
Blogy a komentáře
Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad naší produktivitou v karanténě. Jaké dopady má izolace na efektivitu práce? Může nám pomoci? A jsme vůbec během karantény skutečně izolovaní?
Jak vypadalo hodnocení vědy na MU a jejího společenského dopadu podle národní metodiky? Tajemník hodnotitelského panelu Petr Kalíšek představuje právě uzavřené hodnocení Masarykovy univerzity, které probíhalo v rámci evaluace všech výzkumných vysokých škol v ČR.
Petr Kalíšek
Co nás čeká v COOPERATIO – v novém institucionálním financování vědy na UK? „Pro ty z vás, kteří nechtějí číst dál – novinky se nekonají. Pokud někoho zajímají podrobnosti, může pokračovat ve čtení,“ píše v komentáři Jan Trka, proděkan pro vědu a výzkum 2. LF UK.
Pomocí nového bibliometrického nástroje IDEA tentokrát proklepnu nejstarší a největší českou Univerzitu Karlovu (CUNI). Odhalím, kolik autorů CUNI v tom kterém oboru publikuje, jaký celonárodní podíl má na publikujících autorech v oborech, vědeckých článcích, ve vědecky vlivnějších a nejvlivnějších oborových časopisech databáze WoS a jakou má CUNI oborovou publikační produktivitu.
Jan Korbel, Ph.D. je postdokem na Medizinische Universität Wien a Complexity Science Hub Vienna. Ve svém příspěvku přibližuje prostředí vídeňského Complexity Science Hub, a to nejen v době aktuální pandemie.
Když není výsledek aplikovaného výzkumu aplikován, je na tom stejně, jako když není teoretický výsledek publikován. Nikdy se nedozvíme, jestli k něčemu byl! Když se nevyrábí, neprodává, nekupuje a/nebo neužívá, pak není nikomu ku prospěchu.
V posledním roce se nám z různých stran připomíná sté výročí vzniku slova robot, které navrhnul Josef Čapek a do světa vypustil jeho bratr Karel ve hře R.U.R. Já bych ale teď chtěl začít vzpomínkou na Čapkovo dílo, které mě v mládí zaujalo více – byly to tři novely seřazené do jednoho celku: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (tzv. noetická trilogie).
Výši své mzdy a složky, které ji tvořily, jsem po výpovědi z pracovního poměru na vědeckém ústavu podrobila důsledné analýze. Proč? Protože muž na stejné pozici, tedy ten, který po mě převzal vedení výzkumného oddělení, měl hned po nástupu výrazně vyšší mzdu oproti mé.
Na příkladu oboru chemie nabízím návod, jak si s novou aplikací IDEA rychle proklepnout situaci ve vybraném českém vědním oboru: jaké vysoké školy v něm působí, jak se na výzkumech podílí personálně a výsledkově, jakou mají publikační produktivitu s ohledem na kvalitativní strukturu publikací.
Současná koronavirová krize jasně ukazuje, jak velký potenciál mají akademické instituce v řešení celospolečenských problémů a co od nich očekává veřejnost. Kupodivu ale taková očekávání naplňují české akademické instituce o poznání méně ohledně klimatické krize.
Kamil Vlček a Jan Hladký
-
Rut Bízková
-
Martin Bunček
-
Vladislav Čadil
-
Martin Duda
-
Alice Dvorská
-
Otakar Fojt
-
Ivan Foletti
-
Martin Fusek
-
Radim Hladík
-
Václav Hořejší
-
Pavla Hubálková
-
Jozef Hvorecký
-
Jiří Chýla
-
Miroslav Janeček
-
Lukáš Kačena
-
David Karabec
-
Marcel Kraus
-
Vladimír Majer
-
Daniel Münich
-
Jiří Nantl
-
Vlastimil Růžička
-
Martin Rychlík
-
Martin Srholec
-
Michael Šebek
-
Dalibor Štys
-
František Vácha
-
Jan Valenta
-
Martin Víta
-
Jiří Zlatuška
-
Jan Žižka