Štědrá finanční částka podpoří výzkum asteroidů, buněčné signalizace, speciálních vlastností molekul, parazitických hub, onemocnění kůže, planetárních rádiových emisí, ale také slovanských a byzantských národů nebo rozvoj digitálních technologií a umělé inteligence v historických vědách.

Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezme Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR, Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Grant ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.

„Je to finanční, ale i symbolické ocenění vědecké excelence našich laureátů,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Jsou skutečně těmi nejlepšími z nejlepších a jejich práce mimořádným způsobem rozvíjí vědu i možnosti české společnosti jako celku.“

Od roku 2007 byla Akademická prémie udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde.

Akademická prémie – ocenění

Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR dosahuje mimořádných vědeckých úspěchů v oblasti fyzikálních studií asteroidů. Malá tělesa Sluneční soustavy zkoumá přes třicet let, zajímat se o ně začal už během doktorandských studií.

Oceněný vědec založil v Astronomickém ústavu AV ČR vlastní výzkumnou skupinu, je součástí řady vědeckých týmů vesmírných misí a významně přispěl k hlubšímu pochopení těchto objektů. Za svůj výzkum získal v říjnu 2024 také Cenu předsedy GA ČR. 

Se svým týmem Petr Pravec plánuje studium potenciálně nebezpečných asteroidů, které by se v následujících šesti letech mohly přiblížit k Zemi. Podílí se i na misi Hera Evropské vesmírné agentury.

Doménou Iva Starého je organická chemie, katalýza, věda o chiralitě a nanověda. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vede skupinu Chemie funkčních molekul, která se věnuje inovativnímu výzkumu chirálních molekulárních struktur a studiu jejich fyzikálně-chemických a materiálových vlastností.
Tým Iva Starého se zaměřuje zejména na netriviální π-elektronové uhlíkaté sloučeniny s porušenou zrcadlovou symetrií. Tyto objekty nejsou totožné se svým zrcadlovým obrazem, což může vést k jejich unikátnímu chování v celé řadě oblastí chemie, fyziky, biologie či materiálových věd. Cena Praemium Academiae spojená s významnou finanční podporou umožní skupině  oceněného vědce pustit se do mezioborově zaměřených projektů. 

Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se více než 20 let věnuje výzkumu růstových faktorů klíčových pro mezibuněčnou komunikaci.
V roce 2019 založil laboratoř v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a díky Akademické prémii se chce dále ponořit do mechanismů buněčné komunikace v osmi dílčích projektech, které mimo jiné zahrnují vývoj nových možností léčby poruch růstu a vývoj nástrojů pro přesnou manipulaci komplexních systémů mezibuněčné komunikace na úrovni celého organismu. S Pavlem Krejčím přinese portál VědaVýzkum.cz v pondělí 28. 10. rozhovor. 

Lumina Quaeruntur – ocenění

Mladý japonský vědec Masafumi Imai z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se ve výzkumu zaměřuje i na signály emitované blesky v atmosféře planety, což je téma, na kterém spolupracuje již řadu let s odborníky z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Podle něj jsou polární oblasti i atmosféra Jupiteru zdrojem intenzivních rádiových vln, jejichž výzkum může vést k objevům, které přinesou nový vhled do struktury polárních září či nové informace o variabilitě bouřkové aktivity na planetě.

Cílem týmu Iva Šuláka z Ústavu fyziky materiálů AV ČR je vyvinout kompozitní nanomateriály na bázi superslitin vhodné pro aditivní výrobu, které se uplatní v budoucích vodíkových elektrárnách, například jako lopatky vysokotlakých turbín.

Vědec chce navázat na svou práci, stáže i získané expertizy v oblasti aditivních technologií, elektronové mikroskopie nebo mechanických zkoušek a zúročit je při vývoji nových nanokompozitních superslitin s přidanými částicemi diboridů přechodových kovů.

Danny Haelewaters z Biologického centra AV ČR je mykolog původem z Belgie, který propojuje fylogenetiku, komunitní ekologii a ochranu přírody. Se svým novým týmem nazvaným Skupina pro monitorování biodiverzity,  se bude soustředit na monitorování biologické rozmanitosti, ale i na to, jak sestavit kompletní „strom života“ hub, tedy popsat systém vývoje a rozvětvování jednotlivých druhů hub v čase.

Zaměření v projektu, podpořeném prémií Lumina quaeruntur, je multitrofická symbióza, jež zahrnuje vztahy na více úrovních potravinového řetězce. V Haelewatersově projektu jimi bude symbióza mezi netopýry, mouchami žijícími na těle netopýrů a houbami parazitujícími na mouchách.

Vít Hubka z Mikrobiologického ústavu AV ČR objevuje a popisuje nové lidské a zvířecí patogeny. Upravuje tradiční taxonomii neboli třídění druhů lékařsky významných hub, například rodu Aspergillus (česky kropidlák), který je významný nejen pro medicínu, ale i pro zemědělství a biotechnologie. Také sleduje šíření původců kožních mykóz v populaci a zabývá se rezistencemi hub k antimykotikům.

Ocenění Lumina quaeruntur mu umožní založit výzkumný tým, který dosud v Akademii věd chyběl: Lékařská mykologie vláknitých hub. Zaměří se v něm na studium nových původců kožních mykóz přenášených na člověka ze zvířat, ale také původce oportunních mykóz, které jsou zvlášť nebezpečné pro lidi s oslabenou imunitou.

Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR se zaměřuje na dějiny církevní slovanštiny, věnuje se i historické sociolingvistice a je autorem knihy o západoslovanském jazyce kašubštině.

Ocenění mu umožní sestavit tým, který bude součástí Oddělení paleoslovenistiky a byzantologie. Kromě zkušených vědců by v něm měli působit i mladí badatelé. Program by mohl pomoci s předáním zkušeností další generaci vědců a jejich zapojení do práce ústavu. Jeho vytvořený vědecký tým pomůže též k rozvoji mezinárodních vztahů pracoviště i mimo úzce specializovaná slavisticko-byzantologická výzkumná centra. 

Jan Vodráček je součástí Oddělení moderních sociálních a kulturních dějin Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Zabývá se zejména dějinami druhé světové války a historií každodennosti a politické správy protektorátu Čechy a Morava. Soustředí se přitom na nové přístupy pro digitální humanitní vědy (digital humanities) prostřednictvím digitalizace, tvorby databází a digitální analýzy.

Udělení prémie Lumina Quaeruntur umožní Janu Vondráčkovi vybudovat excelentní tým kombinující tuzemskou i zahraniční expertizu v dynamicky se rozvíjející oblasti digitálních technologií a umělé inteligence v kontextu historických věd. V ústavu tak vzniká excelentní centrum pro výzkum v tomto oboru, které bude aspirovat i na významnou pozici v mezinárodním kontextu.

Zdroj: Akademie věd ČR, redakčně upraveno