Jedním z cílů vládní politiky v této oblasti je proto zvýšit povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve výrobní a aplikační sféře, a to již ve fázi výzkumu a dále zvýšit využívání ochrany duševního vlastnictví, zejména patentů s komerčním potenciálem. Ochrana duševního vlastnictví je v této souvislosti vnímána jako základní předpoklad úspěchu každého podniku.
Proto je důležité zahrnout ochranu duševního vlastnictví do trvalých strategických plánů každého podniku. Právní úprava autorských práv a průmyslových práv, jakož i mezinárodní smlouvy a směrnice Evropské unie jsou účinným prostředkem proti padělání, pirátství a porušování práv k duševnímu vlastnictví. Brání narušování hospodářské soutěže a pomáhají vytvářet férové podnikatelské prostředí, přičemž podporují jak inovace, tak investice a konkurenceschopnost. O významu ochrany duševního vlastnictví svědčí i její zařazení mezi základní pilíře Inovační strategie České republiky 2019–2030.
V každém podniku je třeba věnovat dostatečnou pozornost všem základním právním prostředkům průmyslově právní ochrany nápadů a technických řešení, které mají obchodní nebo výrobní potenciál a předpoklady následného uvedení na tuzemský nebo zahraniční trh. V této souvislosti je nutno věnovat pozornost také ochraně know-how a obchodního tajemství, kdy tyto předměty duševního vlastnictví nejsou často dostatečně účinně chráněny, a může tak dojít k nenahraditelným ztrátám jejich komerčního potenciálu zejména ve vztahu k patentům. Nezbytnou součástí ochrany duševního vlastnictví je také důsledné vymáhání práv v případě jejich porušení.
O poskytování právní ochrany formou uděleného patentu na vynález, osvědčení o udělení užitného vzoru, průmyslového vzoru, ochranné známky a dalších rozhoduje v České republice Úřad průmyslového vlastnictví, v zahraničí pak příslušné mezinárodní patentové úřady a organizace. Mimořádný význam ve vztahu k transferu výsledků výzkumu a vývoje mají licence, tedy souhlas majitele k využívání předmětu chráněného průmyslovým právem formou licenční smlouvy. Na jejím základě nabyvatel získává oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a zavazuje se za to zaplatit poskytovateli odměnu.
Pozornost musí být věnována také prostředkům vymáhání práv k průmyslovému vlastnictví. Vlastník nebo majitel průmyslového práva, jakož i nabyvatel licence jsou oprávněni vymáhat dodržování průmyslového práva prostřednictvím celé řady právní prostředků, včetně podání žaloby k soudu, a chránit tak svoje investice do inovací a konkurenceschopnosti.
Je nesmírně důležité, aby každý podnik uvažoval o svém výrobním programu především strategicky. Před zahájením výzkumu a vývoje nových produktů je nezbytné provést důkladnou rešerši stávajících technických řešení. Tyto informace je možné získat prostřednictvím patentových zástupců nebo specializovaných advokátů, dále na Úřadu průmyslového vlastnictví nebo zcela zdarma s využitím databází patentů a užitných vzorů dostupných na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Zejména lze doporučit databázi Espacenet, která je celosvětovou databází Evropského patentového úřadu obsahující více než 100 milionů patentových dokumentů.
Tato databáze je dostupná prostřednictvím Evropského patentového úřadu anebo prostřednictvím českého rozhraní na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Databáze Espacenet nabízí volný přístup k informacím o vynálezech a technickém vývoji od 19. století až do současnosti a je vhodná jak pro začátečníky, tak i pro odborníky. Obsahuje informace o patentových dokumentech z celého světa a lze se zde například dozvědět, jestli byl konkrétní patent udělen a jestli je stále platný. Espacenet je možné použít nejen pro vyhledávání patentových dokumentů, ale také pro jejich strojový překlad, sledování pokroku ve stavu techniky, vyhledání řešení konkrétních technických problémů a v neposlední řadě také pro sledování technického vývoje konkurence.
Aby české podniky mohly úspěšně konkurovat na globálním trhu, musí vystoupit z často pohodlné pozice dodavatele mezinárodním firmám, které jsou zpravidla samy nositeli významných práv k duševnímu vlastnictví, a musí přijít na trh s vlastními originálními výrobky a službami. V rámci svého výzkumu, vývoje a inovací těchto nových produktů přitom nesmí zapomínat také na ochranu know-how a obchodního tajemství a začlenit do svých interních předpisů všechny důležité postupy, které ochrání podnik před zneužitím těchto nehmotných statků.
V České republice vznikají světově unikátní řešení, o která je zájem, avšak značná část z nich je chráněna pouze formou know-how a obchodního tajemství a nikoliv patenty. Jak důležitý je důraz Inovační strategie na zvýšení povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve výrobní a aplikační sféře již ve fázi výzkumu a na zvýšení využívání ochrany duševního vlastnictví, zejména patentů s komerčním potenciálem, naznačují některé negativní zkušenosti výzkumných a vývojových pracovišť podniků, kde již v řadě případů došlo k nenapravitelným ztrátám spočívajícím v porušení jejich práv k duševnímu vlastnictví, zejména v oblasti patentů.
