Současná koronavirová krize jasně ukazuje, jak velký potenciál mají akademické instituce v řešení celospolečenských problémů a co od nich očekává veřejnost. Kupodivu ale taková očekávání naplňují české akademické instituce o poznání méně ohledně klimatické krize.

Po zrušení kafemlejnku se u nás výzkumné organizace hodnotí pomocí tzv. Metodiky 2017+. Tomáš Opatrný měl možnost účastnit se práce mezinárodního hodnotícího panelu, jehož úkolem bylo hodnotit nejmenovanou vysokou školu. Své postřehy z panelu shrnuje v následujícím článku.

V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěže vysokých škol. V nové studii think-tanku IDEA zkoumáme, jaký dopad má grantová podpora na další studium doktorandů.

Dne 25. 9. 2020 proběhlo sedmé zasedání Stálé pracovní skupiny pro gender ve vědě a inovacích (Standing Working Group on Gender in Research and Innovation, SWG GRI), jedné z poradních skupin Evropského výzkumného prostoru.

Na právě proběhlých Evropských dnech pro výzkum a inovace představil Generální ředitel direktorátu pro výzkum a inovace Evropské komise Jean-Eric Paquet nové požadavky týkající se účasti v programu Horizont Evropa. Po určitém přechodném období (ve hře je jeden rok) budou muset mít žadatelé z řad veřejných univerzit a výzkumných organizací plán genderové rovnosti.

Evropa má nedostatek mladých talentovaných vědců a ten se pravděpodobně bude zvyšovat v důsledku demografických změn ve společnosti a vědní a vzdělávací politiky vládních a školských institucí. Tento nedostatek vidíme již dnes hlavně v technických a přírodovědných oborech. Jak předejít zaostávání Evropy za světem a České republiky za Evropou? Máme se kde poučit?

Impulzem k napsání této obrany akademické samosprávy je nedávný rozhovor s Vladimírem Maříkem. Akademické senáty (dále AS) nemají jen kontrolní funkci, kterou jim přisuzuje Vladimír Mařík, ale jsou orgány akademické samosprávy autonomních vysokých škol. Schvalují zásadní dokumenty jako rozpočet vysokých škol a fakult a volí rektory a děkany.

Spor o nové výzkumné centrum CATRIN mezi vedením Univerzity Palackého a její Přírodovědeckou fakultou je dle mého názoru logickým důsledkem chaosu panujícím v České republice pokud jde o chápání základního poslání vysokých škol na jedné straně a mimoškolských výzkumných center na straně druhé.

„Nesouhlasím s tím, co říkáte, a do poslední kapky krve budu bránit tomu, abyste své názory mohl dále šířit.“ Tak nějak by mohla znít moderní úprava citátu, jehož původní notoricky známá podoba bývá přisuzována Voltairovi. Modifikovanou verzi lze v kontextu akademické debaty nejnověji uplatnit na případ organického chemika Tomáše Hudlického.

Esej Tomáše Hudlického publikovaná v prestižním časopise Angewandte Chemie rozvířila debatu o roli inkluze, podpoře žen a menšin ve vědě. Dalším příspěvkem do diskuse je reakce Petera Stropa především na komentáře Marcely Linkové v článku Tři argumentační fauly v kauze Hudlický.