facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Vědci se bránili šípům i mačetám

1. 9. 2019
Vědci se bránili šípům i mačetám

„Našli jsme mnoho druhů mravenců, které zatím nebyly na okolních ostrovech popsány,“ líčí Milan Janda z Biologického centra Akademie věd, jenž bádal až na ostrově Bougainville.

Je to drsný terén. A tomu odpovídá i počet vědeckých expedic, jež se na tichomořský ostrov Bougainville – ještě východněji za Novou Guineou – dosud vypravily. Ostrov s rozlohou 8 800 kilometrů čtverečních má bujnou vegetaci a zajímavé živočichy včetně mravenců, které dlouhodobě zkoumá biolog Milan Janda z Akademie věd ČR a mexické univerzity UNAM.

„Bougainville a Šalomounovy ostrovy obecně mají úchvatný, ale náročný terén. Tedy pokud se z idylické pláže vydáte do vnitrozemí ostrova... Mezi jednotlivými lokalitami se pak přesouváme expedičním způsobem, tedy ve skupině deseti až dvaceti lidí s nákladem a vybavením. Den či víc se pochoduje lesními chodníky, říčními koryty, přes hřebeny a podobně. Místní vulkanické oblasti jsou navíc typické tím, že jsou velmi strmé, a zdolání vzdálenosti několika kilometrů může trvat i celý den,“ řekl LN Janda, jenž má zkušenosti jak z týmu profesora Vojtěcha Novotného na Papui – Nové Guineji, tak z Harvardu od sociobiologa Edwarda O. Wilsona, který se proslavil nejen výzkumem sociálního hmyzu – mravenců.

„Hlavní výzvou bylo zajistit, abychom mohli proniknout do biologicky relevantních oblastí a aby naše práce měla přínos pro zdejší komunity. Účast místních je totiž pro náš výzkum zásadní. Půda je v kmenovém vlastnictví, bydlíme ve vesnicích či v tradičních lovištích v horách a velkou část týmu tvoří zástupci těchto kmenů,“ vysvětlil Janda.

Věda pod hrozbou luků

Bougainville se dle něj kulturně podobá Nové Guineji; je tam mnoho jazyků i komplikovaná tribální struktura, každá oblast má jiné zvyklosti a sociální uspořádání. Nicméně oproti Nové Guineji tam panuje vyšší koncentrace různých kmenů na malé ploše a z historických důvodů (těžba nerostů a zlata) i nedůvěra k cizincům, bělochům zvláště. Navíc jsou na vrcholcích hor sporná kmenová území, neboť se tam setkávají hranice více vymezených teritorií.

V okolí sopky Mt. Balbi se tým zastavil ve spřátelené vesnici, aby dojednal pochod do výše položené oblasti, na hranici dalšího kmene. „Při rutinní práci v okolí vesnice jsme však náhle zaslechli křik a několik mužů se na nás vyřítilo s mačetami a luky a šípy! Poté, co si k nám prosekali cestu bambusovým lesíkem, v němž jsme před nimi poskakovali, nám sebrali vybavení a obklíčili nás,“ líčí.

Majitel pozemku pak kvapně zmizel, ale další z průvodců, bývalý kapitán bougainvillské revoluční armády, měl trénink a podařilo se mu fyzický útok odvrátit. „Následovalo to, co jsem dosud znal jen z antropologických filmů. Tedy z velké části ritualizovaný útok s občasným výpadem mačetou či prakem. Všude byla spousta křiku a exaltovaní bojovníci z obou skupin proti sobě šermovali zbraněmi, házeli větvemi, ale málokdo se odvážil k přímé konfrontaci... Postupně jsme se přesunuli do vesnice, kde trvalo několik hodin vyjednávání a vysvětlování,“ popisuje Janda prožité terénní dobrodružství.

Nakonec se spor urovnal. Vědci získali zpět většinu vybavení a mohli se zase věnovat vědě. A to vynikající vědě, na kterou dostali grant od společnosti vydávající magazín National Geographic. Během tří měsíců udržovali experti (tedy Janda a kolegové Jacob Yombai a Ali Posman) s většinou místních komunit vřelé vztahy a mohli se soustředit na svůj cíl – výzkum rozmanitosti hmyzu.

Nové objevy i výstrahy

Co se jim podařilo? „Za prvé jsme našli mnoho druhů mravenců, jež zatím nebyly na okolních ostrovech popsány. Ačkoliv mravenčí fauna Šalamounových ostrovů má řadu endemitů, na jednotlivých ostrovech se druhy překrývají. Nicméně na Bougainville jsme objevili nová zvířata, nepodobná těm, které známe z okolí. I každá ze dvou zkoumaných sopečných hor měla trochu jiné druhy. Nečekali jsme, že nalezneme tak unikátní faunu a že naše expedice výrazně zvýší počet endemitů, které známe,“ vypráví Janda.

Připomíná však, že najít nové druhy hmyzu není v tomto regionu až takovou vzácností. „To, co nás čeká v následujících letech, je zpracování genetických dat, která používáme k rekonstrukci evoluční a ekologické historie mravenčí fauny celé oblasti. Můžeme tak odhalit, jak se druhy mezi ostrovy šířily, jak vznikaly a jakou roli v tom hrají geologické podmínky či změny prostředí a klimatu. Mravenci nám slouží jako model pro řešení obecnějších otázek o historii biodiverzity na ostrovech,“ doplňuje vědec, který střídavě žije v Českých Budějovicích a v Mexiku, kde se věnuje – jak jinak – rovněž specifickým mravencům.

Ani tak daleká výspa v Tichomoří už není ušetřena šíření invazních rostlin či živočichů. „V Melanésii jsem ještě neviděl velký ostrov s tak vysokou mírou ovlivnění invazními druhy. Jedná se o mravence, měkkýše, žáby a mnoho rostlin, které nenávratně zničily původní oblasti,“ dodává Janda. Ekosystémy ostrova byly narušeny občanskými válkami o půdu a nezávislost (ale i boji za druhé světové války), což podtrhlo zavlečení amerického mravence Wasmannia auropunctata, jenž „kosí“ populace bezobratlých.

„Ostrovní ekosystémy jsou obecně dosti křehké. Tady máme příklad druhově bohatého ostrova, kde pouhý jeden druh mravence má na svědomí zničení velké části původní fauny. Lidská činnost je samozřejmě komplicem a změny prostředí způsobené bezohledným zemědělstvím a těžbou tuhle situaci umožnily. Náš projekt byl částečně i záchrannou misí. Je možné, že některé druhy, jež jsme objevili, nebudou už za deset let existovat,“ míní Janda.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 5. 8. 2019 v Lidových novinách