Nezávislé informace o vědě a výzkumu

David Karabec: Severské království inovací

9. 1. 2018
David Karabec: Severské království inovací

Severské země, jako jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island, jsou synonymem pro úspěšné a stabilní ekonomiky. Celý region je pak považován za nejvíce dynamický, konkurenční a inovativní na světě. Severské země tradičně obsazují přední místa indexu Global Innovation, který vyhlašuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Jenom roční příjmy Švédska plynoucí z licencí k předmětům duševního vlastnictví činily podle posledních dat za rok 2015 celkovou částku 214,2 mld. korun. Proti tomu příjmy České republiky z licencí za stejné období činily pouze 4,7 mld. korun!

Nadto je nutné zdůraznit, že většinu z této celkové sumy získala pouze jediná veřejná výzkumná instituce spadající pod Akademii věd ČR, která na licenčních poplatcích za patenty získala v roce 2015 částku téměř 3 mld. Kč a v roce 2016 částku 3,2 mld. Kč (psali jsme zde - pozn. red.). V letošním roce lze však s končící platností tohoto patentu očekávat výrazné snížení příjmů české ekonomiky na licenčních poplatcích. Pro úplnost je vhodné dodat, že obě země mají přibližně stejný počet obyvatel. Jak je to tedy možné?

Vynikající inovátoři

Všechny výše uvedené severské země jsou především vynikajícími inovátory. Podle studie Evropské komise (zdroj: European Innovation Scoreboard) patří Švédsko, Dánsko a Finsko (vedle Německa a Nizozemska) k vynikajícím inovátorům, jejichž výkonnost je výrazně vyšší, než je průměr celé EU. Ve Švédsku je na předním místě hodnocena mimo jiné i vysoce kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla a kvalitní vzdělávací systém. Každý rok švédská vláda vynakládá 3 % HDP na výzkum, vývoj a inovace. V této oblasti je Švédsko světovým lídrem a Stockholm je považován za jedno z největších center inovativních technologií na světě. Švédsko je také nejdále v přechodu na plně bezhotovostní platby a je považováno za průkopníka v oblasti společenské odpovědnosti firem. Na skvělé nápady nově vznikajících firem zde čeká 1 mld. EUR shromážděná v těch nejsilnějších investičních fondech v Evropě. Nově vznikající technologické firmy jsou upisovány na burze ve Stockholmu a mají tak přístup ke kapitálu, který se vyznačuje vysokým zhodnocením a poskytuje Švédsku vysokou výnosnost.

Start-upová velmoc

Stockholm je považován hned za kalifornským Silicon Valley za místo s nejvhodnějšími podmínkami pro vznik a působení start-upových firem na světě. Zrodily se zde vynikající technologické značky jako je Spotify, Bluetooth, Skype, Videofy, Ericsson a další. Ve Skandinávii je díky přítomnosti talentovaných technologických expertů z celého světa vysoký zájem investorů i cílových spotřebitelů, kteří mají nejvyšší kupní sílu v Evropě. Velmi důležitou roli zde hraje také existence vysokého počtu tzv. hubů (center), které poskytují začínajícím firmám prostory a možnost sdílení znalostí a zkušeností s ostatními firmami a projekty. Huby jsou velmi intenzivně podporovány ze strany vlády a jednotlivých měst v jejich rozvoji. Stockholm patří mezi tzv. digitální města, která mají nejlepší podmínky pro podnikání v digitální oblasti v celé Evropě. Pro porovnání: Praha se umístila na 37. místě, když ji předběhla ještě další tři švédská města. Známá je také podpora švédské vlády poskytovat příspěvky domácnostem na pořízení prvních osobních počítačů. Ve Stockholmu došlo již před více než 20 lety k vybudování rozsáhlé optické datové sítě a je zde nejvyšší počet chytrých zařízení (1,5) na jednoho obyvatele. K rozvoji podnikání ve Švédku přispívá i velmi nízká úroveň korupce, Švédsko je na 4. místě nejméně zkorumpovaných zemí světa a má vysoký podíl výdajů na výzkum a inovace - ve výši 3 % HDP. Pouze Izrael a Finsko vydávají na vědu a výzkum větší podíl HDP (zdroj: TRADE NEWS, 3/2017/IV.ročník, Magazín Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Vydavatel: ANTECOM, s.r.o.).

Pro srovnání: Česká republika vydala v roce 2016 na výzkum a vývoj pouze 0,65 % HDP a investice podnikatelské sféry do vývoje a výzkumu činily pouze 1,01 % z celkového HDP. (Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR - Analýza o stavu investic podnikatelů do výzkumu a vývoje, 10/2017).

Jak to můžeme změnit?

Buďme těmi, kteří udávají směr! Musíme se vymanit z levné práce pro nadnárodní korporace a z pohodlné cesty subdodávek bez vlastních inovací. Je nutné se soustředit na výzkum a vývoj vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou, které najdou uplatnění na globálním trhu. Vláda musí maximálně podporovat výzkum a vývoj a soustavně vytvářet podmínky pro úspěšné podnikání firem zejména v technologických oborech, strojírenství, elektrotechnice a také v oblasti léčiv, biotechnologií a zdravotnických prostředků. Je nutné zvyšovat podíl veřejných prostředků (podíl HDP) vydávaných na vědu, výzkum a inovace, podporovat vysoké školy, jakož i výzkumná a vývojová centra. Jedině tak se může Česká republika stát dynamickou, konkurenceschopnou a inovativní ekonomikou, která může uspět ve světě.

 

Autor: David Karabec


karabecDavid Karabec se věnuje advokacii, právu k duševnímu vlastnictví a daňovému poradenství. Provozuje specializovanou konzultační a poradenskou společnost se zaměřením na ochranu autorských a průmyslových práv. Společnost se zaměřuje i na školení, vzdělávací akce, překladatelskou a publikační činnost v oblasti ochrany duševního vlastnictví pro širokou veřejnost.

Partneři webu a spolupracující instituce