Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Blýskání (laserem) na dobré časy

25. 11. 2018
Blýskání (laserem) na dobré časy

Britské akademiky i hi-tech firmy přitahují české lasery, ale i biotechnologie. Téma Brexitu mnohdy vede k hledání dalších vazeb mezi „ostrovy“ a kontinentem.

Je to velmi pestrá spolupráce. Na jednom pólu ten nejzazší základní výzkum dynamiky genomu (který může v budoucnu pomoci potírání Parkinsonovy či Alzheimer-Fischerovy nemoci), a na straně druhé špičkový aplikovaný výzkum vyvíjející lasery pro průmyslové využití. Takové jsou spolupráce mezi českými a britskými vědci, o jejichž šíři leccos naznačují už jen počty vědeckých publikací, na kterých obě strany spolupracovaly.

Mezi lety 2016 a 2017 publikovali čeští vědci téměř šestnáct tisíc studií, jež eviduje Web of Science, přičemž jejich britští kolegové jsou „spolupachateli“ hned u 2913 z nich, tedy zhruba pětiny! To je třetí nejvyšší číslo mezinárodních kolaborací: více společných článků mají Češi jen se sousedními Němci (3918) a s Američany (3862).

Taková čísla navíc vyniknou v kontrastu s dalšími zeměmi takzvané „nové Evropy“, zeměmi takzvané EU 13, kde má více kolaborativních studií s Británií už jen velké Polsko (4777). Teprve daleko za česko-britskými vědeckými vztahy, jakkoli je těžké je měřit, jsou britské vazby s Maďary (2339) nebo Rumuny (1462).

To se netýká zdaleka jen oblasti blue-sky research. „Možnosti jsou tu neuvěřitelné,“ uvedl na jaře v magazínu Times Higher Education profesor Andrew Miller z King´s College London, když kolegům doporučoval porozhlédnout se po střední a východní Evropě. On sám našel šikovné partnery v Brně, ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL, anglicky VRI). S týmem Jaroslava Turánka z tamního oddělení farmakologie a imunoterapie vyvíjejí metody vakcinace bez potřeby vpichu jehlou. Jde o nálepky vložené pod jazyk, které zajistí, že očkovací látka v nanokapslích přejde slinami do těla a uvolní se tam, kde je jí zapotřebí. Na jaře 2017 byla tato vědecká spolupráce podpořena velkým státním výzkumným grantem ve výši asi 200 milionů korun.

Zajímaví partneři po Brexitu

Značná část peněz na výzkum jde v Česku z unijních fondů. A rovněž trvalé a přetrvávající členství země v Evropské unii nyní přijde Britům – kvůli vyjednávanému Brexitu – o dost zajímavější než v minulosti.

Britské univerzity, ale i samotné výzkumné týmy se ohlížejí po kontinentálních vazbách, přičemž lákadlem jsou školy a instituce ve velkých městech jako Praha (Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze), Brno (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně), Olomouc (Univerzita Palackého v Olomouci) anebo průmyslová Ostrava.

Týká se to i prestižních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). V letošním roce například část svého bádání z řešeného ERC Advanced grantu přenesla na pražský Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR skupina profesora Keitha Caldecotta z University of Sussex. V oddělení dynamiky genomu se výzkumníci věnují opravám poškozené DNA (a proteinu XRCC1), přičemž hlubší poznání těchto mechanismů by mohlo přispět k boji s již výše zmíněnými neurodegenerativními onemocněními, jako jsou Huntingtonova, Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc.

Dalším vědcem, jenž byl dlouho spjat s britskou vědou (a nadále bude), je vynikající český matematik Daniel Kráľ. Jako profesor University of Warwick získal dva ERC granty pro výzkum teorie grafů, ale od 1. září 2018 bude část konsolidačního grantu řešit na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. „Důležité je získat postdoktorské zkušenosti z jiných vědeckých pracovišť. Dle mého názoru je ideální strávit část času v Evropě a část v Severní Americe,“ řekl webu Universitas Kráľ, jenž nově vyměnil Británii za Brno.

Tato moravská metropole je známa svým inovačním potenciálem, neboť ve městě sídlí jak univerzity, tak inovativní firmy včetně výzkumné centrály firmy Honeywell anebo silných hráčů v mikroskopii (Tescan, FEI, Delong). V regionu vznikly i světově úspěšné startupy jako vyhledávač letenek Kiwi.com (dříve Skypicker) anebo Y Soft (kontrola tiskáren).

Teaming v oblasti laserů

Četné spolupráce mají vědci i firmy obou zemí v unijním programu Horizont 2020, který podporuje výzkum a vývoj. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale ne Evropu. A už dnes je v programu H2020 přes 380 společných projektů, kde spolu bádají české, britské a další týmy,“ řekl v květnu Lidovým novinám britský vědecký atašé Otakar Fojt. Tento Čech, jenž získal doktorát na Oxfordu a působil i ve Fieldsově institutu v Torontu, je pro obě strany důležitou spojkou. Není náhodou, že v letošním roce byl Fojt oceněn jako nejlepší diplomat celosvětové britské sítě Science and Innovation Network (SIN).

Pro britskou ambasádu v Praze pracuje přes patnáct let. Co Brity nejvíce zajímá na české vědě? „Zapojení ČR do mezinárodních výzkumných infrastruktur, výše prostředků, které Češi investují do vědy, špičkové obory, kde můžeme nabídnout něco, co Britové nemají, anebo technologické vybavení, které je unikátní – jako lasery v Dolních Břežanech,“ vysvětluje Fojt. Českou stranu zase zajímá know-how inovačních center (síť Catapult).

To, že má česká věda ve Velké Británii slušný zvuk, potvrzuje též Richard Catlow, jenž je zahraničním zmocněncem Královské společnosti (Royal Society). V únoru 2018 ujistil české kolegy o velkém zájmu na spoluprácis Akademií věd ČR, jež má více než padesát ústavů od přírodovědných až po ty, které mají blízko k technice i nápadům uplatnitelným v průmyslu (optika, mikroskopie, přístrojová technika). Při své letošní návštěvě domlouval rovněž budoucí vazby mezi oběma zeměmi po Brexitu. „Očekávám, že v reálu se spolupráce s evropskými vědci až tak nezmění... O zdejší vědě bychom však měli vědět daleko více a být spolu více v kontaktu, jsou tu třeba velmi zajímavá laserová centra,“ uvedl Catlow, sám excelentní chemik.

Na mysli měl hned dvě. Za sedm miliard zbudovalo Česko kousíček za Prahou jednak unijní projekt superlaseru Extreme Light Infrastructure (ELI) s plánovaným nejvýkonnějším laserem světa z Livermore, jednak průmyslověji orientované středisko HiLASE – také se silným laserem (Bivoj). A právě to dosáhlo loni v květnu na „týmovací“ (Teaming) projekt s Brity, na což půjde 1,2 miliardy korun. „Peníze použijeme na další vývoj laserů podle skutečných potřeb hi-tech průmyslu a na přenos vyzkoušeného know-how britského Science and Technology Facilities Council (STFC) pro nastavení spolupráce s firmami,“ řekl ředitel HiLASE Tomáš Mocek Lidovým novinám. Zahájení se zúčastnila také britská velvyslankyně Jan Thompsonová, která se zúčastnila odstartování pětiletého výzkumu, jenž má vést ke zlepšení vlastností kovových materiálů v letectví (vytvrzování rázovou vlnou, peening) nebo řadě medicínských aplikací při výrobě kyčelních kloubů. Ani Brexit tak součinnost neohrozí.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek byl v anglické verzi zveřejněn na webu czech-research.com.