Profesor Václav Hořejší se ve svém blogu „Aféra v Olomouci – kde je pravda?“, ale i v dalších vyjádřeních, opírá o tvrzení bývalého studenta Čeňka Gregora a své vlastní dojmy. V „Reakci na reakci Radka Zbořila“ dokonce vznáší otázku, „Jak skutečně férově postupovat v situaci ostrého konfliktu mezi studentem a školitelem a potenciálně podjaté části komise?”.

Ve svém blogu „Aféra v Olomouci - kde je pravda?“ se Václav Hořejší vyjadřuje ke kauze manipulace s RTG-daty v článku Heřmánek et al. JACS 2007. Má obavy o etiku vědecké práce v tuzemsku i z možného poškození Čeňka Gregora, spoluautora práce v JACS a mého bývalého doktoranda, který údajně na pochybení upozornil během obhajoby jeho dizertační práce a mělo se mu za to dostat „odměny“ v podobě neudělení doktorského titulu.

V Lidových novinách ze dne 17. 8. 2019 vyšla reakce astrofyzika Jiřího Grygara na nedávný článek Jiřího Nantla Nature Index 2019 a co nám napovídá. Přinášíme ji v plném znění.

Před deseti lety si americký vysokoškolský knihovník Jeffrey Beall vytvořil první seznam časopisů a nakladatelů, kteří podle něj zneužívali open access publikování ke svému obohacení a nedodržovali zásady vědeckého publikování. Měl tehdy asi 18 položek. V roce 2017, kdy jej přestal udržovat a odešel do důchodu, jich bylo už několik stovek. V té době už se dávno vžil termín predátorské časopisy či nakladatelé.

V minulém vydání časopisu Ergo jsem psal o tom, že by Česko mělo být dostatečně ambiciózní v rozvoji umělé inteligence a tyto ambice promítnout do nové národní strategie. Dnes je již Národní strategie umělé inteligence na světě a cílevědomost ji rozhodně nelze upřít. Stejně tak je dostatečně konkrétní ve svých opatřeních a krocích, jak dosáhnout vytyčených cílů.

Mikuláš Bek, končící rektor Masarykovy univerzity, přednesl na slavnostním setkání Dies academicus 16. května 2019 svůj záverečný projev, ve kterém apeluje na univerzitu, aby se nadále posouvala. Nastiňuje také další možnosti, jak by se měl český vysokoškolský systém zlepšovat.

Mapovat inovační prostředí a analyzovat potenciál inovátorů a jejich schopnost prorazit na trh. To je hlavní cíl připravované platformy Innovation Radar, která by se měla stát jedním z klíčových nástrojů na podporu projektů v rámci Horizont Evropa.

Dne 20. března 2019 bylo dosaženo důležité dohody o podobě rámcového programu Horizont Evropa (HEU). Vyjednavači za Evropský parlament se shodli se zástupci rumunského předsednictví Rady EU na většině důležitých legislativních aspektů budoucího rámcového programu.

Jaké jsou administrativní úkony spojené s vyjížděním našich akademických pracovníků do zahraničí a zaměstnáváním zahraničních akademických pracovníků? A kolik potíží působí současná administrativní zátěž, která vyplývá z evropské legislativy? Anna Mittnerová z VŠCHT v Praze se ve svém příspěvku zabývá právě těmito problémy.

V oblasti daňových odpočtů na výzkum a vývoj se toho v posledních dnech děje opravdu hodně. Po přiznání finanční správy k peněžnímu motivování úředníků ke shazování projektů nyní finišuje schvalování novely zákona, která změní podmínky uplatňování daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Dojde především k podstatné změně, která by měla přispět k často spornému určování data zahájení vývojového projektu.