facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Typy spin-off společností zakládaných akademickým sektorem

18. 4. 2020
Typy spin-off společností zakládaných akademickým sektorem

Co se rozumí spin-off společností? Jaké specifické charakteristiky mají takzvané akademické spin-offy? A jak je to s majetkovou účastí výzkumné organizace? Jaké mají jednotlivé typy spin-off společností výhody a úskalí? Těmito a dalšími otázkami se zabývá článek Mateje Klimana.

V posledním kvartále minulého roku vláda schválila Informační brožuru s podtitulem Česká republika podporuje zakládání spin-off společností výzkumnými organizacemi a jejich zaměstnanci. a také Právní rozbor problematiky zakládání spin-off společností v ČR, na jejichž přípravě jsem se měl možnost významnou měrou autorsky podílet. Je pro mě příjemným překvapením, že schválení a vydání těchto dokumentů společně s dalším úsilím zúčastněných stran – zejména týmu Ministerstva průmyslu a obchodu pod vedením Petra Očka a týmu Czechinvestu pod vedením Jiřího Krechla a jimi vytvořené pracovní skupiny – zřejmě přináší první úspěchy.

Dalo by se skoro říct, že se v návaznosti na tyto aktivity v Česku roztrhl pytel s akademickými spin-off společnostmi. Karlova univerzita založila ve spolupráci se svou dceřinou společností Charles University Innovations Prague (CUIP) dvě spin-off společnosti a dle mých informací je připravován třetí projekt. Já sám se podílím na přípravě a zakládání celkem tří spin-off společností. Z těchto lze zmínit zejména aktuální projekt, kdy je „zaměstnanecká“ forma spin-off společnosti využita pro transfer technologie – respirátoru / ochranné polomasky CIIRC RP95 vyvinuté na CIIRC Českého vysokého učení technického v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout svoje zkušenosti s typy spin-off společností, se kterými se lze setkat v akademickém prostředí v ČR a v zahraničí.

Co jsou spin-off společnosti

Nejprve je nutno stručně vymezit, co se rozumí spin-off společností. V praxi se lze setkat s obdobnými výrazy i s různým způsobem jejich zápisu, zejména s pojmy spin-out nebo s pojmem start-up. V dostupných zdrojích lze najít celou řadu definic pojmu spin-off (společnosti). Definice spin-off společnosti se nepochybně odvíjí od definice anglického pojmu spin-off, který bývá vykládán jako nahodilý výsledek nebo vedlejší produkt většího projektu. V oblasti televizní a internetové zábavy má tento pojem význam mediálního produktu odvozeného od původního produktu. Pojem spin-off společnosti nebo také pojem „corporate spin-off“ je vykládán jako entita, která se od mateřské společnosti oddělí formou „odštěpení“ hmotného majetku, zaměstnanců, předmětů práv k duševnímu vlastnictví či technologií.

V akademickém prostředí spin-off společnost vymezujeme jako právní entitu (zpravidla právnickou osobu nebo organizační entitu bez ohledu na právní formu a označení – spin-off, spin-out, start-up) založenou za účelem komercializace výsledků vědecké práce veřejnou výzkumnou organizací či za účelem jiné formy transferu výsledku výzkumné organizace do praxe.

Typicky je spin-off společnosti udělena licence k výsledkům výzkumné organizace nebo jsou na ni převedena majetková práva k těmto výsledkům. Předmět licence nebo převáděná práva jsou buďto vloženy do základního kapitálu spin-off společnosti, nebo jsou poskytnuty mimo základní kapitál.

Jako zvláštní formu spin-off lze označit také společnosti založené přímo výzkumnou organizací nebo jejími zaměstnanci (s vědomím výzkumné organizace) za účelem poskytování výzkumných služeb, zejména pokud pro tyto služby je využíváno know-how výzkumné organizace či specifické dovednosti jejích zaměstnanců získané při výzkumné a vývojové činnosti.

Spin-off společnosti můžeme nahlížet podle tří kritérií. Prvním a zpravidla nejvíce určujícím kritériem je účel a důvod jejich založení. Druhým kritériem je účast výzkumné organizace na spin-off společnosti. Třetím kritériem je pak právní forma spin-off společnosti.

