
Blogy a komentáře
Na konci minulého roku byly uděleny Nobelovy ceny (jako každý rok počínaje rokem 1901). Ačkoliv v současnosti existuje velký počet významných ocenění za vědecké úspěchy, žádné z nich se nemůže prestiží rovnat Nobelově ceně. Čím to je?
Nápad, jak efektivněji vysílat družice na oběžnou dráhu Země, se zrodil v Brně – centru českého kosmického průmyslu, který v posledních letech dynamicky roste. S řešením přišli ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) vývojáři společnosti S.A.B. Aerospace. Ta vznikla jako tuzemský startup stejnojmenné italské firmy v roce 2014.
V rámci rozvíjení ResearchJobs.cz se setkávám s řadou představitelů vysokých škol a ústavů Akademie věd. Téměř při každém setkání s proděkany různých fakult a zástupci ústavů AV ČR dojde na téma získávání kvalitních doktorandů ze zahraničí. Je to pochopitelné, neboť toto téma se dotýká řady klíčových oblastí rozvoje výzkumu v ČR. Je ale současný systém výběrových řízení skutečně efektivní?
Metodika 2017+ se pravděpodobně nikdy nedostane do stádia, že by na jejím základě byly významně rozdělovány institucionální prostředky na výzkum. Takovou … hloupost … si nikdo nevezme na svědomí. Navrhuji proto rozdělovat prostředky na přírodovědný a technický výzkum jinak.
V dnešním blogu reaguji na komentáře čtenářů k nedávnému blogu. Upozornil jsem v něm na neambiciózní trojdohodu vlády, reprezentace vysokých škol a Akademie věd ČR ohledně minimálního tempa navyšování institucionální podpory výzkumu. Inspirací zřejmě byl německý Pakt pro výzkum a inovace pro období 2021-2030, ve kterém se německá vláda zavázala k 3% ročnímu růstu finanční podpory.
Martin Srholec se ve svém aktuálním blogu zamýšlí nad tím, co konkrétně českým univerzitám brání v tom, aby se staly špičkovými pracovištěmi na mezinárodní úrovni. Vychází přitom z údajů z nové studie think-tanku IDEA. České univerzity mají podle zjištění autorů méně výzkumníků ze zahraničí a často také zaměstnávají své vlastní absolventy.
Původně jsem zde chtěl podesáté sesumírovat vhodná vylepšení bibliometrických zpráv pro letošní národní hodnocení výsledků vědy. Pak jsem si řekl, že nabídnu aktivnější formu kvízu. Jde o test optimismu ohledně toho, jak se systém dokáže učit z předchozích chyb a nedostatků.
Jiří Chýla ve svém akutálním blogu reaguje na nedávný článek Daniela Münicha, v němž se jeho autor zamýšlí nad Memorandem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR.
Mluvčí univerzity Palackého PhDr. Gabriela Sýkorová Dvorníková zveřejnila reakci univerzity na můj předchozí článek Aféra v Olomouci a principy vědecké práce.
Profesor Hořejší publikoval 28. 1. 2020 na portále Vědavýzkum.cz článek Aféra v Olomouci a principy vědecké etiky. Už poněkolikáté tak vedl filipiku proti mé osobě a v principu i proti řadě kolegů z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a na základě domněnek nabízí vědecké komunitě rádoby nezaujatý pohled na dění v Olomouci.
Radek Zbořil
-
Rut Bízková
-
Martin Bunček
-
Martin Duda
-
Alice Dvorská
-
Otakar Fojt
-
Martin Fusek
-
Radim Hladík
-
Václav Hořejší
-
Jozef Hvorecký
-
Jiří Chýla
-
Miroslav Janeček
-
Lukáš Kačena
-
David Karabec
-
Vladimír Majer
-
Daniel Münich
-
Jiří Nantl
-
Vlastimil Růžička
-
Martin Rychlík
-
Martin Srholec
-
Michael Šebek
-
Dalibor Štys
-
František Vácha
-
Jan Valenta
-
Martin Víta
-
Jiří Zlatuška
-
Jan Žižka
-
Vladislav Čadil