Jan Hladký z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a zakládající člen neformální iniciativy Sustainable Academy pro udržitelnost na Akademii věd ČR se ve svém článku věnuje akademické mobilitě a internacionalizaci. Jaká jsou úskalí mobility a proč je třeba od sebe oddělit pojem mobility a internacionalizace? 

V proudu uprchlíků z Ukrajiny lze jen těžko hledat muže. Ti zůstávají doma. Mají brannou povinnost, přímo bojují proti okupantům nebo vykonávají své profese, důležité pro chod země. K velké ochotě výzkumných organizací, vysokých škol i poskytovatelů podpory výzkumu přijmout ukrajinské výzkumníky je tedy třeba něco dodat.

Jak dnešní požáry v Austrálii souvisejí s někdejší kolonizací a proč se některým částem Evropy vyhýbala morová pandemie? Odpovědi na rozsáhlé otázky nabízejí nepatrná pylová zrna – právě ona umí odkrývat události časů minulých. Jak, přiblíží další dvoutýdenní výběr z vědeckých novinek, které nesou českou stopu.

Chtěl bych místní čtenáře upozornit na zajímavou výměnu názorů mezi Václavem Hořejším a Tomášem Fürstem. Co bychom si z této diskuze měli odnést?

Hlavním tématem letošní konference 5. národní den velkých výzkumných infrastruktur (na půdě MU, respektive CEITEC MU proběhla také její edice v roce 2017) bylo financování. Není divu, protože současný rámec financování doběhne na konci roku 2022 a je zapotřebí rozhodnout, jak bude financování infrastruktur vypadat v nadcházejících letech.

V Lidovkách nedávno vyšel velký rozhovor s novou rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou. Jako člen akademické obce této univerzity, pozorovatel a komentátor akademického dění, jsem si ho s velkým zájmem přečetl. S řadou odpovědí souzním a nemám k nim moc co dodat.

Jak se heslo templářů „sans refaire“, přeloženo jako bez opakování, týká vědy a výzkumu? Nad tím se ve svém blogu zamýšlí Jan Valenta z Československého časopisu pro fyziku.

Ve Velké Británii je komunikace vědy zavedená profese, dá se studovat na školách, existují centra propojující vědu a novináře nebo politiky. Nyní máme jedinečnou možnost „nahlédnout pod pokličku“‎. Již za pár dní se v Praze koná konference Science Communication: UK Experience, kde budou „britské hvězdy komunikace vědy“ sdílet své zkušenosti.

Další dvoutýdenní přehled vědy s českou stopou přináší objev „superlubrikantu“, který minimalizuje tření, tisíc nových druhů v jediné skupině tropických brouků a návod na stabilní společnost.

Do začátku historicky druhého českého předsednictví v Radě EU zbývá méně než pět měsíců. Jedná se o velmi prestižní příležitost pro naši zemi, kdy můžeme na mezinárodní scéně prokázat jak své organizační schopnosti, tak politickou vyzrálost. Velmi vítám jednoznačnou politickou podporu předsednictví ze strany vlády Petra Fialy, která je základní podmínkou úspěchu.