„V tradičním pojetí chápání univerzity je role univerzity postavena především na dvou pilířích. Primární tradiční rolí univerzity je vzdělávání, sekundární pak výzkum a vývoj. Nad rámec těchto dvou pilířů byla činnost univerzity přirozeně rozšířena o třetí pilíř, a to pilíř ekonomický či podnikatelský, který lze chápat jako rozvoj podnikavosti na univerzitě s přesahem na společnost,“ vysvětluje stávající prorektor.

Jak prorektor uvádí, to nejcennější na univerzitě jsou informace a znalosti, obecně know-how, lidské zdroje a moderní přístrojové vybavení, díky nimž univerzita plní své původní role, vedle toho by ale měla plnit i důležitou roli v rozvoji inovačních ekosystémů.

„Univerzita by se měla podílet na společenském a hospodářském rozvoji obcí, měla by být otevřena spolupráci s podniky a komerčním sektorem, s veřejnými organizacemi. V tom by měla spočívat její takzvaná třetí role. Výstupy univerzity by měly být oborově zaměřené a měly by řešit aktuální témata. V souvislosti s Green Dealem lze jmenovat například elektromobilitu – v červnu 2022 podepsalo VUT s městem Brnem memorandum o elektromobilitě – dále akumulátory a baterie, cirkulární ekonomiku, vodík a vodíkové technologie, hospodaření s odpady nebo vývoj nových materiálů. Obecně lze konstatovat, že výstupy a výsledky činnosti univerzity by měly přispívat k sociálně-ekonomickému rozvoji společnosti a regionu,“ zdůrazňuje Jan Pěnčík. „Transfer znalostí je pak možné chápat jako naplnění třetí role univerzity, kdy dochází k přenosu znalostí z univerzity, tj. akademické sféry, do aplikační oblasti – do podniků a komerčního sektoru.“

Množství duševního vlastnictví, které je v současné době na VUT chráněno, je součtem patentů, užitných a průmyslových vzorů a průmyslových vzorů společenství evidovaných na jednotlivých fakultách. K 16. září 2022 VUT aktivně spravovalo celkem 356 ochran duševního vlastnictví, a to buď ve formě uděleného duševního vlastnictví nebo podaného duševního vlastnictví. Z fakult a součástí ((F/S) je na VUT v tomto ohledu nejúspěšnější FSI se 114 příklady ochrany duševního vlastnictví, následuje FAST (85), FEKT (64), FCH (49), FIT (11) a FP (2). „Každá fakulta či součást přitom přistupuje k ochraně duševního vlastnictví rozdílně ve smyslu váhy ochrany, a to formou patentu nebo užitného vzoru. Z dat vyplývá, že nad patenty převažuje využívání ochrany formou užitných vzorů, tedy nižší forma ochrany,“ říká prorektor, a navazuje otázkou: „Je to tak správně?“

Jaký je v uvedených formách ochrany rozdíl? Patenty se přidělují vynálezům, které jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. V případě patentové přihlášky se v souladu s evropským patentovým systémem provádí úplný průzkum a teprve poté Úřad průmyslového vlastnictví uděluje patent, který platí v ČR 20 let od podání přihlášky. Na druhé straně užitným vzorem jsou chráněna nová, průmyslově využitelná technická řešení, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti.

„Základní rozdíl mezi patentem a užitným vzorem spočívá v charakteru řízení. Řízení o přihláškách užitných vzorů je založeno na tzv. registračním principu, kdy Úřad zkoumá jen splnění základních požadavků pro zápis a zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda je předmět přihlášky způsobilý k ochraně. Maximální doba platnosti užitného vzoru je 10 let. Procedura je tedy kratší, levnější a na rozdíl od patentu je výsledek kladný, zatímco u patentu si člověk nikdy není jistý, jak to dopadne, nebo zda nebude nutné ve spolupráci s patentovým zástupcem změnit nároky na ochranu,“ podotýká prorektor.

