Vytisknout tuto stránku

RVVI zveřejnila nové výsledky hodnocení výzkumu

2. 11. 2021
RVVI zveřejnila nové výsledky hodnocení výzkumu

Zveřejňování výsledků hodnocení podle Metodiky 2017+ pokračuje již čtvrtým rokem. Aktuálně Rada pro výzkum, vývoj a inovace zveřejnila Hodnocení vybraných výstupů z Modulu 1 a Bibliometrické zprávy pro obory a výzkumné organizace z Modulu 2.

Modul 1: Hodnocení vybraných výsledků

Hodnocení vybraných výsledků v rámci Modulu 1 realizované Odborem Rady pro výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Odborných panelů pomocí vzdálených recenzí je jedním z podkladů pro hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky M17+. Zveřejněné zprávy shrnují závěry tohoto hodnocení po oborových skupinách a identifikují organizace, které se autorsky podílely na vzniku nejlépe hodnocených výsledků.

Výzkumné organizace určily, zda jimi přihlášený výsledek má být posouzen buď podle kritéria přínos k poznání, nebo podle kritéria společenská relevance. Ve čtvrtém roce implementace hodnocení podle M17+ byly hodnoceny vybrané výsledky všech druhů přihlášené do hodnocení podle těchto kritérií uplatněné v uplynulých pěti letech s výjimkou výsledků, které byly hodnoceny v minulých letech. Celkem bylo za čtyři roky zhodnoceno přes deset a půl tisíce výsledků.

Vybrané výsledky za rok 2020

Celkové výsledky za jednotlivé obory v uplynulém roce potvrzují trendy za celé sledované období od roku 2017. Největší zastoupení výsledků hodnocených nejvyšší známkou 1 mají přírodní vědy. Obdobně je to i u hodnocení stupněm 2, kde je však zastoupeno také poměrně velké množství výsledků z oblasti humanitních věd. Naopak největší absolutní počet výsledků s hodnocením 4 nebo 5 mají technické a inženýrské obory a také společenské vědy.

Přehled známekCo se týče výzkumných organizací, tak z celkového počtu 2837 získalo za rok 2020 hodnocení stupněm 1 nebo 2 celkem 1124 z nich, naopak stupni 4 nebo 5 bylo hodnoceno 605 výzkumných organizací. Interaktivní tabulka s výsledky jednotlivých VO v letech 2017–2020 je k dispozici zde. Celkové výsledky hodnocení v Modulu 1 jak podle oborů, tak podle výzkumných organizací, jsou dostupné zde.

Modul 2: Bibliometrie dle výzkumných organizací a oborů

Rada pro výzkum, vývoj a inovace dále zveřejnila výsledky bibliometrické analýzy, která byla provedena na základě údajů z databází Web of Science (WoS) a Scopus, a to jak pro obory, tak pro jednotlivé výzkumné organizace. Na základě požadavků odborné veřejnosti byla navíc nad rámec každoročně zveřejňovaných standardních zpráv zpracována analýza dle členění kategorií WoS (249 oborů), která umožňuje detailnější pohled na ty obory, pro které by členění FORD (42 oborů) neposkytlo dostatečnou informaci. Standardní oborové a bibliometrické analýzy pro výzkumné organizace pro úroveň FORD ale zůstávají i nadále hlavním podkladem Modulu 2.

Výsledek hodnocení pro obor přírodních věd okomentoval předseda odborného panelu Stanislav Kozubek mimo jiné následovně: „Úroveň oborů v oborové skupině přírodních věd je většinou srovnatelná se světem, ale výrazně nižší ve srovnání s vyspělými zeměmi (EU15). V horním kvartilu a decilu jsou počty českých publikací nižší, v dolních kvartilech naopak vyšší. Vyšší počty výsledků v Q1 ve fyzice jsou dány vysokou produkcí publikací z velkých kolaborací (cca 1/3), které však produkuje velmi omezený počet několika autorů. Tato situace je anomální a nemá obdoby ani v rámci EU15. Jak už jsme ukázali dříve, kvalita výsledků výzkumu je podobná, jako je v zemích s podobnou ekonomikou (například Maďarsko, Slovinsko).“ (Celý komentář zde)

V případě inženýrských a technických oborů se předseda panelu Michael Šebek vyjádřil, že „stejně jako v minulých letech, stále ještě více nebo méně zaostáváme ve všech oborech nejen za EU15, ale i za světem.“ Mezi obory s horšími publikačními profily patří Electrical, Electronic, Information engineering nebo Mechanical engineering, ale ani situaci ostatních technických oborů nehodnotí Šebek příliš pozitivně: „Graf svými vysokými černými sloupci u většiny oborů jasně ukazuje, že ‚je něco shnilého‘ v technických vědách v ČR! Raději ještě jednou připomenu, že graf neukazuje absolutní počty, ale naopak relativní poměry k EU15. Pak zřejmě vysoký černý sloupec svědčí o velmi ‚neevropském‘ chování našich technických výzkumníků a skupin!“ komentuje data z analýzy.

