
Blogy a komentáře
„Věda je všude kolem nás,“ říká s oblibou moderátor České televize Daniel Stach. Za poslední dva roky jsme se tak naučili mnohé o virech, antigenech, PCR či RNA. Nyní se kvůli válce dozvídáme až příliš mnoho o jaderné bezpečnosti, mezinárodním právu, historii a logistice zásobování na frontě. Ano, i to je „science“, ale zrovna této je teď všude plno, pravidelný přehled vědy s českou stopou se proto zaměří na zkoumání dosud neznámého.
Je potřeba, aby byla data korektní, aktuální, relevantní a přehledně zpracovaná. Elegantním řešením jsou právě otevřená data, která nemusí být pouhým vzdušným zámkem, ale realitou. Jak je tedy aplikovat v praxi?
Švýcarsko patří podle různých žebříčků mezi nejinovativnější země světa. Globálnímu inovačnímu indexu už suverénně kraluje řadu let. Jak upozorňuje ekonomický specialista Velvyslanectví ČR v Bernu Zdeněk Eliáš, cílem tamní vědecké diplomacie je tuto pozici dál upevňovat. A také se zaměřit na předvídání budoucího technologického vývoje. Vědecké prognózy se prolínají s ekonomickými.
Jan Hladký z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a zakládající člen neformální iniciativy Sustainable Academy pro udržitelnost na Akademii věd ČR se ve svém článku věnuje akademické mobilitě a internacionalizaci. Jaká jsou úskalí mobility a proč je třeba od sebe oddělit pojem mobility a internacionalizace?
Jan Hladký
V proudu uprchlíků z Ukrajiny lze jen těžko hledat muže. Ti zůstávají doma. Mají brannou povinnost, přímo bojují proti okupantům nebo vykonávají své profese, důležité pro chod země. K velké ochotě výzkumných organizací, vysokých škol i poskytovatelů podpory výzkumu přijmout ukrajinské výzkumníky je tedy třeba něco dodat.
Jak dnešní požáry v Austrálii souvisejí s někdejší kolonizací a proč se některým částem Evropy vyhýbala morová pandemie? Odpovědi na rozsáhlé otázky nabízejí nepatrná pylová zrna – právě ona umí odkrývat události časů minulých. Jak, přiblíží další dvoutýdenní výběr z vědeckých novinek, které nesou českou stopu.
Chtěl bych místní čtenáře upozornit na zajímavou výměnu názorů mezi Václavem Hořejším a Tomášem Fürstem. Co bychom si z této diskuze měli odnést?
Hlavním tématem letošní konference 5. národní den velkých výzkumných infrastruktur (na půdě MU, respektive CEITEC MU proběhla také její edice v roce 2017) bylo financování. Není divu, protože současný rámec financování doběhne na konci roku 2022 a je zapotřebí rozhodnout, jak bude financování infrastruktur vypadat v nadcházejících letech.
Ondřej Hradil
V Lidovkách nedávno vyšel velký rozhovor s novou rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou. Jako člen akademické obce této univerzity, pozorovatel a komentátor akademického dění, jsem si ho s velkým zájmem přečetl. S řadou odpovědí souzním a nemám k nim moc co dodat.
Jak se heslo templářů „sans refaire“, přeloženo jako bez opakování, týká vědy a výzkumu? Nad tím se ve svém blogu zamýšlí Jan Valenta z Československého časopisu pro fyziku.
-
Rut Bízková
-
Martin Bunček
-
Vladislav Čadil
-
Pavel Doleček
-
Martin Duda
-
Alice Dvorská
-
Otakar Fojt
-
Ivan Foletti
-
Martin Fusek
-
Radim Hladík
-
Václav Hořejší
-
Pavla Hubálková
-
Jozef Hvorecký
-
Jiří Chýla
-
Miroslav Janeček
-
Lukáš Kačena
-
David Karabec
-
Marcel Kraus
-
Vladimír Majer
-
Daniel Münich
-
Jiří Nantl
-
Eduard Petiška
-
Vlastimil Růžička
-
Martin Rychlík
-
Martin Srholec
-
Michael Šebek
-
Dalibor Štys
-
František Vácha
-
Jan Valenta
-
Martin Víta
-
Jiří Zlatuška
-
Jan Žižka