facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Petra Miločová-Suchánková: Bez mezinárodní spolupráce se ve vědě nelze výrazně posunout

9. 10. 2019
Petra Miločová-Suchánková: Bez mezinárodní spolupráce se ve vědě nelze výrazně posunout

Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Petra Miločová-Suchánková si jako svou oblast zájmu zvolila využití jaderné chemie v medicíně. V roce 2018 získala Cenu Becquerel za jaderný výzkum. Co by vzkázala mladému vědci, který by se rád věnoval výzkumu? A co ovlivnilo její kariéru?

06 Petra Miločová SuchánkováVystudovala obor Jaderná chemie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Jako svou oblast zájmu si zvolila využití jaderné chemie v medicíně, kdy se nejprve v rámci své diplomové práce věnovala syntéze acetoxymethylesterů triterpenových kyselin a jejich značení triciem s využitím jako cytostatika. Za tuto práci obdržela několik ocenění včetně Ceny děkana FJFI. Následně se v rámci své dizertační práce zaměřila na přípravu radiofarmak. Kromě výzkumné oblasti začala pracovat na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie ve Fakultní nemocnici v Motole jako radiofarmaceut. Své znalosti začala prohlubovat i na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, kde v roce 2017 získala specializaci pro přípravu radiofarmak. V rámci disertační práce, kterou nyní na mateřské dovolené dokončuje, se věnuje přípravě biokompatibilního nosiče především pro alfa terapeutické radionuklidy. Jako vhodný materiál zvolila oxid titaničitý, který byl značen 223Ra pro terapeutické a 99mTc pro diagnostické účely. Kromě samotného značení studovala in vitro vliv biologických matric a in vivo biodistribuci. Za tuto práci již také obdržela několik ocenění. Kromě výzkumné oblasti se věnuje popularizaci oboru a vědy a také výuce na ČVUT a UK.

Jak si představujete budoucnost vědy a vašeho vědního oboru? Existují změny, které se již odehrávají?

Doufám, že v blízké budoucnosti bude v rámci České republiky možné to, co je již v jiných evropských státech naprosto běžné. Tedy, že v rámci jedné instituce bude možné připravit zvolený radionuklid, následně ho navázat do požadované sloučeniny a okamžitě aplikovat pacientům. Zároveň doufám ve zjednodušení klinických testů a zvýšení dostupnosti moderních diagnostických a terapeutických metod pro širokou veřejnost.

Myslíte si, že je důležité rozvíjet vědeckou spolupráci na evropské či mezinárodní úrovni?

Rozhodně! Není možné si stále jen hrát na vlastním písečku. Je důležité získané informace konzultovat i s dalšími odborníky z daného oboru. Jednak je třeba podrobit výsledky konstruktivní kritice a jednak je důležité rozvinout plodnou diskuzi o dané problematice a možném jiném směru následného výzkumu či spojení s výsledky jiných výzkumných skupin a daný objev ještě prohloubit nebo posunout na úplně jinou rovinu výzkumu. Myslím si, že bez rozvoje spolupráce na mezinárodní úrovni není možné se ve vědě někam výrazně posunout. Vždyť i Marie Curie Skłodowská se svým manželem nechtěli patentovat své objevy a postupy, doufali, že jejich objev bude sloužit ku prospěchu celému lidstvu. Bohužel se díky tomu neustále potýkali s finančními problémy a nejinak je tomu v dnešní době.

Co vás inspirovalo k tomu, že jste se rozhodla pracovat v oblasti vědy a výzkumu? Máte nějaký vzor nebo hrdinu, jehož životní příběh vás inspiruje?

Když jsem se v oktávě gymnázia rozhodovala, kam půjdu na vysokou školu, myslela jsem si, že půjdu studovat medicínu, kam jsem se i dostala. Nakonec jsem se ale rozhodla, že půjdu studovat chemii, ke které mám blíže a nastoupila jsem na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, protože kdo může říci, že má vystudovanou Jaderku? Těch lidí moc není. Hned na začátku druhého ročníku jsem se dostala do laboratoře, ve které pracuji dodnes. Má volba pro ni byla jednoduchá – spojovala jadernou chemii, kterou jsem zde studovala, s medicínou.

V posledním ročníku gymnázia, kdy jsme brali základy jaderných věd (ať již ve fyzice či chemii), mne zaujalo jméno Marie Curie Skłodowská. Její příběh je neuvěřitelný – jako většiny žen z přelomu století. Mám několik velice zajímavých knih o jejím životě a objevech a ve všech populárně naučných přednáškách se ji snažím, pokud to jen trochu jde, zmínit. Pochybuji, že se této skvělé dámě někdy někdo vyrovná, jak šíří jejích objevů, tak i odhodláním se dané práci neomezeně věnovat.

Co byste dnes řekla mladému člověku, který by se rád věnoval výzkumu?

Ať si dobře rozmyslí a zvolí obor, kterému se chce věnovat. Poté je velice důležité se informovat a dobře se rozhodnout pro správnou pracovní skupinu. Aby fungovala jako tým a aby se zde student naučil samostatně pracovat. Hlavně musí vydržet, i přes neúspěchy (a ty rozhodně přijdou) se při píli a systematičnosti rozhodně výsledky dostaví.

Přihodilo se vám v životě něco, co dále ovlivnilo vaši kariéru? Třeba nějaké rozhodující setkání?

Má kariéra je prozatím na úplném začátku a teprve uvidíme, jak se vyvine. Nyní je navíc, jak říká s oblibou mé okolí, pozastavena, jelikož si plnými doušky užíváme malý přírůstek do rodiny. Co se týče setkání, která mou kariéru ovlivnila či posunula, těch byla spousta. Každé setkání s novými lidmi, obzvlášť ve správnou dobu a správný čas, mají větší či menší vliv na naše rozhodování, tudíž všechna byla určitým způsobem důležitá. Jako jedno z těch zajímavých považuji právě mou nadcházející cestu do Francie, kdy mi několik lidí nezávisle na sobě poradilo právě danou instituci a daného pana profesora, ke kterému se na stáž chystám. Tak třeba právě toto setkání bude to rozhodující a osudové!

 

Autorka: Esther Idris Beshirová

Zdroj: Francouzské velvyslanectví v Praze a Francouzský institut

 FV logoIFP logo RGB block


Francouzské velvyslanectví v Praze již čtvrt století každoročně uděluje vědecké ceny, které vznikly v roce 1994 z iniciativy profesora Jean-Marie Lehna, nositele Nobelovy ceny za chemii. V prvních letech byly udělovány pouze v oboru svého zakladatele, postupem času ale pokryly celkem šest vědeckých disciplín. Na základě dvojího hodnocení, které provádí nejprve domovské pracoviště a následně mezinárodní porota, jsou vybíráni nejlepší čeští doktorandi – vedle chemie také ve farmacii, lékařství, jaderném výzkumu, počítačových vědách a společenských a humanitních vědách. K pětadvacátému výročí těchto cen vydalo Francouzské velvyslanectví v Praze publikaci rozhovorů s 25 laureáty – za každý rok s jedním. V rámci spolupráce je postupně zveřejňujeme na portále Vědavýzkum.cz.