„Vhodná cesta je podat přihlášku užitného vzoru nebo patentu, díky čemuž je možné myšlenku následně svobodně publikovat, aniž by někdo mohl napadnout její unikátnost a novost. V případě podání přihlášky užitného vzoru je po provedené analýze samozřejmě vhodné povýšit ochranu na patent, ať už v ČR nebo ve světě. Vhodnost postupu řešení lze diskutovat s manažery transferu technologií na fakultách nebo součástech.“

Cíl agendy transferu znalostí vychází z programového prohlášení rektora VUT zaměřit se více na třetí roli univerzity. Tato vize propojuje podporu rozvoje kolaborativního výzkumu s podniky, rozvíjení smluvního výzkumu na principech oboustranně užitečné, přínosné spolupráce se spravedlivým oceňováním výsledků. Zahrnuje i podporu vhodného způsobu ochrany výsledků tvůrčí činnosti duševním vlastnictvím s adekvátním, pro všechny subjekty spravedlivým návrhem rozdělení spoluvlastnických podílů, včetně zajištění aktivního transferu a komercializace duševního vlastnictví. Součástí transferu je také napomáhání vzniku spin-off a startup firem v interním prostředí VUT jako jednoho z prvků aktivní podpory komerčního využívání duševního vlastnictví.

„Postup zakládání spin-off a startup firem upřesňuje od 15. 11. 2022 nová směrnice č. 8/2022, která dává fakultám větší pravomoci. Pokud chce fakulta nebo zaměstnanec fakulty založit spin-off či startup, má k tomu jasně definované procesy a smlouvy. Původce duševního vlastnictví se záměrem podnikat se dohodne s vedením fakulty, jestli má fakulta zájem participovat, protože spin-off a startup můžou vzniknout s její majetkovou účastí nebo bez ní. Pokud je to s účastí fakulty, je to ten pravý a pro nás hodnotnější spin-off či startup, ve kterém má fakulta majetkovou účast, a potom se podílí na správě společnosti. V obou případech se musí vypořádat vztah mezi zaměstnancem a fakultou ohledně budoucího vzniku duševního vlastnictví, pronájem prostor a přístrojového vybavení a souběh činností fakulty a firmy,“ vysvětluje Pěnčík a dodává: „Spin-off je firma, která je navázaná na určité duševní vlastnictví. Startup je podle definice CzechInvestu firma, která není vázána na duševní vlastnictví, ale na know-how, které bylo vyvinuto na VUT a díky němuž může v budoucnu vzniknout něco dalšího. To je základní rozdíl mezi spin-off a startup firmou.“

Obecně lze říct, že nastavení transferu znalostí na centrální úrovni má upravit způsob, jakým se VUT rozhoduje o způsobu realizace ochrany výsledku duševního vlastnictví, má nastavit pravidla pro řízení, správu a evidenci duševního vlastnictví, eliminovat administrativní překážky, snížit délku rozhodovacích a schvalovacích procesů a zjednodušit je, posílit vliv fakult a součástí na transferu znalostí, motivovat fakulty a součásti na transferu znalostí nastaveným systémem odměňování a v tomto duchu vzdělávat zaměstnance VUT. „K nastavení transferu by se mělo přistupovat jako k jednomu z prvků podnikavého ekosystému VUT, který má prioritně dopad na zaměstnance VUT a sekundárně na externí subjekty jako absolventy, komerční firmy, veřejnost a orgány státní správy,“ upozorňuje prorektor.

„Důležité je zmínit, že když vznikne vynález, je to vždy zaměstnanecké dílo, a to by mělo být vždy ohlášeno. Nejlepší případ je, když vynález vznikne spontánním procesem výzkumné činnosti, protože pak není původce ničím omezován. Při kolaborativním výzkumu, jehož výstupem bude patent nebo užitný vzor, je třeba hned na počátku informovat partnera, že po vzniku duševního vlastnictví bude nutné vypořádat výši procenta podílu duševní práce, neboť při nesprávném nastavení může VUT přijít v budoucnu při komercializaci poznatku o finanční prostředky. S tím také souvisí ocenění duševního vlastnictví,“ uzavírá Jan Pěnčík.

Autorka: Jana Novotná

Foto: Jan Prokopius

Zdroj: Vysoké učení technické v Brně

Článek vyšel v rámci aktuálního čísla univerzitního čtvrtletníku VUT Události (2/2022).