Dne 11. června publikovala moje kolegyně Kristýna Veitová na Facebooku NKC – gender a věda post týkající se eseje Tomáše Hudlického z Brock University, která se věnuje faktorům, které ovlivňují rozvoj oboru organické syntézy. Post vyvolal značný ohlas a ukazuje na úroveň diskuse o genderové nerovnosti a předsudcích v českém akademickém prostředí. O co tedy jde?

Podle nového výzkumu Psychologického ústavu AV ČR mají vedoucí kateder a týmů ve STEM i SSH oblasti podobně pragmatický postoj k systému hodnocení a financování vědy a uplatňují obdobnou manažerskou logiku výkonu a odměny. Mají však diametrálně odlišné podmínky pro její uplatňování.

Pro komunikaci ve 21. století již nestačí, aby vědec vydal pouze článek v některém z uzavřených časopisů, za standardní se považuje zveřejnit také data, metadata a další potřebné informace. Open Science představuje nový moderní způsob, jak dělat výzkum a otevřít přístup k výzkumným výsledkům i datům prostřednictvím nových digitálních technologií a nástrojů, které vedou k posílení vědecké spolupráce.

V tomto stručném zamyšlení se hodlám věnovat dvěma nešvarům při výkladu pravidel veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, se kterými jsem se nedávno setkal, a které dle mého názoru vycházejí z neznalosti základních principů práva Evropské unie (EU).

Momentálně v druhé polovině května 2020 nevypadá svět z pohledu mladých firem příliš růžově. Bohužel se spolu s nimi v následujících letech poveze i zbytek ekonomiky. Relativně krátké výpadky v počtu a výkonnosti mladých firem mají totiž rozsáhlé a dlouhodobé makroekonomické dopady.

Symbolem koronavirové doby v Česku se staly roušky. Lidé se ve velkém pustili do jejich šití, české aktivity si všímala i zahraniční média. Rouškami to začínalo, pokračovalo respirátory, maskami, ventilátory, nebo třeba robotem Pipeťákem, který v Nemocnici Na Bulovce pomáhal s testováním odebraných vzorků na koronavirus.

Interní, chirurgická i stomatologická ambulance, jednotka intenzivní péče nebo mobilní hygienicko-epidemiologická laboratoř. Státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ) dodává tyto zdravotní kontejnery – moduly, z nichž je možné sestavit celou polní nemocnici – především české armádě. V době pandemie koronaviru se rýsuje jejich nasazení na zahraničních trzích, ať v rámci standardního exportu nebo české humanitární pomoci.

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu (open access) představuje příležitost k akceleraci výzkumných aktivit. Zároveň však klade před vedení výzkumné organizace několik otázek, mezi nimi například ty, zda přínosy otevřeného přístupu převáží náklady s ním spojené a jak celou věc technicky a organizačně zajistit. Zatím nejasné cíle ze strany státu a požadavky ze strany poskytovatelů podpor přitom příliš nepomáhají.

Mezinárodní a mezisektorová spolupráce v oblasti vědy a výzkumu vede k lepším výsledkům a pokroku, což je známý fakt, o kterém není třeba diskutovat ani psát. Jaká je ale praktická stránka mobilit z úhlu pohledu personalisty či referenta zahraničních pracovníků na české univerzitě? A jak situaci zkomplikovala aktuální pandemie?

Mnozí si teď poklepou na čelo. Zamýšlet se nad nedostatky v oblasti internacionalizace vědy a terciárního vzdělávání v Česku v době uzavřených hranic se zdá nemístné až ironické. Na druhou stranu: Není možná vhodnější příležitosti. Nucená suspenze normality, všedního života a zajetých kolejí vyzývá k reflexi a představivosti, že věci mohou být jinak, píše Martin Kočí pro magazín Universitas.