Výzkumný tým vedený Karlem Hánou z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT vyvinul ve spolupráci s nevidomými ultrazvukový detektor. Pomáhá detekovat předměty v oblasti hlavy a hrudníku, které jsou mimo dosah bílé hole. V rozhovoru shrnuje vznik přístroje, který významně podpořilo Středočeské inovační centrum, od prvního nápadu až po cestu ke komercializaci.

Metoda je v České republice dosud zcela neznámá, avšak má před sebou velkou budoucnost. Pod tajemným názvem se skrývá unikátní možnost podívat se hlouběji do struktury a dynamiky proteinů a doplnit chybějící informace v celé proteinové chemii. Stipendistka Nadace Experientia pro rok 2024 Zuzana Osifová z ÚOCHB AV ČR se chce tuto metodu jako jedna z prvních českých vědkyň naučit.

Za několik měsíců míří Michaela Hošková na doktorská studia do Švédska. Tamní technická univerzita Chalmers ji, jako jednu ze dvou úspěšných, vybrala ze stovek kandidátů na prestižní „Excellence PhD Position“ v oblasti nanověd a nanotechnologií. Věnovat se bude výzkumu Casimirovy síly, která je přímým měřitelným projevem kvantové fyziky. Její cesta za úspěchem však v žádném ohledu nebyla přímočará.

Přestože chtěl původně studovat matematiku, nakonec se z Tomáše Janoše stal environmentální epidemiolog. Na RECETOXu vystudoval se zaměřením na lidský biomonitoring doktorát, za jehož studium byl nedávno oceněn děkanem Přírodovědecké fakulty MU. Když pak odjel do Španělska pracovat na analýze úmrtnosti v důsledku horka a chladu, uvědomil si, že se vlivu extrémních teplot na lidské zdraví chce věnovat dál.

Česko má významný vědecký potenciál a biotechnologie patří k nejnadějnějším oborům. „Máme i úspěšné konkrétní příklady komercializace. Přesto tu zůstává spousta bariér, které jsou do velké míry způsobené státem,“ říká v rozhovoru výkonný manažer klastru Prague.bio Jiří Fusek. Naději naopak přináší ekonomicko-vědecká diplomacie, která přispívá k viditelnosti českých biotechnologií ve světě.

Experimentální biofyzik Miroslav Kloz zkoumá molekulárně-biologické procesy v reálném čase prostřednictvím moderních laserů. A jak sám říká, za svou vědeckou kariéru vděčí náhodným příležitostem, například vzniku moderního centra ELI Beamlines, ve kterém působí po návratu z Nizozemí.

Když se řekne chemie, mnoho lidí si představí laboratorní přípravu chemických látek za toxických podmínek. Mladý vědec Athanasios Markos, který je čerstvým držitelem startup grantu Nadace Experientia, však chce ve svém výzkumu tvořit molekuly, aniž by narušoval přirozené fungování živých systémů.

Konec školního roku přináší některým dětem radost, některým obavy z vysvědčení. Jak by se měly proměnit naše školy, aby u dětí neklesala po nástupu do školy zvídavost? Lze odpovědi na tuto otázku podložit výzkumem? I tomu se věnuje nová výzkumná skupina Scio Research. V rozhovoru zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl popisuje smysl výzkumné skupiny, spolupráci s veřejnými výzkumnými organizacemi a odpovídá i na otázku, jak reagovat na vysvědčení.  

EcoTech Hub Agentury pro podnikání a inovace CzechInvest podporuje rozvoj ekoinovačních startupů a současně zprostředkovává české i zahraniční know-how, technologie a kapitál v oblasti ekoinovací a cirkulární ekonomiky. Jak se mu to daří? Jaké úspěchy už v technologické inkubaci zaznamenal? Odpovídá Filip Krůta, ředitel EcoTech Hubu.

Nikola Slepičková Kasálková vystudovala doktorský obor Materiálové inženýrství na Fakultě chemické technologie VŠCHT Praha. V současné době působí na Ústavu inženýrství pevných látek jako odborný asistent.