Aplikace představuje jediný zdroj informací o tak zásadním fenoménu, jako jsou oborové personální kapacity pracovišť. V tomto blogu stručně připomínám klíčové funkcionality a vypichuji ryzí novinky.

Omluva čtenářům

Ještě než začnu, musím se omluvit těm, kteří si za dlouhé roky zvykli mé blogy o hodnocení a financování vědy číst pravidelně. Letos jsem toho napsal pomálu. Není to tím, že by nebylo o čem psát. Problém je pouze čas. Volný čas, který jsem dříve věnoval psaní těchto blogů, teď většinou věnuji práci ve sboru poradců premiéra a v Národní ekonomické radě vlády - NERV [1 | 2], která byla a je v době krizí poměrně náročná. Za tento text můžete poděkovat viróze, která mě uvěznila na týden doma.

O naší aplikaci jsem zde psal již v minulosti. Abych se neopakoval, soustředím se na novinky letošní aktualizace: (i) doplnění dat za rok 2021, (ii) protažení časových řad pracovišť zpět až do roku 2008 (ano, před zavedením kafemlejnku), (iii) několik drobnějších poladění.

Nový rok 2021

V základním nastavení, které na vás aplikace vyklopí, uvidíte údaje za 5leté časové okno let 2017-2021. Časové okno si ovšem můžete v menu zkrátit. Výchozí obor je Economics and Business. Je to proto, že jde o obor mého pracoviště CERGE-EI, tedy obor, kde nejvíce rozumím tomu, co za čísly z apky skutečně je. Pracuje se s obory FORD, do kterých výsledky zařadila samotná pracoviště. Ale zvolit si můžete i řazení dle oboru časopisu a jiná oborová členění.

V tabulce vespod (Graf 1) vidíte jednotlivá pracoviště. V levém panelu vidíte jejich publikační výkon (počty článků) oboru v rozlišení skupin podle vědeckého vlivu časopisů (na základě oborového percentilu citačního indexu AIS). Nejde o celá čísla, protože publikace se započítávají jako podíly autora–⁠pracoviště.

V pravém panelu pak vidíte různé odhady počtu publikujících autorů pracovišť v oboru. Metod odhadů nabízíme více, protože uživatelé mohou mít různé chutě a potřeby. V základním nastavení je pro grafické zobrazení zatržena Metoda Y. Ta mi přijde na začátek nejlepší. Bere v úvahu všechny autory pracoviště, pokud měli v časovém okně alespoň jednu publikaci, bez ohledu na to, zda šlo článek ve WoS časopise, časopise mimo WoS, nebo např. o knihu či kapitolu v ní (na to jsou použita data z RIV). Aby se zohlednila případná rozkročenost autorů napříč obory, započítává se autor pouze jeho publikačním podílem ve zkoumaném oboru. Jde pouze o odhad, který má své nedostatky. Nedokážeme například rozlišit studenty, nerozlišíme výši vědeckého úvazku, nezapočítáváme vědce, kteří během 5 let nevykázali ani jednu publikaci. Ale i tak odhady personálních kapacit docela dobře korelují s realitou, o níž se takto celostně nikde jinde nedozvíte.

Graf 1: Národní podíly na publikačním výkonu ve vlivových skupinách časopisů (vlevo) a na autorech (vpravo) ve WoS oboru Clinical Nerology 

Lepší než srovnávat absolutní počty publikací a autorů pracovišť v oboru je podle mého srovnávat národní podíly pracovišť v oboru. Srovnání těchto dvou čísel totiž vypovídá o relativní publikační produktivitě pracovišť. Pokud je totiž podíl na publikačním výkonu vyšší než podíl na autorech, je pracoviště nadprůměrně produktivní. Slůvko relativní zde znamená v relaci ke zbytku oboru v ČR. Abyste místo absolutních počtů v tabulce viděli národní podíly, stačí si v menu vypnout knoflík ‚Zobrazit počty'.

Já osobně se v té spoustě čísel v tabulce orientuji špatně. Proto je lepší je pomocí menu zobrazit formou grafů, Sloupcový (Graf 2) a Rozptylový.

