facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Nástroj Horizon 2020 Policy Support Facility a jeho využívání pro rozvoj systému výzkumu, vývoje a inovací

14. 2. 2019
Nástroj Horizon 2020 Policy Support Facility a jeho využívání pro rozvoj systému výzkumu, vývoje a inovací

Jednou z klíčových otázek i podmínek rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA) je efektivita a funkčnost systému podpory výzkumu vývoje a inovací (VaVaI) v jednotlivých státech EU. Při snaze o zvyšování své efektivity a funkčnosti jednotlivé národní systémy VaVaI nereagují jen na měnící se vnitřní (národní) podmínky, ale i na evropské politiky a strategie a v neposlední řadě také na různé globální výzvy.

Reakce na měnící se podmínky je však omezována vysokou komplexitou celého systému na jedné straně a s tím související potřebou různých expertních (nezávislých a nezaujatých) znalostí a přístupů na straně druhé. Ty mohou být v řadě zemí dosti omezené či obtížně dostupné. Na vzrůstající potřeby a požadavky jednotlivých zemí ohledně pomoci při formulování a implementaci reforem systému VaVaI Evropská komise reagovala v březnu 2015 zavedením nástroje Horizon 2020 Policy Support Facility, který navázal na předchozí nástroje CREST a ERAC Peer Review (ty zhodnotily systémy VaVaI a navrhl patřičná doporučení v Rumunsku, Španělsku, Švédsku, Belgii, Estonsku, Francii, Litvě, Nizozemsku, Velké Británii, Rakousku, Bulharsku a Slovinsku), a ERAC Mutual Learning Seminars, jenž zajišťovaly vzájemnou diskusi tvůrců politik z různých zemí.

Co je Horizon 2020 Policy Support Facility?

Horizon 2020 Policy Support Facility (PSF) je tedy nástrojem, který členským zemím EU a asociovaným státům H2020 poskytuje pomoc při vytváření, implementaci a evaluaci reforem, které zvýší efektivitu národních a regionálních systémů VaVaI a kvalitu prováděného VaVaI. Prostřednictvím tří dílčích nástrojů – Mutual Learning Exercises, Peer Review a Specific Support - poskytuje nezávislá hodnocení, expertízy, poradenství a asistenci jednotlivým zemím.

Mutual Learning Exercises (MLE) se zaměřuje na specifické výzvy a potřeby systému VaVaI společné několika zemím. Je realizován na základě specifických tematicky zaměřených projektů, které se věnují např. administraci a monitorování daňových pobídek, evaluaci programů na podporu firemního výzkumu a vývoje či evaluaci komplexních partnerství firemního a veřejného sektoru. Jeho cílem je identifikovat dobré praxe a rozpracovat je do podoby využitelné v jiných zemích.

Peer Review národních systémů VaVaI představuje hloubkové hodnocení jejich silných a slabých stránek provedené panelem mezinárodních expertů a formulaci patřičných doporučení pro zefektivnění hodnoceného systému, resp. sledované dílčí části systému. Může nabývat podoby obecného hodnocení či může být zaměřené na specifická témata, která chce daný stát zlepšit (např. reforma universit, systém přenosu znalostí apod.).

Specific Support poskytuje jednotlivým zemím poradenské, expertní služby zaměřené na problematiku vytváření a zaměření specifických reforem, strategií či programů a jejich implementaci. Poskytuje konkrétní doporučení, jak reagovat na specifické výzvy, problémy v systému VaVaI a jak implementovat potřebné reformy.

Ačkoliv PSF poskytuje sofistikované expertní služby, které jsou velmi nákladné, skutečné náklady participujících zemí jsou velmi nízké. Aktivity PSF jsou financovány ze zdrojů programu H2020. V případě MLE participující země hradí jen přípravu podkladových materiálů a cestovní náklady svých zástupců na přípravné jednání a závěrečný diseminační workshop. U Peer Review a Specific Support účastnická země hradí náklady spojené s přípravou podkladů a organizačním zajištěním v místě realizace. Veškeré další náklady spojené především s činností mezinárodních expertů na jednotlivé aspekty výzkumné a inovační politiky hradí Evropská komise ze zdrojů programu H2020.

Participace zemí v aktivitách PSF

Do aktivit PSF se mohou zapojit zástupci orgánů státní správy členských a asociovaných zemí H2020 jednak prostřednictvím každoročního vyjádření zájmu v rámci ERAC (tj. Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace) nebo spontánní žádostí Evropské komisi (DG RTD), která posléze rozhodne, které žádosti budou v rámci PSF podpořeny.

Do aktivit PSF se dosud zapojilo 37 zemí, byly to všechny země EU a 9 nečlenských zemí. Míra jejich participace se však značně liší, jak je zřejmé z obr. 1. Překvapivě nejaktivnějšími zeměmi jsou jednak některé státy s vysoce vyspělým systémem VaVaI a odpovídajícím znalostním (expertním) zázemím (Švédsko, Norsko, Francie, Španělsko, Rakousko, Belgie či Německo) a jednak některé nové členské země (Litva, Slovinsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko), případně ekonomicky slabší státy jako Portugalsko či Turecko. Stát s nejvyšší mírou participace – Švédsko – se zapojil do 90 % projektů MLE, Norsko do 80 % a Francie se Španělskem do 70 % projektů.

V porovnání nejen se starými členskými zeměmi, ale také s některými asociovanými zeměmi H2020 (Moldavsko!) je účast ČR extrémně nízká. Zapojila se jen do jednoho projektu MLE (tedy do 10 % z celkového počtu realizovaných či právě běžících projektů MLE). Možnost zapojit se do Peer-Review či Specific Support ani neuvažovala, přestože IPN Audit identifikoval řadu slabých stránek, k jejichž odstranění mohla ČR využít expertní znalosti, doporučení a strategie získané v rámci PSF.

