Na právě proběhlých Evropských dnech pro výzkum a inovace představil Generální ředitel direktorátu pro výzkum a inovace Evropské komise Jean-Eric Paquet nové požadavky týkající se účasti v programu Horizont Evropa. Po určitém přechodném období (ve hře je jeden rok) budou muset mít žadatelé z řad veřejných univerzit a výzkumných organizací plán genderové rovnosti.
Ze zveřejněných informací je zjevné, že nebudou stačit floskule či deklarace. Evropská komise bude požadovat, aby byl plán genderové rovnosti veřejně dostupný, měl podporu nejvyššího vedení instituce, byly na něj alokovány lidské a finanční zdroje, byly stanoveny konkrétní cíle vedoucí ke změně, jež budou vycházet z auditu a statistických zjištění, a konečně, aby plán obsahoval aktivity zaměřené na budování kapacit a proškolení odpovědných osob.
Tematicky by plány měly pokrývat oblasti kombinace práce a rodičovství a organizační kultury, vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích, opatření proti sexuálnímu obtěžování a dalším formám genderově podmíněného násilí a zohlednění perspektivy pohlaví a genderu ve výzkumu a výuce tam, kde je to relevantní (což je fakticky všude, kde se výzkum přímo či nepřímo týká lidí nebo jehož výsledky budou lidé využívat).
Evropská komise plánuje pokračovat v podpoře zastřešujících projektů, které mají pomoci uchazečům. Již nyní běží projekt GE Academy, který poskytuje tréninky v tematických oblastech spojených s tzv. institucionální změnou a nástroji její implementace - plány genderové rovnosti -, nebo projekt ACTonGender, který propojuje výzkumné instituce a další subjekty s cílem sdílet zkušenosti a dobrou praxi v této oblasti. Plánována je i další podpora, která má pomoci v těch zemích, kde zkušenosti s plány genderové rovnosti zatím chybí.
Česká republika má ve srovnání s ostatními zeměmi EU 13 náskok – podpora, kterou poskytuje NKC – gender a věda, se totiž týká přesně této oblasti. Již v současné době naše Komunita pro změnu čítá více než 150 osob, pro které zdarma organizujeme školení v různých oblastech institucionální změny. Aktuálně revidujeme manuál Jak na změnu v instituci, jehož nová verze bude ke stažení na našich internetových stránkách během podzimu. V následujících měsících zahájíme přípravu tréninkových modulů, jež se budou zaměřovat na genderové otázky v Horizontu Evropa a specificky také na plány genderové rovnosti. A chystáme také nový web s informacemi k problematice genderu v obsahu výzkumu. Víc informací se dozvíte na naší online konferenci, kterou pořádáme 13. října 2020.
Na Evropských dnech výzkumu a inovací jsem v diskuzi s Jean-Eric Paquetem a rektorem Kosmopolitní univerzity Oslo Curtem Ricem hovořila o tom, jak mohou členské státy podpořit v této oblasti instituce provádějící výzkum. Představila jsem naši činnost podporovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR i možnost využití strukturálních fondů (u nás např. OP VVV a připravovaný OP JAK).
V čem tedy vedle způsobilosti žádat o finance z Horizontu Evropa tkví největší výhody zavádění plánů genderové rovnosti pro české instituce výzkumu? Na základě účasti v řadě českých i mezinárodních projektů a našich aktuálních výzkumů můžu říct, že v ČR máme stále problém s velkou mírou netransparentnosti ve fungování institucí, špatnou kvalitou práce s lidmi a jejich řízením a institucionálním inbreedingem. Nechuť k zavádění plánů genderové rovnosti se tak netýká nutně vytváření férových pracovních podmínek na pracovišti, jako spíše neochotě řešit netransparentnosti vnitřních procesů a zákulisního rozhodování. Stávající podmínky tak nevytváří právě lákavé pracovní prostředí pro mladší vědecké pracovníky a pracovnice, popř. osoby ze zahraničí. Týmy navíc často řídí lidé, kteří nevědí, jak na to, protože těmto oblastem se naše vědecká výchova vůbec nevěnuje. Posilování transparentnosti a kompetencí v oblasti řízení institucí a lidí tak může napomoci nám všem směrem k lépe fungujícím výzkumným organizacím a univerzitám. Když to ještě budeme dělat způsobem, ve kterém vytvoříme podmínky pro rovnoprávné uplatnění žen a mužů, včetně těch s rodičovskými radostmi a povinnostmi, jenom lépe. Transparentně fungující instituce jsou dobré pro všechny. Pojďme tuto příležitost využít. Konec konců podíl institucí s plány genderové rovnosti pozitivně koreluje s výzkumnou excelencí a inovačním výkonem země. A to také není vůbec špatné.
Autorka: Marcela Linková
Marcela Linková
je vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR a předsedkyní Stálé pracovní skupiny Výboru ERAC pro gender ve vědě a inovacích.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Marcela Linková
