facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Lenka Scholzová: Transfer je klíčovou součástí odpovědného přístupu k vědě

7. 10. 2019
Lenka Scholzová: Transfer je klíčovou součástí odpovědného přístupu k vědě

Centrum transferu technologií AV ČR (CeTTAV) vzniklo jako centrální transferové pracoviště Akademie věd ČR. Věnuje se především podpoře a vzdělávání v oblasti přenosu výzkumných výsledků do aplikační sféry. Proč je dobré založit spin-off a dělat transfer, přibližuje vedoucí centra Lenka Scholzová.

Lenka ScholzováCo vlastně rozumíme pojmem transfer technologií?

V principu jde o to, aby se poznatky, znalosti, výsledky vědecké práce snáze dostávaly do praxe. Původně fungoval transfer mezi firmami, jenže výsledky, které vycházejí z vědeckého prostředí, nejsou většinou ucelené balíčky technologií, které by šly rovnou použít ve výrobě. Bývají to spíše kombinace znalostí, které potřebují další zpracování. Proto se začal používat termín transfer znalostí a technologií. Zjednodušeně řečeno je transfer znalostí proces, který začíná včasným rozpoznáním aplikačního potenciálu u výsledku výzkumu a jde přes jeho ochranu a přípravu nabídkového balíčku, jeho zobchodování až k péči o to, jestli se s tímto výsledkem v praxi správně zachází.

Vzniká transfer spontánně, nebo je potřeba mu pomáhat?

Transfer funguje lépe v prostředí, kde je blíže k aplikaci. V okamžiku, kdy už existuje společenská poptávka po řešení nějakého problému, například když svět čeká na lék na rakovinu, firmy už samy číhají, až vědci s náznakem řešení přijdou. V takovém případě je transfer relativně rychlý. Horší je to s výzkumem, jehož využitelnost se předpokládá za dvacet třicet let. Tam je potřeba tomu pomoci.

Proč se zabývat transferem v instituci zaměřené především na základní výzkum?

Transfer je klíčovou součástí odpovědného přístupu k vědě, která je hrazená z veřejných prostředků. Pokud jako vědec spotřebovávám veřejné prostředky daňových poplatníků na to, abych něco zkoumal, je mou přirozenou povinností starat se o to, jestli se to společnosti nějakým způsobem vrátí, ať už finančně, na kvalitě života lidí nebo na udržitelnosti systému. Navíc Akademie jako instituce, jež se soustřeďuje převážně na základní výzkum, má mnohé podnětné výsledky, které potřebují pomoci do života právě proto, že svět ještě nevidí, v čem by mu mohly být prospěšné.

Spousta lidí si pod transferem technologií představí peněžní zisk. Je tomu tak?

Peníze, které tečou na účet, a všichni jsou spokojení, jsou taková třešnička na dortu transferu. Když se zadaří, je to skvělé, lze o tom krásně mluvit, dá se to dobře počítat a hodnotit. Je třeba si ale uvědomit, že jde o vyvrcholení obrovského množství práce a že statisticky je šance na významný finanční profit velmi malá – obzvláště za předpokladu, že se od začátku samotného výzkumu nesoustředíme na výběr komerčně zajímavých aktivit. Mezi lidmi je zakořeněná představa, že transfer je vlastně ekvivalentem prodeje nebo licencování patentu. V některých oborech to takto může fungovat, ale pokud bychom se soustředili jen na tuto malou část, přicházíme o obrovské příležitosti právě v oblastech, které jsou zatím dál od praxe, ale mohly by pomoci za pět deset let. Mnohá pracoviště Akademie mají dobrý výsledek, ale nikdo ho nechce koupit. Neznamená to nutně, že je špatný. Může to třeba znamenat, že je potřeba ho ještě pro trh upravit, nebo dokonce že trh na něj ještě není zralý. Je ke zvážení, jestli mu pomoci a jak. A to je právě práce transferu technologií – zvážit všechny možnosti a strategie.

Není patentování v konfliktu s představou poznatků dostupných pro každého?

