Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

K poznání archeologie už nemusíte jen listovat v těžkých knihách a chodit do muzeí. Díky novému pojetí správy a prezentace českého historického dědictví ji můžete pozorovat přímo z pohodlí domova – od počítače. Umožňuje to digitální výzkumná infrastruktura Archeologický informační systém České republiky (AIS CR), která souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů a dává je k dispozici veřejnosti.

shutterstock 640248574.jpg 1987258066

Zcela unikátní odemknutí vědecké práce pro laiky umožňuje vstřícný přístup Archeologického ústavu AV ČR v Praze a v Brně. Tyto ústavy nesou již od vzniku samostatného Československa zodpovědnost za správu informací o archeologickém dědictví. Archivy těchto institucí již třicet let systematicky pracují na jejich digitalizaci. Významnými mezníky na této cestě se paradoxně staly dvě katastrofy: zaplavení ústavu během pražských povodní v roce 2002 a požár mikulčické archeologické základny o pět let později. Snaha o nápravu škod naštěstí dovolila shromáždit prostředky i velké množství lidské energie pro nový začátek. Tragické události rovněž odstartovaly zásadní změnu v přístupu archeologů k informačním technologiím.

Veřejnosti vstup povolen

Díky tomu se podařilo vybudovat digitální výzkumnou infrastrukturu AIS CR. Ta je svým celonárodním charakterem a šíří nabízených nástrojů unikátní i v evropském měřítku. Od roku 2016 tvoří tato síť jeden z pilířů vládní Cestovní mapy pro velké výzkumné infrastruktury ČR. Vědci tak postupně doplňují nejen její počítačové, personální a organizační zázemí, ale především datový obsah. Logickým vyústěním těchto snah zůstalo současné otevření infrastruktury co možná nejširšímu publiku.

AIS CR se skládá z řady informačních systémů a digitálních služeb. Jádrem celé struktury je Archeologická mapa České republiky, hlavní nástroj archeologické agendy a sběru informací o vědeckých výzkumech. S ní se na denní bázi setkává nejen odborná veřejnost, ale také kdokoli, kdo plánuje zásahy do krajiny, např. stavební činností. Zájemce o archeologii najdou potřebnou dokumentaci z archeologických výzkumů v Digitálním archivu AMČR.

Hradiste Ceeov2

Digitální obraz Hradiště Češov (okres Jičín), kombinující soudobé i staré mapy, 3D obraz terénu i jeho archeologickou interpretaci. Zajímavé informace o této lokalitě a mnoha dalších nalezte v Archeologickém atlase ČR.

Na prahu nového věku

V něm je dnes možné procházet desítky tisíc dokumentů k českému archeologickému dědictví, např. terénní a letecké fotografie, výzkumné zprávy či mapy a plány archeologických lokalit. Především pro výletníky a ty, kdo chtějí lépe poznávat naši krajinu, slouží Archeologický atlas ČR, webový (ale i tištěný) průvodce po vybraných archeologických lokalitách. Zajímavé odborné i populární informace obsahuje portál Praha archeologická, zpřístupňující „Prahu pod Prahou,“ tedy množství unikátních nalezišť na území našeho hlavního města. Všechny tyto služby cílí nejen na archeology, památkáře, pracovníky státní správy a stavebníky, ale především na širokou veřejnost.

Proces, který v archeologii začal před sto lety, tak vstupuje do nové fáze. Digitální technologie už nejsou jen trpěnou pomůckou, ale stávají se i důležitým základem efektivní správy archeologického dědictví a kvalitního vědeckého výzkumu. AIS CR nově umožňuje informace o památkách otevřeně sdílet veřejnosti a česká archeologie tak vstupuje do nového informačního věku.

 

Zdroj: Akademie věd ČR

 

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: VědaVýzkum.cz