Vyhrocená opozice vědy a alternativních myšlenkových proudů, kulturní války technokratů s konspirátory nebo některé projevy globalizace přispívají k eskalaci destruktivních sil uvolněných rozpadem velkých kolektivních vyprávění. Reflexe mytologického rozměru skutečnosti – od popkultury přes vědu až po konspirační teorie – je jednou z cest, jak tyto rozpory harmonizovat. Přečtěte si další komentář religionisty Jana A. Kozáka.

Letošní grantové výzvy Grantové agentury ČR (GAČR) přinesly několik novinek, které rozproudily intenzivní debatu ve vědecké komunitě. Přečtěte si komentář Michaela Komma ze spolku Věda žije! k plánovaným úpravám.

Začátek roku je obvyklý čas pro bilanci minulého životaběhu a plánování budoucího, často včetně definování cílů, takzvaných předsevzetí. Je dobré přitom také udělat v některých věcech pořádek, nejlépe také ve vlastní v hlavě – to je ovšem moc těžké a nehodí se to pro úvodník.

Ovlivňuje hraní her kognitivní schopnosti malých dětí? Jaký je vztah mezi prostitucí a násilím? Pomáhá ivermektin s léčbou onemocnění covid-19? V novém přehledu přinášíme deset vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku za uplynulý měsíc.

Pseudovědění se nevyskytuje jen v obskurních proudech, občas postihuje i „seriózní“ vědce – ty, co rádi předvádějí svou expertízu na fenoménech, jimž nerozumí. Pokud potom média nekriticky přijmou jejich názory, hrozí, že spolu s relevantními informacemi budou šířit bludy posvěcené autoritou vědy. Měli by se vědci vyhýbat společensky atraktivním tématům?

Ve svém nejnovějším blogu se Dalibor Štys zamýšlí nad vlivem publikování v režimu open access a nad jeho historií. Jakou pozici si podle něj mají v této vědecké krajině najít tuzemští výzkumníci? Není lepší se zaměřit na konkrétní aplikované výsledky? 

K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?

Na začátku roku dala vláda Olafa Scholze zelenou Německé agentuře pro transfer a inovace (DATI). Jak na tento krok reaguje Růžena Štemberková, vedoucí Kanceláře transferu technologií Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Zjistíte v komentáři, který vznikl ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR.

Jiří Chýla ve svém blogu reaguje na článek Daniela Münicha Open access: bez grafů a bez iluzí, ve kterém vyjadřuje obavy z důsledků přechodu k publikování vědeckých článků v tzv. otevřeném přístupu proto, že podle jeho názoru nový systém neznamená jen řízenou revoluci ve snadnější dostupnosti vědeckých poznatků, ale také nebezpečnou změnu modelu hodnocení kvality vědecké práce.

V návaznosti na diskuzi Daniela Münicha se zástupci Psychologického ústavu Akademie věd ČR, která byla iniciována po zveřejnění jeho blogu týkajícího se tématu publikační činnosti v časopise Československá psychologie, zveřejňuje portál Vědavýzkum.cz jeho příspěvek, ve kterém reaguje na odpověď Psychologického ústavu AV ČR.