Ta je podle něho klíčem k hospodářské prosperitě, přičemž v globalizovaném světě musí být evropské podniky schopny konkurovat.
Základním předpokladem evropské konkurenceschopnosti jsou podle pana velvyslance inovace. Pan Fredrik Jörgensen zmínil v rozvoru potřebu vytvořit takové prostředí, které bude fandit novým řešením, bude podněcovat kreativitu a přiměje společnosti, aby myslely o krok napřed. Jedině tak bude možné ostatnímu světu nabídnout to, co potřebuje. Důležitost inovativního prostředí se velvyslanectví snaží zdůrazňovat dlouhodobě. Propojuje přitom jednotlivé experty z obou zemí, snaží se, aby se na velvyslanectví potkávaly švédské firmy s českými a vyměňovaly si zkušenosti, sdílely svá inovativní řešení, spolupracovaly. Příklady najdeme třeba ve stavebnictví, nábytkářském průmyslu, ale také v energetice nebo třeba obraně. I tam blízká spolupráce českých a švédských ekonomických subjektů přináší nová, nečekaná řešení. Kromě zelené a digitální transformace vidí pan velvyslanec velké příležitosti ke spolupráci v rámci vodíkové ekonomiky, při budování 5G sítí a podpoře průmyslu 4.0, například internetu věcí, automatizaci, nebo při elektrifikaci automobilového průmyslu.
Co mě osobně na tomto rozhovoru velmi zaujalo, bylo téma inovací. Švédsko je totiž dlouhodobě známé jako synonymum pro inovativní prostředí a startupovou kulturu. Zajímavá byla ta část rozhovoru, která se týkala toho, odkud vychází iniciativa, zda spíš z firemního prostředí, nebo ze státní sféry? Ve Švédsku spolu průmysl, akademická sféra a státní struktury úzce spolupracují - říká se tomu „triple helix" neboli trojitá šroubovice. Podle slov pana velvyslance tato iniciativa vychází už ze samotné nutnosti takové spolupráce.
Jak dále říká pan velvyslanec Fredrik Jörgensen: „Firmy potřebují univerzity a jejich mozky, aby se mohly rozvíjet a posilovat svou konkurenceschopnost. Stejně tak univerzity nechtějí, aby jejich výzkum přišel nazmar, a absolventi mají zájem o co nejlepší uplatnění. Navíc trh se proměňuje a startupy často vytvářejí velmi kreativní prostředí, kde se soutěží o nejlepší nápady, což je výhodné jak pro univerzity, tak pro větší firmy. No a stát z toho všeho samozřejmě velmi těží, a proto má největší zájem takové prostředí a propojování podporovat a rozvíjet."
Švédsku se to naštěstí daří, i díky tomu má Spotify nebo Skype, různá inovativní řešení v automobilovém průmyslu, v oblasti digitálního zdravotnictví a v dalších odvětvích. Švédské firmy založily v České republice přibližně 190 dceřiných společností, které u nás zaměstnávají více než 30 tisíc lidí, a to prakticky napříč všemi obory, jako je automobilový průmysl, maloobchod, stavebnictví, nemovitosti, medtech, výroba a strojírenství, sdílené služby, ICT a podobně. Z firem uveďme jen několik příkladů: Skanska, Sandvik, ABB, Getinge, Arla Plast, ITAB, Lindex, IKEA, H&M, Loomis, Securitas, Trelleborg, SKF, SAAB, Scania, Volvo, SOBI, Mölnlycke, Hilding Anders Beds, Lindab, Nibe, Assa Abloy, Gunnebo, Thule…
Podle pana velvyslance jsou švédsko-české obchodní vztahy založeny na historicky silných vazbách, které vycházejí především z podobnosti základních průmyslových odvětví. Švédy a Čechy lze podle něj, zjednodušeně řečeno, považovat za národy vynálezců a inženýrů a možná ne až tak přirozených obchodníků, jakými jsou Dánové nebo Nizozemci. Česko je navíc pro švédské podnikatele zemí s ideálními náklady, což znamená, že zde lze vyrábět za výhodných podmínek (vysoká návratnost investic) a zároveň prodávat na rostoucím místním trhu a strategicky vyvážet či distribuovat. Samotná poloha České republiky v srdci Evropy přináší nejen švédským firmám mnoho výhod. Na druhou stranu česká stopa ve Švédsku téměř neexistuje. A to je něco, co velvyslanectví chce do budoucna podporovat.
Shora uvedený rozhovor mně připomněl jeden z mých prvních článků zveřejněný pod názvem Severské království inovací. Tento článek se týkal zamyšlení nad tím, jak je možné, že roční příjmy Švédska plynoucí z licencí k předmětům duševního vlastnictví činily (podle dat za rok 2015) celkovou částku 214,2 mld. korun. Proti tomu příjmy České republiky z licencí za stejné období činily pouze 4,7 mld. korun! Většinu z této celkové sumy získala pouze jediná veřejná výzkumná instituce spadající pod Akademii věd ČR, která na licenčních poplatcích za patenty získala v roce 2015 částku téměř 3 mld. Kč a v roce 2016 částku 3,2 mld. Kč. Podle studie Evropské komise patří Švédsko, Dánsko a Finsko (vedle Německa a Nizozemska) k vynikajícím inovátorům, jejichž výkonnost je výrazně vyšší než je průměr celé EU. Ve Švédsku je na předním místě hodnocena mimo jiné i vysoce kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla a kvalitní vzdělávací systém. Každý rok švédská vláda vynakládá 3 % HDP na výzkum, vývoj a inovace. V této oblasti je Švédsko světovým lídrem a Stokholm je považován za jedno z největších center inovativních technologií na světě.
Je tedy nutné zvyšovat podíl veřejných prostředků (podíl HDP) vydávaných na vědu, výzkum a inovace, podporovat vysoké školy, jakož i výzkumná a vývojová centra. Jedině tak se může Česká republika stát dynamickou, konkurenceschopnou a inovativní ekonomikou, která může uspět ve světě. Vláda České republiky proto již v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030, je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou. Cílem této Inovační strategie je vytvořit z České republiky zemi, která se stane symbolem znalostí a pokročilých technologií, a to na základě spojení našich průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností.
S touto vizí je také neodmyslitelně spojena ochrana duševního vlastnictví, jako jeden z pilířů této Inovační strategie. V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů. Povědomí o potřebě chránit duševní vlastnictví je slabé, přičemž ve strategických a koncepčních dokumentech výzkumu, vývoje a inovací, není této problematice stále věnována dostatečná pozornost. Jedním z cílů vládní politiky v této oblasti musí být proto i nadále zvýšit povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve výrobní a aplikační sféře, a to již ve fázi výzkumu a dále zvýšit využívání ochrany duševního vlastnictví, zejména patentů s komerčním potenciálem. To vše může významně pomoci České republice zařadit se mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti.
Autor: David Karabec
Příspěvky z rubriky Blogy a komentáře nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
