Aplikovaný výzkum není jen doménou přírodních a technických věd, stále častěji můžeme pozorovat poptávku po aplikovaném výzkumu v oblasti společenskovědní. Problematika aplikovaného výzkumu v této oblasti a jeho specifika však nastolují řadu otázek a bariér, které často brání v zapojení akademických pracovníků, výzkumníků a studentů veřejných vysokých škol.

Umělecké veřejné vysoké školy zaujímají spolu s vysokými školami zaměřenými na společensko-vědní a humanitní vědy speciální postavení uvnitř českého systému fungování a hodnocení vědy. Díky nízkému povědomí o umělecké činnosti a jejích formách jsou tyto výzkumné oblasti zcela mimo hlavní proud takzvaných „tvrdých oborů“. S příchodem implementace Metodiky 17+ je nutné si klást otázky, jaké dopady bude mít hodnocení v jejím rámci na tyto školy a jejich budoucí vývoj.

V nově zprovozněném blogu se Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci, vyjadřuje k aktuálním otázkám okolo dění na univerzitě. V aktuálním příspěvku Miller komentuje lidsky náročnou roli, kterou jako rektor musí absolvovat při vyhodnocování podnětů etické komise univerzity.

Profesor Václav Hořejší se ve svém blogu „Aféra v Olomouci – kde je pravda?“, ale i v dalších vyjádřeních, opírá o tvrzení bývalého studenta Čeňka Gregora a své vlastní dojmy. V „Reakci na reakci Radka Zbořila“ dokonce vznáší otázku, „Jak skutečně férově postupovat v situaci ostrého konfliktu mezi studentem a školitelem a potenciálně podjaté části komise?”.

Ve svém blogu „Aféra v Olomouci - kde je pravda?“ se Václav Hořejší vyjadřuje ke kauze manipulace s RTG-daty v článku Heřmánek et al. JACS 2007. Má obavy o etiku vědecké práce v tuzemsku i z možného poškození Čeňka Gregora, spoluautora práce v JACS a mého bývalého doktoranda, který údajně na pochybení upozornil během obhajoby jeho dizertační práce a mělo se mu za to dostat „odměny“ v podobě neudělení doktorského titulu.

V Lidových novinách ze dne 17. 8. 2019 vyšla reakce astrofyzika Jiřího Grygara na nedávný článek Jiřího Nantla Nature Index 2019 a co nám napovídá. Přinášíme ji v plném znění.

Před deseti lety si americký vysokoškolský knihovník Jeffrey Beall vytvořil první seznam časopisů a nakladatelů, kteří podle něj zneužívali open access publikování ke svému obohacení a nedodržovali zásady vědeckého publikování. Měl tehdy asi 18 položek. V roce 2017, kdy jej přestal udržovat a odešel do důchodu, jich bylo už několik stovek. V té době už se dávno vžil termín predátorské časopisy či nakladatelé.

V minulém vydání časopisu Ergo jsem psal o tom, že by Česko mělo být dostatečně ambiciózní v rozvoji umělé inteligence a tyto ambice promítnout do nové národní strategie. Dnes je již Národní strategie umělé inteligence na světě a cílevědomost ji rozhodně nelze upřít. Stejně tak je dostatečně konkrétní ve svých opatřeních a krocích, jak dosáhnout vytyčených cílů.

Mikuláš Bek, končící rektor Masarykovy univerzity, přednesl na slavnostním setkání Dies academicus 16. května 2019 svůj záverečný projev, ve kterém apeluje na univerzitu, aby se nadále posouvala. Nastiňuje také další možnosti, jak by se měl český vysokoškolský systém zlepšovat.

Mapovat inovační prostředí a analyzovat potenciál inovátorů a jejich schopnost prorazit na trh. To je hlavní cíl připravované platformy Innovation Radar, která by se měla stát jedním z klíčových nástrojů na podporu projektů v rámci Horizont Evropa.