Stejně tak je nezbytné od počátku spolupracovat s odborníky specializovanými na danou problematiku, kteří dokážou včas rozpoznat potenciál výzkumných, vývojových a inovačních procesů a nasměrují podnik k žádoucím řešením formou ochrany patentem, užitným nebo průmyslovým vzorem či ochrannou známkou. Je zapotřebí posoudit nejen obchodní a nákladovou stránku věci, ale i všechny právní souvislosti tak, aby ochranné dokumenty byly nejen kompletní, ale i řádně včas registrovány v příslušných zemích, aniž by přitom porušovaly práva třetích stran. Podniky se tak mohou vyhnout sporům z porušování práv k duševnímu vlastnictví třetích stran a souvisejícím složitým a finančně nákladným soudním sporům. Základem spolupráce je vždy i kvalitní rešerše navrhovaných řešení a pravidelný monitoring průmyslových práv. Je proto nezbytné pravidelně sledovat technický vývoj a pokrok v oboru každého podniku a pružně reagovat na jeho změny, přičemž hlavní výzvou zůstává přicházet na trh s novými a originálními řešeními, které posouvají hranice lidského poznání.
Motivací českých podniků by tedy mělo být především uspět na globálních trzích s originálními patentově chráněnými výrobky nebo službami pod svými vlastními obchodními značkami. Dobře promyšlenou a zpracovanou strategií v oblasti průmyslových práv totiž mohou dosáhnout významných příjmů z prodeje patentů či poskytnutých licencí. Je také nutné včas chránit svá technická řešení s komerčním potenciálem patentu před jejich předčasným uveřejněním. To se týká jak výrobních podniků, tak i výzkumných a vývojových organizací a univerzit, kde jde o především nastavení správných procesů při transferu výsledků jejich činnosti do praxe.
Promyšlenou strategií v oblasti průmyslových práv a licencí lze dosáhnout významného náskoku vůči konkurenci. Je proto nezbytné, aby si každý podnik a v jeho rámci každý výzkumník, vývojový pracovník či inovátor osvojili základní pravidla pro nakládání s průmyslovými právy a jejich transferem do aplikační sféry. Cílem je zvýšit využívání ochrany duševního vlastnictví, zejména patentů s komerčním potenciálem, a k tomu je nezbytné umět využívat patentové informace před formulací vědeckých, výzkumných a inovativních záměrů. České podniky mají zájem o výsledky vědy a výzkumu, proto je nutné nejen podporovat komunikaci mezi těmito podniky a výzkumnými organizacemi, zejména prostřednictvím specializovaných center transferu technologií, ale také soustavně vzdělávat jejich pracovníky a pravidelně zvyšovat jejich povědomí o ochraně duševního vlastnictví.
Českým podnikům mohou v jejich úsilí významně pomoci také nejrůznější dotace, pobídky a daňové odpočty. Aktuálně lze ještě stále využívat finanční podpory z evropských strukturálních fondů, tak i z různých národních programů. V programovacím období 2014-2020 lze na výzkum a vývoj z evropských fondů využít 10-15 miliard korun ročně. V případě národních programů jsou k dispozici další miliardy korun nejen výzkumným institucím, ale i podniků v oblasti průmyslu, zemědělství, dopravy nebo zdravotnictví, včetně podpory českým inovativním „starts-up“ podnikům. Vedle toho je možné žádat i o přímé evropské dotace v programech Horizont 2020. Pokud jde o nástroje podpory, lze využívat nejen bankovní záruky a zvýhodněné úvěry, ale i daňové odpočty, které zvyšují motivaci podniků k vlastnímu výzkumu, vývoji a inovacím.
Výzkum, vývoj, inovace a vlastní patentová aktivita českých podniků by se proto měly stát základní hodnotou jejich dalšího růstu a technického rozvoje. Ochranné známky, patenty a užitné vzory, jakož i originální design výrobků a promyšlená strategie ochrany využívání těchto práv jsou nezbytným předpokladem úspěchu každého podniku. Tyto předměty duševního vlastnictví lze navíc vyjádřit i jejich oceněním jako nehmotného majetku podniku. Ten je pak možné promítnout do základního kapitálu podniku anebo jej lze použít jako záruku věřitelům, např. ve formě ručení za úvěr pro další investiční plány a technický rozvoj podniku. V případě prodeje podniku nebo jeho části, pak tvoří duševní vlastnictví zásadní podíl na jeho ceně. To samé platí i při vstupu strategického partnera do podniku nebo při uvedení vysoce inovativního podniku na burzu cenných papírů, která otevírá zcela nové obchodní příležitosti.
Autor: David Karabec
Text vyšel 21. 10. 2019 v autorově blogu.
