Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe – je známý tím, že provozuje již několik webů s informacemi pro veřejnost. Jaký byl důvod vzniku dalšího v pořadí, a to ClimRisku?
Našim dlouhodobým cílem je všechny naše poznatky zpřístupnit široké veřejnosti. Je nám jasné, že veřejnost nebude pročítat vědecké články, kde publikujeme výsledky našich výzkumů, ale potřebují zpřístupnit informace, které jim usnadňují se rozhodovat. V minulosti jsme zprovoznili monitoring a předpověď sucha intersucho.cz, poté systém včasné výstrahy proti polním škůdcům, chorobám rostlin, ale také mrazům či silnému větru agrorisk.cz a velmi důležitým nástrojem je i monitoring a predikce požárního počasí firerisk.cz. K problematice klimatické změny provozujeme web klimatickazmena.cz s grafickými výstupy. Uživatelé však často potřebují přímo podkladová data. Vzhledem k nutnosti podrobit (v souladu s nařízeními EU) všechny budoucí stavby a investice obecně tzv. klimatickému prověřování se data o vývoji klimatu v dané lokalitě stávají velmi důležitá. Proto jsme vytvořili web, kde si uživatel jednoduchou formou zobrazí a také stáhne potřebná data na pár kliknutí.
Co je to klimatické prověřování, pro které je aplikace cílena?
Probíhající klimatická změna s sebou přináší výraznější a někde i nová klimatická rizika, jako jsou např. vlny veder, sucho či naopak přívalové povodně. A aby hospodářská činnost v dané lokalitě uspěla, musí být vůči takovým rizikům odolná, a to nejen k těm současným, ale i k těm budoucím. A právě k posuzování takové odolnosti slouží klimatické prověřování. Bylo by velice neefektivní investovat do infrastruktury, která by byla klimatickým rizikem snadno ohrozitelná.
Pro jaký okruh uživatelů je ClimRisk primárně určen a máte k dispozici data, kdo ho reálně využívá?
ClimRisk je určen zejména investorům. Má pomoci nejen veřejné správě při formulování politik, zejména dotačních, adaptačních a mitigačních, ale také usnadnit soukromým subjektům, například z oblasti finančnictví, energetiky, stavebnictví, zemědělství nebo lesnictví vyhovět nárokům na posuzování udržitelnosti investic. Má sloužit a slouží všem, kteří potřebují data z profesního, ale i čistě osobního zájmu. Kladnou odezvu na tento nástroj máme, dá se říct, ze širokého spektra veřejnosti i médií, jelikož je velmi zajímavé se podívat, jak se bude pravděpodobně měnit klima např. v lokalitě, kde žijeme. Zájem jsme zaznamenali i od zástupců samospráv a od poradenských firem, které se zabývají ESG, dekarbonizací či zajištěním udržitelných investic.
Jaké informace zde nalezneme?
K dispozici jsou hodnoty základních meteorologických charakteristik (teplota vzduchu, úhrn srážek, rychlost větru, vlhkost vzduchu, sluneční svit a záření) a z nich odvozených potřebných indexů včetně těch popisujících extrémy (např. počet tropických dní, počet dní se sněhovou pokrývkou, charakteristiky popisující sucho atd.). Výstupy jsou založeny na čtyřech scénářích socioekonomického vývoje (SSP) popisujících předpokládaný budoucí vývoj světa (na základě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, IPCC) a na sedmi CMIP6 globálních klimatických modelech dobře reprezentujících původní podstatně větší soubor více než 20 testovaných modelů. Zásadní výhodou poskytovaných dat je vyjádření nejistoty predikce pro dané území. Data jsou průměrovaná za delší období a reprezentují jak minulost, současnost, tak i budoucí vývoj, a to po dekádách, vyjádřené jako průměr 30 let okolo daného roku. Například budoucí vývoj v roce 2045 je průměr roků 2031–2060.
Proč jsou základem ClimRisku právě globální klimatické modely?
Dlouhodobé zkušenosti se zpracováním klimatických modelů různého typu nás vedly k upřednostnění globálních modelů nad regionálními. Důvodem jsou zejména systematické chyby (vlhčí a chladnější klima během kontrolního historického běhu regionálních modelů) a také skutečnost, že zatímco u globálních modelů máme k dispozici simulace z poslední generace klimatických modelů CMIP6 (použité v rámci poslední AR6 zprávy IPCC), tak u regionálních modelů jsou pro Evropu k dispozici Euro-CORDEX simulace řízené starší generací globálních klimatických modelů – CMIP5 (tedy modely z předešlé zprávy IPCC). To znamená, že dostupné regionální modely v tuto chvíli nezohledňují nejnovější vědecké poznatky.
ClimRisk nepokrývá pouze území naší republiky, ale i okolní státy. Jaká byla motivace jít i mimo naši republiku?
