Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Vědce zajímá, jak se dožít 120 let

11. 8. 2018
Vědce zajímá, jak se dožít 120 let

Výzkumné konsorcium pěti ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál - až k metě biologického limitu 120 let.

Takřka tři čtvrtě miliardy korun na „zdravější stárnutí“. Konsorcium ENOCH, jehož členy je pětice moravských biomedicínských institucí, má během šesti let přinášet poznatky pro boj s chorobami, jež bývají spjaty se stárnoucí populací.

„Výzkum se zaměří na nejzávažnější onemocnění nebo poruchy, které ovlivňují člověka v pozdějším věku a znemožňují mu zestárnout zdravě - tedy degenerativní choroby mozku, rakovina a leukémie nebo chronické záněty. Tyto onemocnění a poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku a mají vliv nejen na seniory, ale též na jejich rodiny a na národní zdravotnické systémy a na sociální služby,“ sdělil LN Gorazd B. Stokin, neurolog a šéf střediska ICRC při Fakultní nemocnici svaté Anny v Brně.

Ministerstvo školství na projekt, který startuje 1. září a potrvá do června 2023, vyčlenilo 688 milionů korun z výzvy Excelentní výzkum placené z unijních fondů. V třicítce záměrů patří ENOCH, nazvaný podle biblického 365letého starce, k nejdražším projektům; dražší už jsou jen plány Akademie věd na nový tokamak (Compass-U) či laserový výzkum pražského ČVUT, které cílí na vývoj leteckých technologií.

Zhruba 220 vědců - mezi nimiž je patnáctka stěžejních osobností - se zaměří na porozumění vzniku poruch či chorob a způsoby, jak zhoubné pochody ne-li zastavit, tak alespoň trochu zpomalit...

Kam potečou peníze? Přímo do výzkumu a již existujících infrastruktur; nemají vyrůstat nové budovy či laboratoře. „Peníze tak půjdou na platy lidí, na nákup spotřebního materiálu a na nákup některých přístrojů, které ještě nemáme... Důležitou součástí je rovněž koordinace a spolupráce mezi členy výzkumného konsorcia,“ říká slovinský neurolog Stokin.

Vědci - genetici, neurologové i kliničtí lékaři - mají spolupracovat s řadou zahraničních institucí, jako jsou Mayo Clinic v USA, kanadské univerzity nebo skandinávské špičky ve výzkumu nádorů: Karolinska Institutet ve Stockholmu nebo centrum v Kodani.

„Cílů dosáhneme díky multidisciplinárnímu výzkumu v oblasti translační medicíny, který zahrnuje mnoho oblastí - od onkologie, kardiovaskulárních nemocí, vzácných zánětlivých chorob až po neurologická onemocnění,“ řekl LN Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM), jehož vědci -v součinnosti s hvězdným Jiřím Bártkem - už běžně publikují studie v prestižních časopisech; před týdnem LN referovaly o jejich článku v top magazínu Nature.

Výzkum dle Hajdúcha vyvine „nové preventivní, diagnostické a léčebné strategie“ pro nemoci související s věkem. A to může pomoci zdravotnictví i ekonomice. Olomoučtí vědci se konkrétně zaměří na vývoj látek schopných eliminovat stárnoucí (senescenční) buňky z organizmu. Dřívější výzkumy u zvířat totiž ukázaly, že takový postup může vést k prodloužení života o třetinu i snížení míry rakoviny. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně dle expertů je biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes; limitem je zřejmě 120 let.

Ministerstvo: Mají jasnou vizi

Ministerstvo školství, jež obří dotaci zprostředkovalo, si je svou volbou jisté. „Hodnotitelé ocenili kvalitní přípravu, jasnou vizi, špičkový výzkumný tým i ekonomické a manažerské souvislosti,“ sdělil LN náměstek Václav Velčovský, jenž vede sekci strukturálních fondů MŠMT. Mezi důležité aspekty patří prý i vazby na internacionální výzkumné prostředí, originalita či praktické dopady na českou a evropskou společnost, jež výzkum vlastně hradí.

Plných 300 milionů putuje přímo do ICRC, jež povede konsorcium. Zbylých zhruba 400 milionů si rozdělí čtyři partnerské ústavy na Moravě a Slezsku, upřesňuje Stokin. Jde o specializovaná pracoviště Univerzity Palackého a nemocnice v Olomouci, dále Masarykova onkologického ústavu v Brně a konečně „leukemického“ střediska Ostravské univerzity. „Podpořený projekt se řadí do oblasti lékařských věd. Jeho hlavním cílem je vytvořit unikátní a aplikované objevy v oblasti stárnutí a souvisejících degenerativních chorob, které představují klíčové výzvy budoucnosti západního světa,“ uzavírá Velčovský. Příjemci grantu navíc věří, že peníze přispějí též k výchově expertů a transferu poznatků do praxe.

Výzkum s metuzalémskou ambicí Vědecký projekt ENOCH, což byl otec biblického Metuzaléma, vychází z akronymu celého anglického názvu MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging, takže jde o mezioborový „molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravém stárnutí“. Na šestileté bádání půjde 688 milionů korun z fondů EU.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 24. 7. 2018 v Lidových novinách

 

Partneři webu a spolupracující instituce