Typy spin-off společnosti z hlediska důvodu a účelu založení

Prvním typem společnosti je spin-off založený za účelem překonání překážek prodeje práv nebo licence (například výsledek s komerčním potenciálem nechtějí firmy na trhu koupit s ohledem na již zakoupené jiné, zastaralejší technologie). Obchodní strategií takového spin-offu je zpravidla vytvořit konkurenční nabídku nového produktu na trhu s tím, že pokud tato nabídka vygeneruje odpovídající poptávku, zpravidla tím spin-off společnost „donutí“ velké partnery licenci na technologii odkoupit.

Druhým typem spin-off společnosti je spin-off společnost založená za účelem svěření licenční politiky flexibilnějšímu subjektu – rozhodovací procesy na výzkumné organizaci mohou být překážkou efektivní interakce s aplikační sférou. Takto založená spin-off společnost může efektivněji nabízet technologie k uzavření licence, případně může kapitálově vstupovat do jiných společností. Určitým rizikem či úskalím tohoto typu společnosti je prvek ztráty kontroly výzkumné organizace nad aktivitami transferu znalostí, která je zprostředkovaná výkonem práv akcionáře či společníka na spin-off společnosti.

Třetím typem je spin-off společnost založená za účelem přenosu rizik podnikání mimo výzkumnou organizaci. Typicky jde o situace, kdy výzkumná organizace již ve větším rozsahu dodává produkty nebo služby na trh a existuje riziko, že poskytování takových služeb může mít za následek odpovědnost za škodu nebo zejména zvláštní typy odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. V takových případech hrozí, že by prodej výrobků nebo služeb způsobil škodu s nutností její náhrady v rozsahu, která by mohla ohrozit fungování výzkumné organizace. V takových případech je vhodné přesunout tyto aktivity na subjekt s omezeným ručením za závazky.

Čtvrtým typem spin-off společností je spin-off s prvky motivace pracovníků výzkumné organizace. V praxi se často objevují situace, kdy je nová technologie (často v podobě know-how) v rámci výzkumné organizace postavena na osobě jednoho nebo více výzkumníků či technických pracovníků. Tito pracovníci jsou často z důvodů osobních, prestiže i finančních motivováni uvést takovou technologii do praxe. Pro výzkumnou organizaci je na jedné straně transfer těchto technologií příliš náročnou nebo rizikovou činností, zatímco zároveň stojí o to udržet tyto klíčové výzkumníky jako své zaměstnance.

Posledním typem jsou investičně orientované spin-off společnosti založené za účelem sdružení investičních prostředků. Takovéto spin-off společnosti vznikají často v oblasti transferu výsledků v oboru life sciences, zejména pokud jde o nová léčiva. Tam totiž výzkumná organizace nedisponuje vlastními zdroji ani finančními prostředky potřebnými pro přípravu nových léčiv na uvedení na trh. Proto je možným řešením založení spin-off společnosti, do které výzkumná organizace vkládá předměty práv duševního vlastnictví a soukromý partner prostředky potřebné na uvedení technologie na trh.

Typy spin-off společností podle majetkové účasti výzkumné organizace

Prvním typem spin-off společnosti je společnost, ve které má výzkumná organizace 100% podíl. Tento typ může být zvolen zejména se záměrem realizovat aktivity zaměřené na prodej práv nebo licence – spin-off společnost je zakládána jako o něco flexibilnější forma, jejímž úkolem je působit v pozici kvazi obchodního zástupce či manažera duševního vlastnictví výzkumné organizace. Dále může jít o výrobu a prodej prototypů – tedy situaci, kdy se výzkumná organizace rozhodne sama dále vyvíjet nebo vyrábět výrobek, například proto, že se jí nedaří překonat existující překážky na trhu.

Součástí obchodní strategie založení takové spin-off společnosti může být následný prodej podílů ve spin-off společnosti – tedy proces, kdy výzkumná organizace nejprve sama založí spin-off společnost se záměrem následného tzv. exitu – prodeje podílů v této společnosti.

Výhodou tohoto modelu je plná kontrola výzkumné organizace nad chodem společnosti. Na druhé straně výzkumná organizace nese plné riziko neúspěchu podnikání spin-off společnosti, zejména plné ztráty prostředků investovaných do založení společnosti (vklad do základního kapitálu, transakční náklady, náklady likvidace společnosti apod.).

