Na programové prohlášení nové vlády si budeme muset ještě chvíli počkat. Koalice stran budoucí vlády však již veřejnosti Koaliční smlouvu na volební období 2021-2025 předložila . O můj stručný názor na její obsah v sekci "Vysoké školy, věda, výzkum a inovace" jsem se nedávno podělil s portálem Vědavýzkum.cz. Níže můj názor najdete ve výrazně rozšířené verzi i s odkazy a obrázky.

V dubnu letošního roku uplynulo století od nečekaného skonu profesora Bohumila Kučery (1874–1921), který předčasně odešel necelý měsíc po svých 47. narozeninách v důsledku srdeční choroby. Tato postava české fyziky je dnes známa již jen několika zájemcům o historii vědy.

Podpora a řízení mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) - ostatně stejně jako v jiných oblastech - nebo podpora mezinárodní mobility výzkumných pracovníků a pracovnic se neobejde bez adekvátní datové podpory. Kdybychom chtěli parafrázovat známý výrok, mohli bychom v této situaci patrně zvolat: „Data jsou.“ Ano, data skutečně jsou, ale…

Nedávno jsem sesumíroval, s čím by podle mě v programech měli přijít kandidáti na rektora první z českých univerzit, tedy Karlovy, aby univerzita vystartovala do vyšších úrovní evropské univerzitní ligy. Oba kandidáti, Milena Králíčková a Michal Stehlík, už představili své programy. Nastavil jsem jim zrcadlo mých vlastních představ.

EXPO v Dubaji nabízí jedinečnou příležitost k představení nadějných českých technologií, které zatím nejsou ve světě příliš známé. „Češi se například zabývají tím, jak pěstovat rostliny v nepříznivých pouštních podmínkách,“ upozornil Karel Smékal z ministerstva zahraničí. Kultivace pouště je přitom pro celou oblast Zálivu zásadní téma.

Štěpán Jurajda se ve své příspěvku zamýšlí nad tím, jak hodnotit dopady veřejných investic do výzkumu a vývoje na společnost a reaguje na příspěvek Michala Pazoura, který zazněl na konferenci SCIPO 2021.

Martin Srholec se ve svém novém, anglicky psaném blogu vyjadřuje k tomu, že časopis Scientometrics stáhl článek Predatory publishing in Scopus: evidence on cross-country differences, který napsal společně s Vítem Macháčkem. Tento krok vnímá Martin Srholec jako neobjektivní postpublikační recenzní řízení. Ve svém příspěvku svoji argumentaci hlouběji rozebírá.

Piráti a STAN nám před volbami připravili bohatýrský švédský stůl, na němž je na 84 talířích formulován názor této volební koalice na různé aspekty stavu naší společnosti a velmi podrobně navrženy kroky, jak tento, povětšinou podle jejich názoru bídný stav, změnit. To oceňuji, protože to dává možnost posoudit, do jaké míry jsou takové představy reálné.

V České republice v akademické sféře v nedávné době vzniklo a nadále vzniká stále více tzv. „spin-off společností. V tomto článku se snažím reagovat na obavy ze spolupráce výzkumných organizací s „jejich“ spin-off společnostmi, jakož i na dotazy ohledně možného režimu podpory spin-off společností ze strany mateřských organizací.

O blížící se volby nového rektora Univerzity Karlovy by se mělo zajímat mnohem více lidí, než jen členové akademického senátu této největší české univerzity, kteří budou rektora zanedlouho vybírat. Pro její velikost a roli bude úspěch či neúspěch univerzity pro budoucnost Česka podobně významný jako úspěch mnohých velkých veřejných institucí nebo třeba soukromé Auto Škoda.