat a chránit akademickou svobodu než ta předchozí, což podle něj představuje „velkou příležitost“ pro aktivnější zapojení Maďarska do evropské politiky výzkumu a inovací.
Nová vláda má díky ústavní většině možnost tyto změny zvrátit. Podle vyjádření odborníků pro Nature však pouhý návrat k předchozímu stavu nebude stačit. „Očekáváme, že účast v evropském výzkumu se zjednoduší, ale zatím je brzy říkat kdy. Chceme být opět plnohodnotnou součástí evropského výzkumného prostoru. Nejde jen o nedostatek financí, ale i o ztrátu sociálního kapitálu a důvěry,“ uvedl ekonom z Corvinus University of Budapest Balázs Lengyel.
Zároveň zaznívají výzvy k hlubší reformě systému. Podle historičky z Central European University Andrey Pető by maďarské vysoké školství nemělo pouze vracet předchozí stav, ale využít situace k vytvoření modernějšího modelu odpovídajícího 21. století.
Asijské univerzity 2026: Čína dominuje, Malajsie roste
Nejnovější žebříček Asia University Rankings 2026 Times Higher Education potvrzuje pokračující trend, a to dominanci čínských univerzit, které si udržují silné zastoupení na předních příčkách v regionu. Tsinghua University zůstává první a Čína obsazuje polovinu první desítky i pětinu elitní padesátky.
Podle vyjádření Simona Marginsona pro Times Higher Education z Bristolu a Oxfordu je tento vývoj důsledkem dlouhodobých vládních investic do výzkumu a univerzit. Výkonnost vědy je pak podle něj úzce svázána s veřejným financováním, což dává Číně strukturální výhodu, která se může dále prohlubovat.
Žebříček zároveň ukazuje rostoucí konkurenční tlak v regionu. Univerzity v Japonsku a Jižní Koreji sice často zlepšují své výsledky, ale přesto klesají v pořadí, protože jejich pokrok nestačí tempu ostatních. Podle Catherine Tushabe, datové analytičky z Times Higher Education, tak jde spíše o relativní pokles než o skutečné zhoršení výkonu.
Naopak posilují jiné části regionu. Hongkong si udržuje stabilní pozici – všechny jeho univerzity zůstávají v top 50 – a Malajsie zaznamenává výrazný vzestup. Universiti Teknologi Petronas se posunula mezi nejlepší čtyři desítky a další instituce pronikají do první stovky.
„Malajsie se strategicky učí od Singapuru a buduje pozici regionálního vzdělávacího centra,“ uvedl Gerard A. Postiglione z University of Hong Kong. Růst podle expertů podporují i silné soukromé univerzity, které aktivně pracují s mezinárodní konkurencí.
Největší 3D mapa vesmíru může změnit pohled na temnou energii
Astronomové dokončili největší trojrozměrnou mapu vesmíru v historii, která zahrnuje 47 milionů galaxií. Projekt realizovaný přístrojem DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) má pomoci objasnit povahu temné energie. Celý projekt zároveň využívá teleskop v Arizoně vybavený 5000 roboticky řízenými optickými vlákny, která umožňují rychlé mapování galaxií ve velkém měřítku.
Mapa vznikala pět let a překonala původní plán o 13 milionů galaxií. Cílem projektu je hledat „vlnění“ v rozložení galaxií v různých vzdálenostech od Země, které umožňuje rekonstruovat rychlost rozpínání vesmíru v různých obdobích. Právě tato měření odhalují vliv temné energie. Dosavadní data přitom naznačují, že temná energie se nemusí chovat jako konstantní síla – její účinek se mohl v průběhu kosmické historie měnit.
Na úspěchu projektu se podle spoluřešitele Davida Schlegela z Lawrence Berkeley National Laboratory podílela nejen technologie, ale i postupné zlepšování a zkušenosti týmu. „Dnes víme o robotech a motorech mnohem více než před deseti lety,“ uvedl Schlegel pro časopis Science, a zároveň dodal, že vyhodnocení nové mapy potrvá zhruba rok, než bude možné přesně určit, co data říkají o povaze temné energie.
Aktuálně DESI pokračuje v pozorováních dalších, hůře dostupných částí oblohy s cílem zachytit více než 15 milionů dalších galaxií. Výsledky by tak mohly zásadně přispět k pochopení vývoje vesmíru i samotné podstaty temné energie.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
