Začátek roku je obvyklý čas pro bilanci minulého životaběhu a plánování budoucího, často včetně definování cílů, takzvaných předsevzetí. Je dobré přitom také udělat v některých věcech pořádek, nejlépe také ve vlastní v hlavě – to je ovšem moc těžké a nehodí se to pro úvodník.

Ovlivňuje hraní her kognitivní schopnosti malých dětí? Jaký je vztah mezi prostitucí a násilím? Pomáhá ivermektin s léčbou onemocnění covid-19? V novém přehledu přinášíme deset vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku za uplynulý měsíc.

Pseudovědění se nevyskytuje jen v obskurních proudech, občas postihuje i „seriózní“ vědce – ty, co rádi předvádějí svou expertízu na fenoménech, jimž nerozumí. Pokud potom média nekriticky přijmou jejich názory, hrozí, že spolu s relevantními informacemi budou šířit bludy posvěcené autoritou vědy. Měli by se vědci vyhýbat společensky atraktivním tématům?

Ve svém nejnovějším blogu se Dalibor Štys zamýšlí nad vlivem publikování v režimu open access a nad jeho historií. Jakou pozici si podle něj mají v této vědecké krajině najít tuzemští výzkumníci? Není lepší se zaměřit na konkrétní aplikované výsledky? 

K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?

Na začátku roku dala vláda Olafa Scholze zelenou Německé agentuře pro transfer a inovace (DATI). Jak na tento krok reaguje Růžena Štemberková, vedoucí Kanceláře transferu technologií Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Zjistíte v komentáři, který vznikl ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR.

Jiří Chýla ve svém blogu reaguje na článek Daniela Münicha Open access: bez grafů a bez iluzí, ve kterém vyjadřuje obavy z důsledků přechodu k publikování vědeckých článků v tzv. otevřeném přístupu proto, že podle jeho názoru nový systém neznamená jen řízenou revoluci ve snadnější dostupnosti vědeckých poznatků, ale také nebezpečnou změnu modelu hodnocení kvality vědecké práce.

V návaznosti na diskuzi Daniela Münicha se zástupci Psychologického ústavu Akademie věd ČR, která byla iniciována po zveřejnění jeho blogu týkajícího se tématu publikační činnosti v časopise Československá psychologie, zveřejňuje portál Vědavýzkum.cz jeho příspěvek, ve kterém reaguje na odpověď Psychologického ústavu AV ČR.

Často se hovoří o potřebě navyšovat podíl institucionální podpory veřejných výzkumných organizací. Ale co se s financemi děje uvnitř samotných vysokých škol? Přečtěte si komentář Tomáše Opatrného z Univerzity Palackého v Olomouci k otázce alokace finančních prostředků uvnitř vysokých škol.

Jak hydratace organismu ovlivňuje zdraví člověka? Představuje potrat větší trauma než adopce a nechtěný porod? Jakou roli zastávají sociální média v sociální samodiagnostice? V novém přehledu přinášíme deset vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku za uplynulý měsíc.