ClimRisk zobrazuje výstupy ve dvou prostorových doménách. První je oblast České republiky a je vytvořena na základě detailnějších a přesnějších informací v rozlišení 500 m. Druhou doménou je oblast střední Evropy, kde se vychází z gridové vrstvy v prostorovém rozlišení E-OBS datasetu (cca 10 km). Pro některé analýzy je nutné znát i kontext širšího okolí a také se začaly objevovat požadavky zahraničních institucí, které by podobné výstupy, jako připravuje CzechGlobe pro Českou republiku, také potřebovaly. My máme potřebné znalosti i data, tak byla jasná volba, že naši oblast rozšíříme, aby náš příspěvek nebyl omezen jen na naši republiku. Tuto zkušenost máme již díky spolupráci s windy.com, kde náš monitoring sucha a požárního počasí funguje celosvětově.
Je o web v zahraničí zájem? Propagujete ho nějak cíleně?
Ano, registrujeme zájemce ze zahraničí, kterým se naše data hodí. Cílenou propagaci v zahraničí nevedeme, ale rozšiřuje se přirozeně přes naše zahraniční kolegy či média, jež si tento produkt dokázali najít i sami. Několik rozhovorů jsme díky tomu vedli i pro slovenskou televizi či noviny.
Když někdo potřebuje detailnější či některé další informace o klimatu, která nenalezne na ClimRisku, může se na vás obrátit?
Máme k dispozici podstatně detailnější informace, než zobrazujeme na daném webu, protože by to bylo technicky, a tedy i finančně neúměrně náročné. Data jsou v denním kroku a v rozlišení 0,5 km k dispozici pro každý model a scénář zvlášť. Taková data většinou potřebují kolegové z jiných oborů, kteří dělají návazné impaktové studie. Tedy například dopady klimatické změny na zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství atd. Zde je spolupráce většinou díky projektům nebo společným publikacím. Pokud je zájem o takto detailní data ze soukromého sektoru, tak se to řeší individuálně většinou na komerční bázi.
Kam odkazujete zájemce, kteří potřebují data, jež nejsou předmětem výzkumu CzechGlobe?
CzechGlobe spolupracuje s velkým množství institucí nejen v rámci republiky, ale celého světa. Hodně našich projektů je mezinárodního přesahu. Takže pokud někdo potřebuje data, která nejsou výstupy našeho ústavu, tak kolegy rádi navedeme na další instituce. Například pokud někdo řeší čistotu ovzduší, tak doporučíme naše kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), nebo pokud jde o hydrologii, tak máme výbornou spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka (VÚV TGM) nebo Českou zemědělskou univerzitou. Takhle stejně to funguje ve vztahu s novináři. Často se ptají na témata, která nám nejsou blízká, ale většinou umíme poradit, kdo je ta pravá osoba.
Z čeho je provoz ClimRisku financován? Jaké máte další plány s tímto projektem? Budete jej dále rozvíjet?
Naše aktivita je příkladem transferu poznatků základního výzkumu do praxe ve veřejném zájmu. Podařilo se nám nyní získat určité finance v rámci nového dotačního programu AV ČR s názvem „Program rozvoje aplikací a komercializace – PRAK”. Jeho cílem je akcelerace přenosu technologií a znalostí do praxe. Aplikace ClimRisk bude aktualizována vždy s výstupy nových klimatických modelů, pokud se ukáže, že přináší novou informaci a jsou kvalitnější než ty předchozí. Proto web bude stále udržován a rozšiřován. V dalším kroku chceme zpřístupnit i informace jednotlivých emisních scénářů, aby zájemce o data měl více možností, jak s nimi pracovat.
Máte zájem web ClimRisk nějak komercionalizovat?
Spolupráce s komerčními firmami ukazuje i limity obecného řešení webu ClimRisk. Řadu analýz nelze jednoduše automatizovat, a proto částečnou komercionalizaci výstupů vidíme jako nutnou. Předpokládáme, že v případě významných investic, pro jejichž posouzení s ohledem na klimatickou změnu potřebuje investor detailní a často specializovaná data, bude muset jejich přípravu zafinancovat. Proto vzniká systém ClimRiskPRO, který má komunikaci se soukromým sektorem zefektivnit.
Česká společnost byla dříve velmi skeptická k otázkám změny klimatu a jeho výzkumu. Setkáváte se i vy s touto skepsí? Vnímáte v průběhu času proměnu ve společnosti?
Setkáváme se hodně s lidmi ze zemědělské či lesnické praxe, a ti tyto změny vidí přímo na svém hospodaření, takže tam nedůvěra určitě není. Klimatická změna je významně ovlivňuje a oni se potřebují bránit. Hodně podobně to funguje i v soukromé sféře, například u energetiků či finančníků, kteří cítí, že mohou být ohroženy jejich investice. Skepse spíše převládá nad hledáním řešení a zaváděním různých opatření, která jsou spíše nepopulární. Často vypadají jako nepromyšlená. Všechny adaptační či mitigační opatření by měla být dobře vyhodnocena ze strany odborníků v oboru, aby dávala smysl, byla efektivní a lidé je vzali za své a důvěřovali jim.
