Časopis For Better Science odhaluje vědecké skandály. V souvislosti s aktuálními tématy odkazuji na některé z nich.

Kybernetici a informatici z pražského ČVUT se blýskli v USA, kde získali třetí místo a prémii 4,7 milionu korun v soutěži multirobotických záchranných týmů. Klání v opuštěném dole pořádala taji obestřená DARPA, tedy výzkumná odnož americké armády.

Dnešní společnost prodělává rychlé změny ve způsobu získávání, předávání a posuzování informací. Týká se to i sdělování informací vědeckých směrem k veřejnosti (popularizace vědy). Podle nedávných studií dochází, bohužel, ke ztrátě důvěry ve vědu – opravdu zjevné je to v komplikovaných, ale důležitých a veřejností bedlivě sledovaných problematikách, jako je klimatická změna nebo energetická koncepce (ke kterým má potřebu a odvahu se vyjadřovat kdekdo).

V Národním muzeu v Praze měla svou premiéru výstavní show Tutanchamon. Doplňuje další dvě expozice o starém Egyptě. K vidění bude až do 2. února 2020.

Profesor Václav Hořejší se ve svém blogu „Aféra v Olomouci – kde je pravda?“, ale i v dalších vyjádřeních, opírá o tvrzení bývalého studenta Čeňka Gregora a své vlastní dojmy. V „Reakci na reakci Radka Zbořila“ dokonce vznáší otázku, „Jak skutečně férově postupovat v situaci ostrého konfliktu mezi studentem a školitelem a potenciálně podjaté části komise?”.

K textu R. Zbořila mám několik poznámek. Znovu zdůrazňuji, že jsem se snažil, coby nezávislý pozorovatel bez jakýchkoli postranních motivací, přispět k objasnění podezření, že v souvislosti s manipulacemi s výsledky významné vědecké publikace došlo k poškození studenta (Č. Gregor), který na tyto manipulace upozornil. V této souvislosti mi připadají reakce R. Zbořila a P. Hobzy mírně řečeno nepřiměřeně emocionální (na rozdíl od korektně napsaných reakcí např. M. Otyepky a P. Banáše).

Úvod je stejný jako u I. dílu: Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení podle ní by mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Ve svém blogu „Aféra v Olomouci - kde je pravda?“ se Václav Hořejší vyjadřuje ke kauze manipulace s RTG-daty v článku Heřmánek et al. JACS 2007. Má obavy o etiku vědecké práce v tuzemsku i z možného poškození Čeňka Gregora, spoluautora práce v JACS a mého bývalého doktoranda, který údajně na pochybení upozornil během obhajoby jeho dizertační práce a mělo se mu za to dostat „odměny“ v podobě neudělení doktorského titulu.

Ve vědecké veřejnosti vzbuzují již několik měsíců pozornost diskuse o tom, že v jedné z publikací olomouckého profesora Radka Zbořila v prestižním časopise JACS (Heřmánek et al. JACS 2007; 129(35):10929-36) byl použit graf zmanipulovaný tak, aby lépe podporoval hlavní hypotézu studie.

„Našli jsme mnoho druhů mravenců, které zatím nebyly na okolních ostrovech popsány,“ líčí Milan Janda z Biologického centra Akademie věd, jenž bádal až na ostrově Bougainville.