Dominik Hrebík je strukturní biolog, který dnes působí na Max Planck Institute of Biochemistry v laboratoři Johna Briggse. Doktorát ale absolvoval na CEITEC pod dohledem Pavla Plevky. Jak se podle něj nejlépe připravit na pohovor na postdoktorskou pozici? A jaké to je být součástí německé prestižní instituce?

Steriani Elavsky z katedry studií lidského pohybu Pedagogické fakulty Ostravské univerzity je nejcitovanější českou vědkyní v oblasti společenských věd. Aktuálně připravuje projekt „DigiWELL“, který se zabývá digitálními technologiemi na podporu wellbeingu. Jaký je jeho přínos pro společnost a co slibuje pro českou vědu?

V červenci 2022 stanula jako první žena v čele nejvyššího orgánu Mezinárodní biologické olympiády (MBiO) – středoškolské soutěže, na které kdysi sama dvakrát získala stříbro. Vědkyni a pedagožku Lenku Libusovou těší, že „její“ katedra buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK je ukázkovým příkladem skvělých mezilidských vztahů.

Vyhrát nad multirezistentními bakteriemi pomocí nových antibiotik a výzkumů z Antarktidy. Tak lze jednou větou popsat výzkum Stanislavy Bezdíček Králové, letošní vítězky českého kola soutěže Falling Walls Lab, která bude v listopadu reprezentovat Českou republiku na mezinárodním finále v Berlíně.

Když v roce 2016 přijel se svou ženou těsně po svatbě do Prahy, nečekal, že o šest let později bude přebírat jedno z nejvýznamnějších vědeckých ocenění v Česku. Jak španělský výzkumník Bruno de la Torre hodnotí české vědecké prostředí? A co bude následovat po dílčím vrcholu jeho vědecké kariéry?

Za nápadem propojit dvě zdánlivě nesourodé oblasti, jako jsou umění a věda, stojí Štěpánka Piskáčková, studentka Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V rámci svého doktorského studia zkoumá společné jmenovatele přírodních věd a umění. Na základě toho připravila „Umělecko-vědeckou laboratoř” – projekt, ve kterém umožňuje umělcům a vědcům být součástí výzkumu a následné tvorby.

Na půdě Masarykovy univerzity hraje Libor Ustohal trojroli – působí jako lékař, vědec i vyučující. Věnuje se psychiatrii a nemocem lidského mozku a je také čerstvě profesorem. Jmenovací dekret převzal letos v červnu.

Co jsou klíčové priority pro Vysoké učení technické v Brně do dalších let? Jaký je význam technického vzdělávání v dnešní době? Jaká je role výzkumu a internacionalizace na vysoké škole? Jak může transfer znalostí či technologií podpořit rozpočet vysokých škol anebo na co by se nemělo zapomenout při novelizaci vysokoškolského zákona? Na tyto a další otázky jsme se ptali Ladislava Janíčka, rektora Vysokého učení technického v Brně.

Čím je způsobena větší četnost lesních požárů a jak dosáhnout toho, aby lidé vědcům naslouchali? Přečtěte si rozhovor s ekologem lesa Miroslavem Svobodou z České zemědělské univerzity v Praze o změně klimatu či požáru v Českém Švýcarsku a jeho vlivu na tamní přírodu.

Bude doktorské studium uznáno jako pracovní praxe? A jaké další změny se plánují v oblasti výzkumu, vývoje a inovací? Na tyto otázky pro portál Vědavýzkum.cz odpovídala Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace.