Doktorské školy již v Evropě existují, například v Německu, Francii, Rakousku nebo Polsku, a podle signatářů komuniké představují nejpokročilejší úroveň současného doktorského vzdělávání v Evropě. (O přínosu doktorských škol na vídeňské univerzitě, i o tom, jak vznikaly, si můžete přečíst v článku Lucase Zinnera z vídeňské univerzity zde.)
Cílem konceptu doktorských škol je podpořit společnou vizi a snahu o zajištění osobního a profesního růstu doktorandů a doktorandek, jejich začlenění do vědecké komunity a přípravu na budoucí kariéru. Komuniké se šesti doporučeními vypracoval, pod vedením ředitele NTK Martina Svobody, programový výbor mezinárodní konference Knowledge Research Education Conference, KRECon 2022: Doctoral Schools – Enhancing Research Careers. Akce se konala v Praze 10. a 11. listopadu 2022 v rámci českého předsednictví v Radě EU a pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
„Tímto komuniké bychom rádi navrhli doporučení a podpořili české vysokoškolské instituce, akademické subjekty a rozhodovací orgány, aby zlepšily národní a institucionální předpisy o doktorském vzdělávání zavedením doktorských škol v České republice. Tyto školy budou přitahovat a vybírat talentované uchazeče a vychovávat je v dobře podporovaném výzkumném prostředí, aby se stali kritickými mysliteli a hybateli změn a inovací ve společnosti v rámci akademické obce i mimo ni. To také přispěje k osobnímu a institucionálnímu rozvoji a povede k pozitivnímu dopadu na naši společnost,“ cituje Eva Hnátková z Národní technické knihovny v Praze z úvodu komuniké.
Hnátková, která byla dříve prezidentkou Evropské rady pro doktorandy a začínající výzkumníky (Eurodoc), zároveň dodává, že v posledních desetiletích se počet doktorandů v Evropě zvýšil, což zcela změnilo jejich kariérní perspektivy. „Pracovní příležitosti v akademické sféře jsou omezené a zároveň roste potřeba přenášet výzkumnické znalosti a dovednosti do neakademických sektorů. Pozitivní změny ve struktuře doktorského vzdělávání, jako například flexibilnější a více na inovace zaměřená kurikula doktorských programů na vysokých školách, mohou usnadnit přechod na různé profesní dráhy a pomoci absolventům vykonávat různé výzkumné role i za hranicemi akademické půdy.“
Šest doporučení komuniké pro doktorské vzdělávání v Česku podpořilo svým jménem třiadvacet českých i zahraničních odborníků a odbornic. Apelují nejen na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace, ale i na ostatní instituce jako například Akademii věd ČR či Českou konferenci rektorů, Radu vysokých škol, Národní akreditační úřad, Asociaci výzkumných univerzit i obě grantové agentury, aby podpořily zásadní strukturální změnu v doktorském vzdělávání a provedly i navrhované praktické kroky. Rozvoj doktorských škol podporuje rovněž Evropská univerzitní asociace.
Šest doporučení pro český systém doktorského vzdělávání
1. Zřídit institucionální doktorské školy, které dohlížejí na strukturované doktorské programy, aby byla zajištěna konzistentní kvalita doktorského vzdělávání na mezinárodní úrovni.
Součástí reformy doktorského vzdělávání v ČR by mělo být poskytnutí podpory na rozvoj koncepce doktorských škol a financování jejich zřizování na českých vysokých školách. Veřejné výdaje na doktorské vzdělávání by měly být vnímány jako veřejná investice do rozvoje a výchovy mladých talentovaných výzkumníků a výzkumnic.
2. Zajistit, aby standardy kvality doktorských programů byly definovány odlišně od standardů pro první a druhý cyklus vysokoškolského vzdělávání.
Zatímco dva první cykly jsou převážně vzdělávací a zaměřené na výuku, třetí cyklus, doktorské programy, je zaměřen na výzkum. Jedná se o přípravu na výzkum prováděním výzkumu (učení se praxí). Doktorské vzdělávání by mělo být flexibilní a vysoce individualizované, mělo by respektovat osobní výzkumný zájem a různé profesní dráhy. Standardy kvality doktorského vzdělávání by měly zajistit výzkumné prostředí, v němž obsah doktorských programů a výzkumné příležitosti i přenositelné dovednosti odpovídají svému účelu.
3. Uznávat doktorandy jako začínající výzkumníky a podle toho s nimi zacházet.
Doktorandi jsou profesně výzkumníci, kteří zásadním způsobem přispívají k vytváření nových poznatků. Doktorandi zapsaní do prezenčních doktorských programů se věnují výzkumné kariéře a měli by být v maximální možné míře zaměstnáváni na základě pracovní smlouvy nebo jiné přímé smlouvy s odpovídajícími výhodami, včetně sociálního zabezpečení.
4. Zlepšit pracovní podmínky pro doktorandy, aby byla výzkumná kariéra pro mladé talenty atraktivnější.
Zajistit doktorandům důstojné finanční podmínky a nezbytnou nefinanční podporu a poskytnout jim stimulující a příznivé prostředí, a tím podpořit kulturu, v níž jsou jednotlivci i výzkumné skupiny oceňováni, povzbuzováni a podporováni při výkonu své práce.
5. Zajistit doktorandům účinný dohled, mentoring a kariérní poradenství.
Dohled je nezbytnou součástí úspěšného výzkumu, zatímco mentoring a kariérní poradenství jsou zásadní pro kariérní postup ve výzkumu. Doktorské školy by měly poskytovat školení pro profesní rozvoj školitelů nebo členů školitelských týmů a také podpůrné služby pro mentoring a kariérní poradenství vhodné pro začínající výzkumné pracovníky.
6. Poskytovat doktorandům odbornou přípravu a podporu pro rozvoj výzkumných a přenositelných dovedností souvisejících s různými profesními drahami v akademickém prostředí i mimo něj.
Vysokoškolské instituce by měly zajistit odbornou přípravu přenositelných dovedností jako nedílnou součást doktorských programů v souladu s principy otevřené vědy a výzkumné integrity, případně ve spolupráci s výzkumnými infrastrukturami tak, aby výzkumní pracovníci mohli lépe řešit společenské výzvy a také zvýšit svoji zaměstnatelnost.
Autorky: Petra Polčáková, Eva Hnátková
Zdroj: Universitas
Seznam signatářů a kompletní znění komuniké v angličtině najdete zde.
Komuniké je výstupem konference KRECon 2022. Prezentace a videozáznamy z konference jsou dostupné zde.
