V červnu byla rozdána Medaile Emila Votočka šesti osobnostem, které se zasloužily na rozvoji Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Jedním z laureátů je i Martin Fusek, ředitel IOCBTech. Ten v rozhovoru hovoří o všeobecné nedůvěře, která komplikuje život nejen vědcům, o pozitivních trendech ve vývoji VŠCHT v Praze a také o inbreedingu na českých univerzitách.

Rozhovor s Hasokem Changem, profesorem historie a filosofie vědy na Univerzitě v Cambridge, vznikl při příležitosti 10. výročí vydání jeho knihy Je voda H₂O?. Proč si je podle něj třeba pamatovat i opomíjené vědecké ideje a jaký má smysl zkoumat historii baterií?

„Na menší ambasádě je větší prostor pro kreativitu, můžeme si definovat, co bude hlavní prioritou našeho čtyřletého působení. Já jsem si ‚za své‘ zvolila vědu a inovace, protože se můžeme od Švédska v mnohém inspirovat,“ říká velvyslankyně České republiky ve Švédském království Anita Grmelová, absolventka Filozofické fakulty UK.

„Doufám, že neřeknu žádnou kravinu, aby mě nevyrazili z práce jako Joeyho z Přátel,“ začíná odlehčeně a se smíchem svůj první rozhovor Antonín Sojka. Dobré náladě přispívá azurová obloha a kalifornské slunce. Už téměř rok je postdoktorandem na univerzitě v turisticky oblíbené Santa Barbaře. A to i přesto, že nikdy nechtěl dělat ani doktorát. Na CEITEC VUT se zabýval elektronovou paramagnetickou rezonancí.

Jak se vypořádává rozpočet Vysoké školy chemicko-technologické v Praze s inflací? Co vedlo k sestavení systému sociálního bezpečí? A co si myslí o nové možné podobě Vítězného náměstí? Přečtěte si rozhovor s rektorem VŠCHT Praha Pavlem Matějkou, ve kterém se mimo jiné ohlíží také za téměř uplynulým akademickým rokem.

Slyšeli jste někdy o organických látkách, které by dokázaly několik hodin zářit? Právě na ně si v rámci své roční stáže na Okinawa Institute of Science and Technology chce posvítit nový stipendista Nadace Experientia Dominik Madea. Věří, že právě za pomoci organických materiálů bude možné v budoucnu vyrábět moderní displeje, jejichž spotřeba energie bude výrazně nižší, než u současných displejů.

„Navzdory těžkým začátkům jsem postupně cítil, že směr firmy je natolik jasný, že můžeme dosáhnout významných úspěchů v léčbě virových onemocnění,“ říká český rodák a virolog Tomáš Cihlář, který příští rok oslaví třicetileté výročí působení v americké firmě Gilead Sciences, kde vyvíjí léky na HIV, ebolu, covid-19 a další virové infekce.

V Praze studoval a pracoval osmnáct let. Martin Odler bádal v Českém egyptologickém ústavu Filozofické fakulty UK (ČEgÚ FF UK), jezdil na výzkumy do slavného Abúsíru, třídil nálezy, publikoval a našel si v Česku i manželku. Původem slovenský archeolog se věnuje výzkumu starověké mědi a kovových nástrojů. Nyní působí ve Velké Británii na Newcastle University.

Nadějná vědkyně Michaela Vojníková z CEITEC VUT sbírá jeden úspěch za druhým. Poměrně rychle sklízí vše, co zaseje. Ať už na poli popularizace vědy, výzkumu nebo mentoringu studentů. Nejdřív ale musela bojovat sama se sebou. Trpěla nedostatkem zdravého sebevědomí a stále se „ukazuje“ jen nerada.

Veronica, původem z Jižní Afriky, pracuje jako postdoktorandka ve výzkumné skupině Lisy Emily Melymuk na projektu ShipsChem, ve kterém se zabývá studiem dopadu přísných požárních norem na lodích na zdraví posádky a také na životní prostředí. Veronica už obeplula Norské pobřeží a na hybridní elektrické lodi dorazila až na Island.