Která opatření byste označil za nepromyšlená a která naopak podle vás jako odborníka dávají smysl?
Nepromyšlená jsou ta, která nemají vědeckou oporu a jsou vyřknuta většinou jen tak populisticky. Typickým opatřením byla iniciativa „milion stromů pro Prahu“. Sice zeleň do města jednoznačně patří, ale musíte mít také dostatek vody na závlahu, anebo nesmí být výsadba vysokých a košatých stromů v ulicích, kde je větší dopravní vytížení. Poté by se totiž naprosto nepřiměřeně v dané ulici zvedly koncentrace dusíkatých látek. Naopak, když se to propočítá přes modely a zjistí se vhodné množství a umístění, tak samozřejmě pak to má smysl.
Dalším příkladem nepromyšlené adaptace je, pokud neuváženě zvedneme retenční schopnosti krajiny. To samo o sobě je dobrá myšlenka, ale může vést k větším škodám. V rámci projektu TA ČR Dyje se zkoušelo modelovat, co se stane, když krajina bude schopna zachytit o 40 % více vody. Vyřešilo to sice problém zemědělského sucha, ale výrazně zhoršilo hydrologické sucho, jelikož doteklo málo vody do povrchových toků, což by ohrozilo zásobování obyvatel pitnou vodou. Jako vhodné mitigační opatření považuji například omezení skládkování, protože skládky mohou za 20 % emisí methanu v ČR. Dalším vhodným opatřením jsou například projekty energetických úspor (EPC projekty), které výrazně zlepšují energetickou náročnost budov a díky tomu klesá náročnost na výrobu energií.
Snažíte se téma výzkumu klimatické změny nějak cíleně komunikovat k českým politikům a veřejnosti?
O to se snažíme již od dob vzniku ústavu. Důkazem mohou být všechny naše weby, kde se snažíme o velice rychlý transfer našich nejnovějších poznatků do praxe, ale i časté mediální výstupy či přednášky na seminářích pro veřejnost, na které jsme často zváni. Snažíme se také tvořit infografiky, které slouží médiím i k výukovým programům. Významně spolupracujeme také se státní správou.
Dostává se vám od politiků i laické a odborné veřejnosti pozornosti?
Zájem o naše výstupy je velký. Naše produkty jsou používané, ale je otázkou, zda například státní správa a politici dostatečně rychle reagují na situaci, která se děje. Odborná veřejnost problémy vnímá, ale často neví, jak správně se s daným problémem vyrovnat. Informací z naší strany je tedy dostatek a jsou vnímány, ale byla by potřeba lepší vize do budoucna, kudy se například naše zemědělství má ubírat. Pokud je například potřebné ukládat uhlík do půdy a mírnit tím produkci uhlíku, tak by bylo dobré mít na to připravenou legislativu a výhody pro zemědělce, kteří to budou dělat.
Nyní se o téma klimatické změny zajímají například i banky nebo různé průmyslové a zemědělské podniky. Obrací se na vás s dotazy, případně poptávkami cíleného výzkumu?
Dobře funguje aplikovaný výzkum s energetickým sektorem. Konkrétně máme dlouhodobou spolupráci s E. ON a EG. D, které využívají hlavně naše speciální meteorologické předpovědi na nejbližší dny. Jde o predikce výroby OZE nebo meteorologických extrémů. Mimo energetiku je dobrá spolupráce i na projektové bázi s různými zemědělskými družstvy či například Lesy ČR. Bankovní sektor a pojišťovny mají zase zájem o naše dlouhodobé predikce, jež jsou obsaženy v ClimRisku, a to v souvislosti s již zmiňovaným nařízením o klimatickém prověřování investic.
Autorky: Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz), Hana Šprtová (CzechGlobe)
Pavel Zahradníček vystudoval učitelský obor geografie a historie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (PřF MU) v Brně. Doktorské studium v oboru Fyzická geografie absolvoval na Katedře geografie PřF MU. Od roku 2007 pracoval jako meteorolog a klimatolog v ČHMÚ v Brně. V roce 2011 začal pracovat na částečný úvazek v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, jenž se později stal jeho hlavním zaměstnavatelem. Zabývá se analýzou klimatologických řad současného i budoucího klimatu (ClimRisk), podílí se na monitoringu sucha pro potřeby aplikace Intersucho a pro systémy včasných varování před lesními požáry (FireRisk) a před abiotickými a biotickými riziky v zemědělství (AgroRisk). V rámci spolupráce s energetickými společnostmi se zabývá finální úpravou speciálních operativních předpovědí pro energetiky. Je autorem či spoluautorem 91 publikací vedených ve WoS.
