Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová uzavřeli v pátek 21. června 2019 rámcovou smlouvu o spolupráci. Slavnostní podpis se konal v budově Akademie věd na Národní třídě, v sídle této největší vědecké instituce neuniverzitního výzkumu v Česku.
Plzeňský kraj se stal v pořadí jedenáctým z krajů v České republice, s nimiž od roku 2013 Akademie věd uzavírá smlouvy o podpoře efektivního výzkumu pro potřeby regionu. Patří ke krajům, kde nesídlí žádné z mimopražských pracovišť Akademie věd a kde se navázání účinné spolupráce dosud příliš nedařilo. Dosavadní zkušenost je jednorázová a vychází z výsledků malého pilotního projektu, který se týkal výzkumu západočeských hudebních pramenů (2017).
Více rezervoárů a čistější přehrady
„Plzeňský kraj v současnosti řeší zejména problematiku vodního hospodářství, zadržování vody v krajině nebo i další rozvoj silniční a železniční sítě. Důležitá je také podpora v podnikání,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard. Z palčivých problémů konkrétně zmínil přehradu zanesenou sinicemi v důsledku zemědělského hospodaření či potřebu nových vodních rezervoárů, protože i v tomto regionu jsou místa nedostatečně zásobená vodou.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zdůraznila, že v oblasti vodohospodářství by se kraj mohl obracet na odborníky z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, kteří mají detašované pracoviště i v oblasti Šumavy.
„Od podpisu smlouvy si slibujeme možnost dlouhodobější a koncepční přípravy projektů, která by umožňovala využití úspěšných postupů ze širokého spektra oborů, které se dosud v regionální spolupráci dobře uplatnily: z oblasti fyziky, věd o Zemi, chemických věd, biologických a lékařských věd, biologicko-ekologických věd, sociálních, humanitních a filologických věd,“ uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
„Výsledek nutně nemusí být vidět hned, tak to ve vědě nefunguje, ale máme zkušenosti, že během několika let dochází k zásadním zlepšením,“ dodala členka Akademické rady AV ČR pověřená agendou regionální spolupráce Taťána Petrasová, která připomenula i tradiční setkávání historiků, historiků umění, literárních vědců, muzikologů či etnologů v Plzni na téma rakousko-uherské minulosti, které začalo již v roce 1980.
Čtvrtohorní sopka i přeshraniční spolupráce
Průmyslový charakter kraje „nahrává“ i mnoha dalším projektům, které mohou vzniknout například ve spolupráci s odborníky z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky v Praze nebo z Ústavu přístrojové techniky v Brně.
Některé projekty akademických ústavů začaly formou regionální spolupráce a pokračovaly na úrovni spolupráce evropských regionů: například Geofyzikální ústav AV ČR takto sleduje čtvrtohorní sopku Komorní hůrka. Tento původně regionální projekt pokračuje v rámci přeshraniční spolupráce s Bavorskem v projektu Evropské územní spolupráce 2013–2020 (INTERREG) pod názvem Thor ins Erdinnere (Brána do nitra země) a je nyní financován také z prostředků Evropské unie.
Až 200 000 korun podpory
Regionální spolupráci zahájila Akademie věd v roce 2003 s mikroregionem Orlicko při řešení projektů týkajících se ekologických, hospodářských a společenských témat jako je kontaminace vod, ekonomická funkčnost částí regionu nebo život cizinců. Od roku 2013 se do tohoto programu zapojily i další kraje při řešení zhruba 90 projektů v celkové částce za 15 milionů korun.
Rámcová smlouva vytváří podmínky pro využívání podpory Akademie věd, kterou v programu regionální spolupráce tato instituce poskytuje při spoluúčasti regionálního partnera formou dotace až 200 tisíc korun na jeden projekt. Na výběru témat, řešení a financování se podílejí obě strany.
Zdroj: Akademie věd ČR
Foto: Jana Plavec
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
