Jana Hoderová vystudovala učitelství na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ke kterému si ve 4. ročníku přibrala Matematické inženýrství na někdejší Fakultě strojní VUT v Brně. Tehdy nový obor ji zaujal a už mu zůstala věrná. Jako asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT absolvovala doktorské studium a dnes zde mimo jiné působí jako tajemník pro oborové studium.

„Lidé si od pradávna kladli otázku, jaký je poměr obvodu kruhu ku jeho průměru, což je právě hodnota π. Třeba proto, aby věděli, kolik materiálu potřebují na stavbu studny,“ představuje nejvýznamnější matematickou konstantu, o níž se píše i v Bibli, děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokyta. Dne 14. března se přitom slaví Mezinárodní den π. 

Na Univerzitě Palackého v Olomouci 1. února odstartoval prestižní evropský grant ERA Chair „Accelerator“. Jeho držitel Alexander Dömling opustil svou výzkumnou skupinu v Groningenu, aby v Olomouci zahájil novou (a možná poslední) etapu svého vědeckého života. V rozhovoru mluví o své kariéře, farmaceutickém průmyslu, ale především o své misi na Hané.

Ve svém výzkumu vytváří Rafael Omar Torres Mendieta nové materiály a kombinuje prvky. Vše za pomoci pulzních laserů. Od roku 2016 pracuje v Liberci na CXI, kde založil skupinu FEMTO-NANO. Jeho profesní vizí jsou špičkové aplikace nanomateriálů, například vývoj inteligentních kapalin nebo regenerace čisté vody ze znečištěných zdrojů.

První ročník Veletrhu vědy se uskutečnil v roce 2015. Protože se ukázalo, že se jedná o atraktivní a návštěvníky vyhledávanou akci, byl zařazen mezi pravidelné akce Akademie věd ČR. Jak se jeho program vyvíjel a jak bude vypadat programová nabídka letošního ročníku, který se uskuteční 8.-10. června 2023? Na otázky odpovídala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Jaký by měl být „mindset“ úspěšného uchazeče o ERC grant a excelentního vědce? V čem je doktorské studium na CERGE-EI, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, mimořádné a proč studovat právě ekonomii? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s Filipem Matějkou, ekonomem působícím v akademickém sboru CERGE-EI, kterému se podařilo uspět v programech Evropské výzkumné rady hned dvakrát.

V Centru HiLASE se dlouhodobě vyvíjí nové generace diodově čerpaných laserů s vysokým průměrným výkonem a vysokou opakovací frekvencí. Odborník z Centra HiLASE, Jan Brajer, hovoří o barvách laseru, aktuálních projektech i úspěších v laserovém vyklepávání.

Na přelomu zimy a jara roku 2020 začal svět sužovat nový virus způsobující koronavirové onemocnění covid-19. Jediné, co bylo jisté, byl jeho čínský původ a to, že si s ním nevíme rady a že jeho vpád do organismu může mít fatální následky. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo za první dva nejkritičtější roky pandemie téměř 15 milionů lidí.

„Každého posune, když se zamyslí nad tím, co nového by mohl prozkoumat a dát vědě. Pokud do přípravy projektu jdete s podobným nastavením, tak to není ztracený čas ani v případě, že grant nezískáte,“ říká biolog a čerstvý držitel grantu ERC Consolidator Jan Hrček z Biologického centra AV ČR.

„Máme obrovský projekt, v jehož rámci jsme nasbírali už více než tisíc odpovědí na dotazníky, a zjišťujeme, v jakých podmínkách ti naši mazlíčci v domácnostech opravdu žijí. Výsledky jsou docela šílené,“ říká Helena Chaloupková z Katedry etologie a zájmových chovů na České zemědělské univerzitě v Praze.