Co by znamenal návrh ministra financí na dramatickou redukci kofinancování projektů Operačních programů financovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů pro český výzkum, vývoj a inovace? Přečtěte si nejnovější blog Jiřího Chýly, který vysvětluje následky takového opatření.

V těchto dnech se v prostředí švédských měst Stockholmu a Uppsaly koná konference o udržitelném akademickém prostředí, kterou pořádá evropská rada Eurodoc zastupující začínající vědce v Evropě. Jedním z témat, kterým se Eurodoc dlouhodobě věnuje a dostalo prostor i na této konferenci, je hodnocení akademických výsledků a připravovaná reforma hodnocení výzkumu v Evropě. 

Podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové bude mít AV ČR striktní peer review. Kdo budou jeho hodnotitelé? Kde se vezmou? Co bude jeho cílem? Zavřít špatné ústavy a zbylé peníze rozdat těm lepším? To se nikdy za ta léta, co hodnocení probíhá, nestalo, píše Dalibor Štys. Přečtete si jeho nejnovější příspěvek na téma hodnocení výzkumných organizací.

Odpovídá pacientům ChatGPT lépe než lékaři? Vede konopí k depresím? Koreluje rasový původ se štěstím v rodičovství? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled Top 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích –⁠ tentokrát za měsíc květen.

Konkurenceschopnost humanitních a společenských věd v České republice stále klesá, a to jak v porovnání s ostatními obory, tak i v mezinárodním prostředí. Jako hlavní příčinu vidí Česká asociace pro digitální humanitní vědy jejich nevyužitý potenciál, především v návaznosti na technologický rozvoj. Proto vydala stanovisko, jehož cílem je blíže pojmenovat problémy a upozornit na nedostatky užívané metodiky hodnocení vědeckých výsledků.

Loňská Nobelova cena za fyziku byla udělena Johnu Clauserovi, Alainu Aspectovi a Antonu Zeilingerovi za to, že ukázali, že příroda se nechová podle našich představ založených na zkušenostech klasické fyziky. Co by si takovém objevu myslel Einstein?

Jaký rozdíl vidí v hodnocení pomocí nástrojů, jako je AIS nebo impakt faktor, Dalibor Štys z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Ve své reakci na blog Daniela Münicha se zamýšlí nad dopady jejich využití.

Stále důležitějším typem diplomatické aktivity států je vědecká diplomacie. Na příkladu jednání o umístění Evropského spalačního zdroje Naďa Witzanyová ilustruje, jak takové aktivity probíhají v praxi a proč je důležité, aby o principech vědecké diplomacie věděli i mladí vědci a vědkyně a manažeři a administrátoři výzkumu. 

S finanční podporou vědy (VaV) ze státního rozpočtu (SR) to jde v Česku od roku 2020 z kopce. A výhled je ještě horší. Intenzita výdajů, tedy podíl výdajů na VaV ze SR na HDP, totiž z 0,64 % v roce 2020 plynule doklesala na letošních 0,54 %. Pokud by to pokračovalo podle aktuálně platného střednědobého rozpočtového výhledu, v roce 2026 bychom se propadli až na 0,49 %.

Pouhých sedm procent doktorandů dokončí svá studia včas a asi šedesát procent vůbec nedostuduje. Změnit tristní čísla a především zkvalitnit doktorské studium může pomoci i standard školitele. Na otázky k tomu tématu odpovídal Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci, který je členem komise pro doktorské studium Studentské komory Rady vysokých škol .