facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Going global: česká věda v EU po roce 2004

28. 5. 2019
Going global: česká věda v EU po roce 2004

U příležitosti euro-voleb přinesl časopis Nature řadu článků o nedávné minulosti a budoucnosti vědy v EU. O Česku se tam toho bohužel moc nedozvíme. Naštěstí a shodou okolností ve stejnou dobu vyšla nová interaktivní studie IDEA, kde se na postupnou globalizaci české vědy můžeme podívat podrobně. 

České medicínské a hlavně společenské vědy po roce 2004 v globálním začleňování výrazně pokročily, ale stále mají co dohánět. Vědy živé a neživé přírody z globálního světa vědy v éře socialismu zdaleka tolik nevypadly, a i proto se po roce 2004 už moc neglobalizovaly.

Časopis Nature píše

U příležitosti eurovoleb přinesl časopis Nature řadu článků o nedávné minulosti a budoucnosti vědy v EU. V článku Science in Europe: by the numbers [1] najdeme pár zajímavých grafů, ale autorům v nich bohužel nestálo za to vyznačit všechny země a třeba Česko zcela ostrouhalo. Tři zajímavé a ne zrovna povzbudivé střípky informací o Česku najdeme pouze v článku How European scientists will spend €100 billion [2]:

  • Pokud jde o výzkumnou spolupráci v rámci programu Horizon 2020, má Česko relativně malý vliv a malý počet konexí, respektive malou míru zapojení, podobně jako ostatní novější členské země EU [graf Core Club]. 
  • Česko patří ke skupině zemí EU, které z programu Horizon 2020 (dále H2020) získávají výrazně méně prostředků, než na jeho financování přispívají. Na chvostu jsou spolu s námi výhradně nové členské země EU ze střední a východní Evropy. Česko vychází jako šesté nejhůře čerpající. Že to ale jde ukazuje případ Estonska a Kypru, kteréžto země naopak za vložené euro získávají na vědu násobně více peněz  [graf Winner and Loosers].
  • Česko sice získalo extrémně málo peněz z kompetitivního programu H2020, ale zahojilo se na strukturálních fondech EU na podporu VaV. Více než Česko získaly pouze Polsko a Německo. Pokud by se navíc zohlednila velikost zemí, bylo by Česko v čerpání strukturálních fondů EU na VaV jasným šampionem. [graf Dual Support Scheme].

Going global

Ale teď již k zmíněné nové interaktivní aplikaci IDEA Martina Srholce a Víta Macháčka. Ta ukazuje časové řady globalizačního indexu pro uživatelem vybrané země a vědní obory v období po roce 2004. Míra globalizace vědy dané země je odvozena od podobnosti struktury časopiseckých publikací dané země s publikační strukturou globální. 

Z grafů 1 a 2 je zřejmé, že české vědy o živé a neživé přírodě se po roce 2004 sice nijak výrazně neglobalizovaly, ale ony již tehdy byly poměrně hodně globalizované. Zato české medicínské a hlavně společenské vědy měly po roce 2004 v globálním začleňování co dohánět a ještě jim zbývá ujít řádný kus cesty (Graf 3 a 4).

EU3 Graf 1: Trendy globalizačního indexu fyzikálních věd novějších zemí EU vůči starším zemím EU15. Vstup do aplikace zde.

 

EU4Graf 2: Trendy globalizačního indexu věd živé přírody novějších zemí EU vůči starším zemím EU15.
Vstup do aplikace zde

 

EU5Graf 3: Trendy globalizačního indexu medicínských věd novějších zemí EU vůči starším zemím EU15.
Vstup do aplikace zde.

 EU2Graf 4: Trendy globalizačního indexu společenských věd novějších zemí EU vůči starším zemím EU15.
Vstup do aplikace zde.

 

Pozor, pozor

Aplikací zobrazované globalizační indexy však nevypovídají ani o publikační intenzitě, natož produktivitě, ani o významnosti a vlivu výzkumů dané země. Koho taková srovnání Česka vůči evropským zemím zajímají, musí použít jiné aplikace IDEA. Jednou je mezinárodní srovnaní ekonomického a publikačního výkonu zemí a druhou je mezinárodní srovnání publikačního výkonu a jeho významu.

.

EU6

 Obr 5: Srovnání relace celkového vědeckého publikačního výkonu Česka vůči zemím EU15 (na ose X) a publikačního výkonu v nejvlivnějších oborových časopisech (na ose Y). Vstup do interaktivní aplikace zde.

EU7Obr 6: Srovnání intenzity výdajů na VaV (na ose X) a oborového vědeckého publikačního výkonu různého významu zemí EU (na ose Y). Vstup do interaktivní aplikace zde.

Druhá aplikace se váže na odborný článek  Jurajda, Š., Kozubek, S., Münich, D. & Škoda, S. 2017. “Scientific publication performance in post communist countries: still lagging far behind”, Scientometrics, Volume 112, Issue 1, pp. 315–328.

 

Autor: Daniel Münich

Text vyšel 26. 5. 2019 na webu metodikahodnoceni.blogspot.com