Co určuje hranice biologického jedince a zajišťuje jeho identitu v čase, jsou tradičně otázky z oblasti filozofie. Nový rozměr jim v poslední době dávají poznatky přírodních věd, zejména z oboru imunologie. Jak se mohou filozofie a přírodní vědy vzájemně obohatit a jakou roli sehrává filozofie ve vědě, přibližuje francouzský filozof a imunolog.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se po roční přestávce na jaře znovu otevřela veřejnosti s novou budovou pro přednášky a výstavy. Jakou roli má univerzitní botanická zahrada v 21. století a jak přispívá ke vzdělávání a výzkumu na univerzitě? Zjistíte v rozhovoru s vedoucím olomoucké botanické zahrady Václavem Dvořákem.

„Myslím, že když chcete být při žádosti o ERC grant úspěšní, musíte být realističtí, ale ne přehnaně skromní,“ říká Pavel Veselý z Informatického ústavu UK, který v červnu získal prestižní grant ERC CZ. Díky němu se zaměří na výzkum malých datových struktur robustních proti útokům, jejichž cílem je způsobit velkou chybu.

Zpívala v punkrockové kapele, tančí u tyče, míchá luxusní koktejly… Vysmátá chemička a popularizátorka vědy Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR boří mýty o vědcích coby nudných patronech v bílých pláštích. Rozhovor s mladou výzkumnicí o její práci i životě mimo chemickou laboratoř vyšel v časopise A / Easy.

Poznání lidstva se každých 17 let zdvojnásobí. Vývoj nových technologií se zrychluje exponenciálně a tento proces již nelze zastavit. Stále zásadnější roli v tomto vývoji hraje umělá inteligence, která podle Martina Hartla, ředitele Ústavu konstruování, zásadně mění inženýrský proces. Americká konzultační firma McKinsey & Company uvádí, že do roku 2030 může kvůli umělé inteligenci dojít ke ztrátě až 800 milionů pracovních míst.

Polovodičové čipy dnes najdete ve všech klíčových odvětvích a Česko jako průmyslová země se musí novým trendům přizpůsobovat, řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Upozornil, že chystaná investice největšího světového výrobce čipů, tchajwanské TSMC, v Drážďanech je šancí pro uplatnění českých firem a výzkumníků.

Ondřej Cejpek vymyslel způsob, jak zachytávat ve velkých provozech, jako jsou cementárny či ocelárny, oxid uhličitý a transformovat ho třeba na hnojiva či zelená paliva. Za svůj výzkum získal ocenění Francouzského velvyslanectví v Praze.

Covid v podstatě skončil, takže už vymizel z hledáčku médií a politiků. Vrací se ale téma migrace. Není se co divit, vždyť počet mezinárodních migrantů ve světě vzrostl podle posledních globálních odhadů z přibližně 84 milionů v roce 1970 na 281 milionů v roce 2020. Zatímco před půlstoletím šlo o 2,3 %, tak nyní jde o 3,6 % světové populace, upozorňuje Mariola Pytliková z Národního institutu SYRI, která se tématem migrace z ekonomického pohledu zabývá.

Jaká nás čeká budoucnost v energetice a jak k ní můžeme přispět? Lze získávat energii ze snadno dostupných zdrojů? Václav Švorčík vede projekt v rámci programu Théta 2 od TAČR a jeho tým pracuje na vývoji metody výroby amoniaku z mořské vody a vzduchu za využití slunečního záření. Seznamte se blíže s projektem NH3 Plazmon v rozhovoru.

Tým transferu technologií Středočeského inovačního centra neustále přináší nové možnosti, jak dostat vědu a výzkum do praxe. Jak konkrétně zrychluje cestu výzkumných organizací na trh? Jakou odezvu má mezi vědci business speed dating? A jak zajistit, aby patenty neskončily v koši? Vysvětluje vedoucí transferového týmu Lenka Staviany.