Anna Šedivá za oblast medicínských a zdravotnických věd konstatuje, že celkový obraz je v roce 2020 velmi podobný minulým rokům. Většina výstupů je řazena v prvním kvartilu, ale třetí a čtvrtý kvartil jsou také stále významné a jejich procentuální podíl se nesnižuje. V oblasti základního výzkumu je podíl čtvrtého kvartilu významnější a dominuje ve srovnání se světem i EU 15, klinicky zaměřené obory si vedou o něco lépe. „Zajímavý je také pohled na jednotlivé obory, například menší obory ,jako jsou alergologie či revmatologie, ale i další, vykazují příznivější strukturu s jasnou dominancí výstupů v Q1 než například onkologie, velký obor, kde v ČR stále převládají výstupy v Q4,“ dodává Šedivá v komentáři.

Zemědělské a veterinární obory komentuje za příslušný odborný panel Radim Vácha, přičemž konstatuje, že oborová skupina „dosahuje celkově velmi dobrých výsledků, srovnatelných se světovou úrovní, v některých oblastech, zejména Fordu 4.1. Agriculture, Forestry and Fisheries pak dosahuje úrovně vyspělých zemí (EU 15) u vybraných WoS kategorií (Agriculture Multidisciplinary, Forestry, Soil Science, aj.). Celkově je produkce publikací v českých VO na WoS vysoká, při přepočtu na FTE často vyšší než v zemích EU 15.“ Dodává, že výsledky získané v rámci mezinárodní spolupráce mají v čase rostoucí tendenci, určitým problémem podle něj zůstává například překryv s jinými obory, zejména biologickými vědami, což komplikuje hodnocení výsledků.

Co se týče hodnocení společenskovědních oborů, Ladislav Rabušic konstatuje, že bibliometrizované výsledky jsou pouze částí vědecké produkce, neboť výrazným a důležitým znakem produkce společenských věd jsou kromě statí publikovaných v časopisech databází WoS a Scopus také monografie, kapitoly v editovaných monografiích a v neposlední řadě také publikace aplikovaného výzkumu. Což jsou útvary, které databáze WoS neregistruje.

„Celkově je nutné konstatovat, byť společenské vědy tvoří rozmanitý konglomerát oborů, které se i mezi sebou liší svou publikační kulturou, že publikační výkon českých společenskovědních oborů vůči EU15 ve vědecky vlivnějších časopisech databáze WoS je velmi nízký, byť lze v období 2016–2019 vysledovat lehce vzestupný trend,“ uvádí Rabušic v komentáři. Z analýzy také vyplývá, že publikační výkon v časopisech databáze Scopus vychází ve společenských vědách vyšší než výkon v časopisech WoS, což je však přirozený důsledek výrazně většího počtu časopisů. Čeští výzkumníci ve společenskovědních oborech publikují v časopisech, které eviduje SCOPUS, v průměru třikrát častěji než v časopisech WoS. „V kontextu všech těchto problémů si v této souhrnné zprávě vskutku neodvažujeme publikační výkon českých společenských věd souhrnně hodnotit. Čtenáře si dovolíme odkázat na jednotlivé oborové zprávy, které celou problematiku databáze Scopus rozebírají detailně. Jak v nich ale čtenáři uvidí, ani autoři některých zpráv se hodnocení neodvažují. Nicméně převládá konstatování, že publikační úroveň výsledků českých autorů posuzovaná na základě údajů z WoS a SCOPUS se příliš neliší a že závěry, které obsahují zprávy za WoS jsou převoditelné i na zprávy za SCOPUS.“

Pro hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v oblasti humanitních a uměleckých věd není bibliometrická analýza na základě údajů z WoS vhodným nástrojem hodnocení. K tomuto závěru došel Odborný panel už v prvním roce hodnocení (2018), tuto skutečnost ověřil (i se snahou do hodnocení nezařazovat oborově nepatřičné výsledky, zahrnující velmi významné procento) i v druhém a třetím roce hodnocení (2019–2020), kdy další bibliometrickou analýzu, prováděnou tímto způsobem, označil za zcela zbytečnou. „Detailní argumenty jsou uvedeny v komentářích za předchozí roky, nemá smysl je znovu opakovat. Je tedy logické, že pokud byla bibliometrická analýza provedena stejným způsobem, jako v předchozích letech, je i závěr Odborného panelu ve čtvrtém roce hodnocení (2021) obdobný, jako v předchozích letech: Bibliometrická analýza dle WoS nemá pro 6. vědní oblast smysl, neposkytuje relevantní informace pro žádný z oborů této vědní oblasti a pro hodnocení VaV jednoznačně není vhodným nástrojem,“ udává v komentáři pro poslední skupinu oborů předseda odborného panelu Petr Vorel.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: RVVI