Setkávám se s tímto dotazem docela často, zejména mezi vědci. Přeci když publikujeme, může si to přečíst a použít každý. Je ale potřeba zvážit, kolik úsilí, času a peněz bude potřeba, aby se takový konkrétní výsledek dostal do praxe, a jestli tím, že výsledek nepatentujeme, vlastně neznemožníme jeho využití. Může se totiž stát, že se firmě nevyplatí investovat do výroby, když není výsledek chráněný a nezaručuje alespoň dočasný monopol potřebný k nastavení trhu. V takových případech dává patent samozřejmě smysl. Navíc je to závislé na oboru – ve farmacii například nemáte šanci bez patentu prodat téměř nic.

Co byste v této souvislosti ještě doplnila?

Současně se k tomu musíme postavit racionálně a říct si, zda už je výsledek připraven k prodeji, zda už dává někomu takovou konkurenční výhodu, aby se mu vyplatilo do něj investovat. Přihlašovat a platit patenty jen proto, abychom měli čárku do hodnocení, smysl moc nedává. Je třeba mít vždy na mysli, že patent je především právo na monopol. A pokud chceme, aby byl monopol reálný, je samozřejmě potřeba patent správně napsat. Je jednoduché napsat patent, který projde řízením na úřadu. Napsat ale patent, který bude následně prodejný, je mnohem složitější a zahrnuje strategické rozhodování v tržních souvislostech. Sehnat informace pro takové strategické rozhodnutí a zajistit podklady pro kvalitní prodejný patent, i to je práce transferu.

Zní to v podstatě jako další specializace. Tomu se ale přece nemůžou vědci sami věnovat. S čím vším jim může CeTTAV pomoci?

Nabízíme pracovištím především podporu a konzultace v oblasti ochrany duševního vlastnictví včetně autorského práva, ochrany ve smluvních vztazích, smluv o spolupráci či licenčních smluv. Umíme pomoci i s přípravou a prezentací nabídky pro průmysl, aby byla srozumitelná a zajímavá. Velmi rádi se zapojíme do přípravy byznys plánů. Pomáháme připravit podklady pro strategická rozhodnutí, nabízíme využití různých analytických nástrojů a služeb. Také nabízíme ucelené vzdělávání transferářů a sdílení zkušeností. Bez aktivního zapojení lidí z pracoviště transfer dělat nelze, porozumění oboru je klíčové. Ideální je, pokud je na pracovišti člověk, který se transferu plně věnuje. Potřebné znalosti a zkušenosti lze získat časem – ideálně s využitím zázemí, podpory a expertiz CeTTAV.

Společným tématem podzimních akcí CeTTAV je spin-off. V čem tkví výhody založení nové firmy?

S patentem jako nástrojem ochrany duševního vlastnictví lze dále pracovat několika způsoby. Dá se licencovat, prodat nebo lze vybudovat firmu, která ho využije. Takové firmě se někdy říká spin-off. Jde o obchodní společnost, která má vazbu s akademickým prostředím. Obvykle o něm začínáme uvažovat za situace, kdy na trhu nenajdeme partnera, který by náš výsledek dostal do praxe. Někdy dává smysl takového partnera vytvořit. Co to přináší? Zejména se tím vymaníme z pravidel, která svazují veřejnou instituci – spin-off je svobodným podnikatelským subjektem se vším všudy. Mohou do něj vstupovat investoři, může se věnovat obchodu a marketingu, na což uvnitř výzkumných institucí obvykle nebývají kapacity, může se rychle rozhodovat a měnit své postupy. Je potřeba si uvědomit, že pokud do spin-off vkládáme majetek, je nutné uvažovat o jeho zhodnocení – jde o investici.

Cílem tedy je, aby hodnota firmy rostla...

Ano. „Zrání“ spin-off by mělo vyvrcholit jeho prodejem, čímž by mělo dojít ke zhodnocení investic. U nás se ale o prodeji často vůbec neuvažuje. Je důležité si spočítat, jestli to podnikatelsky dává smysl. Do hloubky se zakládání akademických spin-off budeme věnovat na našich otevřených podzimních kurzech. Všichni pracovníci Akademie věd jsou srdečně zváni.

 

Petra Slížková, Centrum transferu technologií AV ČR

Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR

Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu AB / Akademický bulletin.