Konkurenceschopnost humanitních a společenských věd v České republice stále klesá, a to jak v porovnání s ostatními obory, tak i v mezinárodním prostředí. Jako hlavní příčinu vidí Česká asociace pro digitální humanitní vědy jejich nevyužitý potenciál, především v návaznosti na technologický rozvoj. Proto vydala stanovisko, jehož cílem je blíže pojmenovat problémy a upozornit na nedostatky užívané metodiky hodnocení vědeckých výsledků.

Stále důležitějším typem diplomatické aktivity států je vědecká diplomacie. Na příkladu jednání o umístění Evropského spalačního zdroje Naďa Witzanyová ilustruje, jak takové aktivity probíhají v praxi a proč je důležité, aby o principech vědecké diplomacie věděli i mladí vědci a vědkyně a manažeři a administrátoři výzkumu. 

Jak již bylo mnohokrát zmíněno na portálu Vědavýzkum.cz, otevřené publikování se stává častým terčem kritiky. Jedním z důvodů jsou vysoké poplatky, které si vědecká vydavatelství nárokují za vydání vědecké práce v jejich časopisech. V kontextu tohoto tématu může událost, která se stala 17. dubna ve vydavatelství Elsevier, odstartovat revoluci ve vědě.

Vyhrocená opozice vědy a alternativních myšlenkových proudů, kulturní války technokratů s konspirátory nebo některé projevy globalizace přispívají k eskalaci destruktivních sil uvolněných rozpadem velkých kolektivních vyprávění. Reflexe mytologického rozměru skutečnosti – od popkultury přes vědu až po konspirační teorie – je jednou z cest, jak tyto rozpory harmonizovat. Přečtěte si další komentář religionisty Jana A. Kozáka.

Letošní grantové výzvy Grantové agentury ČR (GAČR) přinesly několik novinek, které rozproudily intenzivní debatu ve vědecké komunitě. Přečtěte si komentář Michaela Komma ze spolku Věda žije! k plánovaným úpravám.

Pseudovědění se nevyskytuje jen v obskurních proudech, občas postihuje i „seriózní“ vědce – ty, co rádi předvádějí svou expertízu na fenoménech, jimž nerozumí. Pokud potom média nekriticky přijmou jejich názory, hrozí, že spolu s relevantními informacemi budou šířit bludy posvěcené autoritou vědy. Měli by se vědci vyhýbat společensky atraktivním tématům?

Na začátku roku dala vláda Olafa Scholze zelenou Německé agentuře pro transfer a inovace (DATI). Jak na tento krok reaguje Růžena Štemberková, vedoucí Kanceláře transferu technologií Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Zjistíte v komentáři, který vznikl ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR.

Často se hovoří o potřebě navyšovat podíl institucionální podpory veřejných výzkumných organizací. Ale co se s financemi děje uvnitř samotných vysokých škol? Přečtěte si komentář Tomáše Opatrného z Univerzity Palackého v Olomouci k otázce alokace finančních prostředků uvnitř vysokých škol.

České doktorské vzdělávání potřebuje zásadní změnu. Tou hlavní by měly být doktorské školy. Shodli se na tom čeští i zahraniční odborníci a odbornice v komuniké, které vydali 15. prosince 2022. Materiál je výstupem konference KRECon 2022.

Vedoucí skupiny Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Jan Trka se zamýšlí nad důvody, proč autoři chtějí či nechtějí publikovat v časopisech vydavatelství MDPI a podobných neopredátorů, i proč je dobré takový postup zvážit.