Instituce
Podřazené kategorie
Poslední dva týdny ovládly predátorské publikace politický a částečně i veřejný prostor, a než se na ně po nástupu nového pana ministra pro vědu opět zapomene, je dobré se nad problematikou na chvíli zastavit. Moralizování a idealistické představy o tom, jak by se měli ideální vědci a vědkyně chovat a jak by měl ve vysněném světě publikační systém fungovat, nechává profesor ekonomie Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost UK, na jiné a zkouší přidat trochu reálného, mezinárodního a vědně-politického kontextu.
UK Forum
Přesto, že se post ministra pro vědu, výzkum a inovace může zdát nepodstatný, opak je pravdou. Právě věda a výzkum jsou oblasti, které mohou významně posunout Českou republiku na mapě (nejen) znalostní ekonomiky, vylepšit státní rozpočet a celkovou úroveň naší země. Výsledky vědy a výzkumu přenesené do praxe jsou důležité pro nejrůznější odvětví průmyslu, ekonomiku, mají vliv na HDP a mnoho dalších stránek.
Transfera
Projektová výzva OP JAK Špičkový výzkum, ve které se nakonec rozdělilo přes 12 miliard korun na 26 velkých projektů o typické velikosti 500 miliónu korun, vzbudila ve vědecké komunitě vzrušené emoce. Kritici ministerstvu vyčítali především podivné podmínky soutěže – byl omezen počet přihlášek za jeden právní subjekt, což znevýhodnilo velké univerzity (celá VŠ je jeden právní subjekt, na AV jsou to jednotlivé ústavy).
Fórum Věda žije!
Tímto článkem reaguji na nedávné mediální příspěvky, které říkají, že mě není dost vidět. Byť pravidelně komunikuji novinky / priority mého úřadu na sociálních sítích a webových stránkách, chtěla bych shrnout svou dosavadní práci v rámci této vlády. Za ty dva roky je toho opravdu hodně.
Úřad vlády ČR
Toho, že je Česká republika poměrně úspěšná v budování technologických firem s globálním produktem, už si každý asi všiml. O nějakém miliardovém „exitu” nebo dalším investičním kole si přečteme téměř každý měsíc. Zdá se tedy logické podpořit začínající technologické firmy z našich daní a investovat tak do budoucí prosperity v této oblasti.
Pavel Kordík
Doporučením Rady EU 2022/2415 z 2. 12. 2022 o hlavních zásadách zhodnocování znalostí se po několika letech intenzivní diskuze a práce zásadně změnil pohled na transfer znalostí a technologií. V článku autor Jiří Valach s kolegy popisuje jak obecné aspekty uvedené změny, tak konkrétní příklady aktivit, které Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy realizuje.
Jiří Valach a kolektiv
V zemích OECD je 73 % veškerých výdajů na výzkum a vývoj hrazeno ze soukromých financí a pouze 27 % z veřejných rozpočtů. Veřejné prostředky na aplikovaný výzkum se započtením zahraničních veřejných zdrojů v roce 2024 porostou. Obavy o aplikovaný výzkum nejsou na místě. Zůstává však otázka, proč se v Česku nedaří zapojit do financování výzkumu více soukromých zdrojů. Přečtěte si k této otázce komentář Heleny Langšádlové, ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR.
Helena Langšádlová
Většina výzkumníků je zvyklá propagovat svůj výzkum v rámci vědecké komunity. Díky tomu získávají reference a citace, které jsou jedním z důležitých parametrů v hodnocení kvality výzkumu. Mnoho výzkumníků již pochopilo, že nestačí propagovat své články jen na konferencích a v časopisech, a snaží se přitáhnout pozornost ostatních vědců i pomocí sociálních sítí, blogpostů, vědeckých podcastů, success stories apod.
Pavel Kordík
Získání prvního grantu bývá velká událost v životě postdoka. Napětí navíc vzrůstá, pokud zahájení grantu souvisí se stěhováním do zahraničí. Vojtěch Tláskal v článku popisuje zkušenosti se zahájením českého grantu Postdoc Individual Fellowship v Nizozemsku. Na co si dát při plánování grantu pozor? Na co se připravit?
Vojtěch Tláskal
Konkurenceschopnost humanitních a společenských věd v České republice stále klesá, a to jak v porovnání s ostatními obory, tak i v mezinárodním prostředí. Jako hlavní příčinu vidí Česká asociace pro digitální humanitní vědy jejich nevyužitý potenciál, především v návaznosti na technologický rozvoj. Proto vydala stanovisko, jehož cílem je blíže pojmenovat problémy a upozornit na nedostatky užívané metodiky hodnocení vědeckých výsledků.
Česká asociace pro digitální humanitní vědy
- Rut Bízková
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Ladislav Krištoufek
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Vlach
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka