Pouhých sedm procent doktorandů dokončí svá studia včas a asi šedesát procent vůbec nedostuduje. Změnit tristní čísla a především zkvalitnit doktorské studium může pomoci i standard školitele. Na otázky k tomu tématu odpovídal Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci, který je členem komise pro doktorské studium Studentské komory Rady vysokých škol .

V českých diskusích o hodnocení výzkumných organizací se stále častěji šermuje deklarací DORA. S odkazem na ni se někdy zatracuje používání bibliometrických indikátorů v hodnocení organizací jako takových. Když si ale deklaraci přečtete pozorně, takový závěr tam nenajdete. Deklarace bibliometrické ukazatele, jako informační podklad institucionálního hodnocení, nevylučuje.

Mohou zapnuté webkamery zhoršit studentům prospěch, protože více řeší to, jak vypadají, než výuku? Je jeden den volna v týdnu navíc prospěšný? A proč vědci vynalezli nejlehčí barvu na světě? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled Top 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc duben.

Jak již bylo mnohokrát zmíněno na portálu Vědavýzkum.cz, otevřené publikování se stává častým terčem kritiky. Jedním z důvodů jsou vysoké poplatky, které si vědecká vydavatelství nárokují za vydání vědecké práce v jejich časopisech. V kontextu tohoto tématu může událost, která se stala 17. dubna ve vydavatelství Elsevier, odstartovat revoluci ve vědě.

ChatGPT (GPT) je jednou z nejdiskutovanějších novinek posledních let (již přes 100 milionů uživatelů); o zdrojích informací GPT je však známo méně. Z tohoto důvodu jsme provedli studii zaměřenou na zdroje informací v rámci environmentální vědy. Účelem naší studie je odpovědět na výzkumnou otázku: „Cituje ChatGPT primárně nejcitovanější publikace v environmentální vědě?“

S podporou Japanese Society for the Promotion of Science, jež spravuje rozsáhlé globální programy akademických výměn, mohl Radim Hladík v letech 2017 – 2019 absolvovat postdoktorskou stáž na National Institute of Informatics v Japonsku. Svoje zkušenosti s tamním akademickým prostředím, jazykovou bariérou či byrokracií popsal v blogu pro Czexpats in Science.

Jak souvisí právo na potrat s duševním zdravím? Jak zlepšit kognitivní funkci mozku? A jak může politická participace ovlivnit názor na vědu? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc březen.

Jak je možné, že v tropickém pralese spolu dokáže žít tolik druhů zvířat, aniž by se navzájem požrala? Odpověď nyní hledá jihočeský přírodovědec Jan Hrček. Nová strategická karetní hra vysvětluje, jak obstát v klimatických změnách. A kolik nám o lidském chování řekne fyzika?

Vyhrocená opozice vědy a alternativních myšlenkových proudů, kulturní války technokratů s konspirátory nebo některé projevy globalizace přispívají k eskalaci destruktivních sil uvolněných rozpadem velkých kolektivních vyprávění. Reflexe mytologického rozměru skutečnosti – od popkultury přes vědu až po konspirační teorie – je jednou z cest, jak tyto rozpory harmonizovat. Přečtěte si další komentář religionisty Jana A. Kozáka.

Letošní grantové výzvy Grantové agentury ČR (GAČR) přinesly několik novinek, které rozproudily intenzivní debatu ve vědecké komunitě. Přečtěte si komentář Michaela Komma ze spolku Věda žije! k plánovaným úpravám.