Nárůst podnikových výdajů na VaV od roku 2010 do roku 2018 byl poněkud vyšší než nárůst celkových výdajů na VaV. Zároveň však v podnikatelském sektoru neustále narůstá podíl výzkumu realizovaného v podnicích pod zahraniční kontrolou. Zatímco v roce 2005 se domácí podniky podílely z více než poloviny na celkových výdajích na VaV, v roce 2018 byla v domácích podnicích realizována pouze třetina celkových výdajů podnikatelského sektoru na VaV (viz obr. 1).

Obr. 1: Vývoj výdajů na VaV podnikatelském sektoru (BERD) v letech 2005 až 2018 podle velikosti podniků a jejich vlastnictví. Na levém obrázku jsou uvedeny údaje v mld. Kč, na pravém obrázku je podíl dané skupiny na BERD (údaj uvedený v pravé části obrázku odpovídá podílu dané skupiny na BERD v roce 2018).

 Zdroj: ČSÚ

Také ve všech klíčových aplikačních odvětvích definovaných v Národní výzkumné a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (NRIS3) mají výdaje na VaV vzrůstající tendenci. Nejvyšší výdaje na VaV jsou ve třech klíčových odvětvích – pokročilé stroje a technologie, digitální technologie a elektrotechnika a dopravní prostředky pro 21. století, ve kterých se dohromady realizuje přibližně 60 % BERD. Také se ukazuje, že postupně narůstá význam digitálních technologií a elektrotechniky – zatímco v roce 2005 bylo v tomto odvětví realizováno přibližně 20 % BERD, v roce 2017 to bylo již více než 30 % BERD. Naopak klesá podíl VaV realizovaného v klíčovém aplikačním odvětví pokročilé stroje a technologie (viz obr. 2).

Obr. 2 Vývoj výdajů na VaV v podnicích působících v klíčových aplikačních odvětvích NRIS3 strategie v letech 2005 až 2017.

Zdroj: ČSÚ

Z analýzy zpracované Technologickým centrem AV ČR zároveň vyplývá, že ve většině aplikačních odvětví NRIS3 strategie je VaV realizován z větší části v podnicích pod zahraniční kontrolou. Podniky pod zahraniční kontrolou dominují ve VaV v odvětvích, která tvoří „páteř“ hospodářství ČR (výroba dopravních prostředků) i v perspektivních odvětvích, jako jsou digitální technologie, elektronika, léčiva a biotechnologie. VaV realizovaný domácími podniky převládá spíše v aplikačních odvětvích s nižší technologickou náročností, jako je například energetika, hutnictví či průmyslová chemie, nebo v odvětvích, která mají lokální charakter (například zemědělství a lesnictví, životní prostředí a biodiverzita, výstavba a lidská sídla). Výdaje na VaV v podnicích pod zahraniční kontrolou rostou daleko rychleji než u domácích podniků, a podíl VaV realizovaného v podnicích pod zahraniční kontrolou se ve většině aplikačních odvětví NRIS3 strategie zvyšuje.

Také se ukazuje, že domácí podniky daleko více než podniky pod zahraniční kontrolou využívají přímou veřejnou podporu. V řadě aplikačních odvětví veřejná podpora tvoří významnou část výdajů domácích podniků na VaV (20 % až 40 % celkových výdajů na VaV), a v některých odvětvích (zejména odvětvích s nízkou přidanou hodnotou) by VaV bez veřejné podpory zřejmě nebyl realizován. Přímá veřejná podpora tvoří více než 20 % celkových výdajů na VaV i v domácích podnicích působících v aplikačních odvětvích, jako jsou digitální technologie. I když podíl veřejné podpory je u domácích podniků výrazně vyšší než v podnicích pod zahraniční kontrolou, celkové výdaje na VaV v podnicích pod zahraniční kontrolou rostou daleko rychleji než v domácích podnicích (v domácích podnicích v některých odvětvích dokonce klesají).

Detailnější zjištění ze zpracované analýzy lze nalézt v aktuálním vydání časopisu ERGO.

Autor: Zdeněk Kučera a Tomáš Vondrák

Technologické centrum AV ČR