Akademie věd ČR vydala ve čtvrtek 14. března prohlášení, v němž uvítala návrh 9. rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon Europe. Ocenila koncepty směřující k podpoře evropských výzkumných projektů, stejně jako zjednodušování administrativní zátěže či vizi otevřené vědy, inkluzivity a genderové rovnováhy, zároveň však apelovala na výraznější navýšení celkového rozpočtu a varovala před snižováním podílu finančních prostředků na výzkumné infrastruktury.
Rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizon Europe je podle Akademie věd ČR nejdůležitějším nástrojem pro posilování globální konkurenceschopnosti EU, jenž zajistí pokračující financování evropského výzkumu po roce 2020. „Podpora výzkumu prostřednictvím rámcových programů EU hraje nenahraditelnou roli při zajišťování špičkové úrovně evropské vědy a dosahování excelentních badatelských výsledků celosvětového významu, které zásadním způsobem přispívají ke stimulaci ekonomického a regionálního rozvoje Evropy,“ píše se ve stanovisku.
Navýšení rozpočtu
Akademie věd se obeznámila s legislativními dokumenty k Horizon Europe předloženými Evropskou komisí v polovině předchozího roku, stejně jako s navrhovanými úpravami Evropského parlamentu z loňského prosince, a doporučila českému ministerstvu školství jednat o podpoře rámcového programu.
Zároveň ovšem vyslovila několik připomínek. Navýšení rozpočtu Horizon Europe o 30 %, navrhované Evropskou komisí, považuje za nedostatečné, a mimo jiné s ohledem na odchod Velké Británie z EU a z něj vyplývající politické nejistoty tedy doporučuje navýšení finančních prostředků alespoň na dvojnásobek oproti předchozímu rámcovému programu Horizon 2020. „Tímto krokem by EU prokázala své pokračující odhodlání dostát svému závazku z roku 2000, opětovně potvrzenému v roce 2010 ve Strategii Evropa 2020, vynakládat na výzkum a vývoj 3 % svého HDP,“ uvedla Akademie věd.
V souvislosti s rozpočtem také AV ČR vyjádřila znepokojení nad plánovaným snížením podílu finančních prostředků na výzkumné infrastruktury. „Výzkumné infrastruktury jsou nezbytným prvkem podpory excelentního výzkumu, které zásadně ovlivňují jeho globální konkurenceschopnost, významným způsobem přispívají ke spolupráci vědeckých kapacit a mobilitě lidských zdrojů v rámci Evropského výzkumného prostoru, a rovněž napomáhají k posilování evropské soudržnosti a rozvoji chudších regionů.“
Ilustrační foto, Zdroj: Wikimedia
Otevřená věda
Většinu kroků obsažených v návrhu rámcového programu ovšem Akademie věd uvítala. „AV ČR v první řadě apeluje na posilování nástrojů na podporu základního výzkumu jako nejdůležitějšího zdroje nových poznatků, dat a výsledků umožňujících vznik inovací a prostředku pro upevňování postavení evropského výzkumu v globálním kontextu. V této souvislosti AV ČR vítá zachování Evropské výzkumné rady (ERC), která si díky svému unikátnímu modelu, založenému na plné autonomii v rozhodování, vydobyla pozici vlajkové lodi EU,“ stojí v prohlášení.
Stanovisko se pochvalně vyjadřuje také o zjednodušování pravidel pro příjemce grantů či o podpoře inkluzivity včetně genderové rovnováhy. Za podstatné považuje také aktivity směřující k vizi otevřené vědy a souvisejícímu poskytování výsledků výzkumu prostřednictvím Evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC).
„Pro efektivní fungování otevřeného přístupu musí být zpřístupňovaná data nejen dostupná, snadno dohledatelná, systematicky ukládaná a dobře popsaná, ale i kontrolovaná z hlediska své kvality, integrity a reprodukovatelnosti. AV ČR v této souvislosti upozorňuje na vysoké nároky kladené na velikost úložišť, operace s daty, potřebu robustních a transparentních datových protokolů a na nezbytnost odpovědného a důsledného přístupu při sekundárním zpracování a interpretování zveřejňovaných dat,“ upozornila Akademie věd.
Kompletní text prohlášení je k dispozici zde.
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