 

Obr. 1: Účast zemí v Horizon 2020 Policy Support Facility

Účast zemí v Horizon 2020 Policy Support FacilityZdroj: Vlastní zpracování na základě https://rio.jrc.ec.europa.eu/en/policy-support-facility

 

Zaměření aktivit PSF

V rámci všech aktivit PSF byla řešena poměrně široká škála témat v oblasti politiky VaVaI. Tabulka 1 ukazuje přehled témat řešených v projektech MLE a účast jednotlivých zemí. Projekty jsou zaměřeny na oblast hodnocení politiky VaVaI a jejích specifických nástrojů, způsob financování výzkumných organizací, zaměření a efektivitu jednotlivých nástrojů nebo zapojení do rámcových programů. V současné době se připravuje MLE zaměřené na problematiku strategií mezinárodní spolupráce ve VaV.

 

Tab. 1: Seznam projektů MLE a účast jednotlivých zemí

Seznam projektů MLE a účast jednotlivých zemíZdroj: Vlastní zpracování na základě https://rio.jrc.ec.europa.eu/en/policy-support-facility

 

Dílčí nástroj Peer-Review zatím využilo 8 zemí. Jejich seznam včetně řešené tematiky přináší tabulka 2. To, že tento nástroj využívají dominantně nové členské státy EU či asociované země H2020 není překvapující. Zajímavé je však zapojení Dánska, tedy země s vyspělým a funkčním systémem VaVaI, jehož některé nástroje bývají prezentovány jako zahraniční dobré praxe. Oproti ostatním zemím ale cílem peer-review nebylo odstranění stávajících nedostatků ve fungování systému VaV jako spíše jasné zacílení do budoucna.

 

Tab. 2: Účast zemí v Peer-Review

Účast zemí v Peer ReviewZdroj: Vlastní zpracování na základě https://rio.jrc.ec.europa.eu/en/policy-support-facility

 

Služby v rámci dílčího nástroje Specific Support zatím využilo 10 zemí, jejich seznam a zaměření expertní podpory ukazuje tabulka 3. Ze seznamu zemí je zřejmé, že specifická podpora byla poskytnuta novým členským zemím EU a asociovaným státům H2020 s velmi nerozvinutým systémem VaVaI. Zajímavé je, že specifické podpory využily také Slovinsko, Litva a Lotyšsko, které současně výrazněji participovaly v MLE.

Tab. 3: Účast zemí ve Specific Support

Účast zemí ve Specific SupportZdroj: Vlastní zpracování na základě https://rio.jrc.ec.europa.eu/en/policy-support-facility

 

Co dělá ČR?

Při jednom z přípravných jednání DG RTD k PSF, které se konalo 22.10.2014 v Bruselu, Česká republika formulovala aktuální potřeby, jež by mohla realizovat v aktivitách PSF. Jednalo se o pravidla státní podpory a jejich uplatnění u projektů blízkých tržní aplikaci, podporu výzkumných infrastruktur vybudovaných z prostředků strukturálních fondů, metodiku hodnocení výzkumných organizací a způsob rozdělení institucionální podpory a zvýšení výdajů soukromého sektoru. Přes deklarovaný zájem se však, jak bylo uvedeno výše, zapojila jen do MLE věnované výkonnostně založenému způsobu financování výzkumných organizací, aniž by projevila zájem výsledky aktivity reálně využít.

Z přehledu dosud realizovaných témat v jednotlivých aktivitách PSF je zřejmá jejich silná relevance slabinám identifikovaným v IPN Audit i různých koncepčních a strategických dokumentech vypracovaných v ČR v posledních letech. To, že byly předmětem aktivit PSF, naznačuje, že se nejedná o specificky české slabiny, ale jsou vnímány jako problém i v jiných a značně vyspělejších zemích, které k jejich odstranění využívají různé nástroje a mají značné zkušenosti přenositelné a využitelné i v jiných zemích. Tím, že se ČR neúčastní těchto aktivit, přichází o značné kvantum unikátních znalostí a expertních doporučení, které může získat téměř zadarmo.

Jistě je možné argumentovat, že závěry jednotlivých aktivit jsou veřejně dostupné na internetu, a tedy není třeba se aktivit přímo účastnit. K tomu je však třeba dodat, že ve zveřejněných zprávách se neobjevují všechny informace a diskutované otázky, není možné navázat osobní kontakty s kolegy z jiných zemí a s participujícími experty a v neposlední řadě není možné vyslovit otázky, které mohou být pro ČR zásadní.

Proč se tedy ČR aktivit PSF neúčastní? Proč nechce získávat doporučení k odstranění nedostatků, které již roky omezují zefektivňování a zvyšování kvality systému VaVaI? Je za tím pověstné cimrmanovské hledání slepých uliček nebo se opravdu nepotřebuje poučit ze zkušeností sdílených mezinárodními experty a ostatními evropskými zeměmi?

 

Autor: Vladislav Čadil

Technologické centrum AV ČR


Vladislav Čadil

Specializuje se na problematiku evaluací politik a programů výzkumu, vývoje a inovací a na regionální dimenzi inovačních procesů. Této problematice se věnoval v řadě národních a zahraničních projektů. Z mezinárodních mezi nejvýznamnější patří projekt LocoMotive zaměřený na objasnění lokalizačních faktorů výzkumných aktivit nadnárodních firem, projekt OMEN zabývající se metodikou hodnocení regionálních inovačních strategií či projekt Regional Innovation Monitor věnovaný hodnocení regionálních inovačních politik. Výsledky národních studií a projektů byly využity při reformě systému výzkumu, vývoje a inovací, zaměření operačních programů či nastavení systému pro transfer znalostí.