Druhým modelem je spin-off společnost, ve které má výzkumná organizace majoritní nebo minoritní podíl. Tento model může být zvolen ze stejných důvodů jako založení spin-off společností se 100% účastí. Dále také z důvodu zapojení zaměstnanců výzkumné organizace do činnosti spin-off jako společníků (s účastí na řízení nebo zisku/ztrátě společnosti). Také se může jednat o zapojení dalších technologických firem do podnikání spin-off společností (například společník, který je také budoucím odběratelem). A nakonec může jít o sdružení kapitálu.

Výhodou tohoto typu je zejména možnost sdružení investičních prostředků a rozdělení rizika podnikání mezi výzkumnou organizaci a soukromého partnera. Výzkumná organizace může také touto formou využít firemní kulturu, zkušenosti zaměstnanců či síť obchodních kontaktů soukromého partnera.

Úskalím minoritního podílu na spin-off společnosti je typicky prvek ztráty kontroly nad podnikáním spin-off společnosti, riziko vytěsnění apod. V některých případech je tato forma volena z důvodu vzájemného využívání označení (např. „Spin-off výzkumného ústavu XY“) a prestiže. Jedná se často o spin-off společnosti založené s nízkým základním kapitálem, do nichž výzkumné organizace vkládají prostředky v nižším rozsahu a tyto prostředky jsou na straně výzkumné organizace spíše než jako investice realizované za účelem dosažení budoucího výnosu vnímány jako kvazi marketingové náklady na posilování dobrého jména výzkumné organizace.

Třetím typem je spin-off společnost bez účasti výzkumné organizace založená jejími zaměstnanci. Spin-off společnost je v rámci tohoto modelu vždy zakládána ve spolupráci (či s vědomím) výzkumné organizace na základě dohod uzavřených mezi výzkumnou organizací a spin-off společností. Důvodem pro založení takovéto formy spin-off společnosti může být zejména nedostatek vůle na straně výzkumné organizace investovat do spin-off společnosti, zejména s ohledem na rizikovost takové investice (z hlediska předpokládané návratnosti vložených finančních prostředků apod.). Dalším důvodem je administrativní náročnost a zdlouhavost procesu založení spin-off společnosti ze strany výzkumné organizace. Jako další důvod můžeme uvést zapojení zaměstnanců výzkumné organizace do spin-off společnosti jako forma jejich motivace, zapojení dalších technologických firem do podnikání spin-off společností (například společník, který je také budoucím odběratelem) a také sdružení kapitálu zaměstnanců s dalšími investory.

Úskalím tohoto typu společnosti je zejména riziko střetu zájmů v situaci, kdy zaměstnanec jako společník výzkumné organizace nadále působí ve výzkumné organizaci. Tato úskalí jsou však obvykle řešitelná formou opatření za účelem minimalizace rizik střetu zájmů. Typicky formou úpravy pracovních smluv a dohod mezi spin-off společností a výzkumnou organizací.

Typy spin-off společností dle právní formy

V praxi jsou voleny nejčastěji právní formy společností s ručením omezeným a akciových společností (tzv. korporací). Rozdíly mezi těmito formami nejsou zásadní. Forma společnosti s ručením omezeným je typicky volena v případech, kdy jsou činěny nižší vklady do základního kapitálu, a v situaci, kdy se do budoucna počítá se stabilní strukturou společníků (například se nepočítá s úpravou výše podílů, nebo vstupem dalších velkých nebo malých investorů).

Forma akciové společnosti je obvykle využívána tam, kde se počítá s vyšším vkladem do základního kapitálu a zejména tam, kde se do budoucna počítá s větší flexibilitou nakládání s akciemi. Forma akciové společností je flexibilnější, zejména pokud jde o možnost upisování akcií a vstupu velkých nebo i malých investorů.

V některých případech může být spin-off založen také na „neziskové“ bázi v některé z forem tzv. nadací a fundací. Takový postup může dávat smysl zejména tam, kde se spin-off společnosti zakládá s perspektivou čerpání dotačních prostředků na výzkum a vývoj.

 

Autor: Matej Kliman


MK1Matej Kliman

Působil jako vedoucí sekce výzkum a vývoj, veřejná podpora v AK HOLEC, ZUSKA & Partneři. Ke svým zkušenostem si může připsat účast v pracovní skupině pro změnu zákona č. 130/2002 Sb. Má zkušenosti s poskytováním právního poradenství v rámci revolvingového financování a financování pre-seed aktivit či zadávaní formou PCP (Pre-commercial Procurement). V současné době působí jako externí konzultant.

www.kliman.czTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.