Graf 2: Národní podíly na publikačním výkonu v nejvlivnější čtvrtině časopisů (modře) a autorech (zeleně) ve WoS oboru Biochemistry and Molecular Biology (pouze publikace prvních a korespondenčních autorů)

Já preferuji ten rozptylový (Graf 3). Najednou v něm totiž vidíte nejen podíl na publikačním výkonu a autorech, ale i publikační produktivitu pracoviště. Publikační produktivita je tím větší, čím více proti směru hodinových ručiček se pracoviště v rozptylovém grafu nachází. Relativně nejproduktivnější pracoviště tedy najdete v růžové zóně nalevo. Ve většině oborů zjistíte, že personálně největší pracoviště zpravidla nejsou ta neproduktivnější v těch lepších časopisech. Velká pracoviště jsou zpravidla známější, ale v publikační produktivitě často český peloton nevedou. Na čele produktivity jsou častěji pracoviště menší, méně známá a někdy až skoro neznámá.

Graf 3: Národní podíly pracovišť na publikačním výkonu v nejvlivnější čtvrtině časopisů (Y) a na autorech (X) v oboru Economics and Business v letech 2017-2021 

Dlouhé časové řady

Absolutní novinkou aktualizované apky je možnost sledovat dlouhé časové řady publikačního výkonu a počtu autorů zpátky až do roku 2008. Stačí kliknout na tlačítku 'Trendový graf'. Ukážou se vám časové řady výkonu a počtu ve stejných barvách, modré a zelené. Opět buď absolutní počty nebo národní podíly, podle vaší volby. Vertikální měřítka grafů pracovišť jsou v základním nastavení stejná. Z relativní úrovně publikačního výkonu vůči počtu autorů je možno vysledovat vývoj produktivity daného pracovitě v čase nebo porovnat produktivitu pracovišť navzájem. V základním nastavení se vám zobrazí 10 pracovišť z tabulky, počítáno shora, jak je máte seřazena. Ale klikem na řádcích tabulky si můžete vybrat k zobrazení pracoviště dle vlastní chuti.

Graf 4: Národní podíly na publikačním výkonu v nejvlivnější čtvrtině časopisů (modře) a autorech (zeleně) ve FORD oboru Electrical, Electronic, and Information Technology 

Dříve či později si položíte otázku, jak jsou vlastně počty autorů v časové řadě počítány. Vysvětlení najdete klikem na otazníku v zelené hlavičce tabulky napravo.

Chci vidět všechny obory mého pracoviště najednou

Apka se drží zásady, že veškerá sčítání a poměřování podílů se dělají v rámci oboru, ne napříč. Této zásady se drží i zobrazování. Výjimku zde představuje případ, kdy chcete vidět, jak si vedou všechny obory určitého pracoviště. Pro ten účel si v menu vyberte k zobrazení jediné pracoviště. Pod menu oboru se tak nabídne tlačítko 'Vyber všechny'. Když ho aktivujete, v tabulce uvidíte údaje za všechny obory zvoleného pracoviště.

Pokud se ale díváte na národní podíly, jsou to stále ty samé podíly uvnitř oboru a do sta sčítají uvnitř oborů. Klikem na tlačítko Rozptylový graf se vám ukážou všechny obory daného pracoviště jako na talíři (Graf 5). Vidíte nejen národní oborové podíly na publikacích, ale také na autorech a již výše popsanou relativní publikační produktivitu. Jsem si jist, že řada z vás bude zjištěními překvapena. Většina lidí si totiž donedávna dělala představu o kvalitě pracoviště hlavně na základě celkového publikačního výkonu a ne na základě publikační produktivity. Prostě size matters, ale pouze, když se informací o velikosti nedostává. Toto psychologické zkreslení pomáhá naše apka s informací o počtech autorů odstranit.

Graf 5: Obory na Univerzitě Karlově: Národní podíly na publikačním výkonu v nejvlivnější čtvrtině časopisů (Y) a autorech (X) 

A pak už jen drobnosti

Nově můžete v apce rozlišit publikační výkon v open access žurnálech a mimo ně. Je na to tlačítko v sekci menu filtrů. Už v minulé verzi bylo také možno v tabulce nahradit sloupec počtu článků v méně vlivné polovině žurnálů za údaje o článcích nejméně vlivné čtvrtiny.

A mimochodem, před pár dny jsme spustili obdobnou aplikaci pro Slovensko. Tam teď díky ní zjišťují věci, o kterých tam dosud nikdo nevěděl. Naše apky prostě dělají z dat informace a její uživatelé z těch informací znalosti.

Pokud se vám něco nebude zdát nebo budete mít nějaký nápad na vylepšení, nebojte se ozvat. Kontakty najdete v menu zcela nahoře, ikona s otazníkem. V této části menu je řada užitečných nástrojů, jejichž smysl jistě pochopíte sami. Až bude za pár týdnů sestříháno, starší video průvodce tam nahradíme novým pro toto vydání apky.

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz.