Po přechodném období jednoho roku budou muset mít od roku 2022 veřejné instituce ucházející se o podporu v Horizontu Evropa plán genderové rovnosti. Nová analýza Stálé pracovní skupiny pro gender ve výzkumu a inovacích poukazuje na to, že v EU existuje dělící linie mezi státy, které již v současnosti plány vyžadují, a těmi, které je nevyžadují a genderovou rovnost podporují méně.
Poté, co Evropská komise v loňském roce oznámila, že v Horizontu Evropa bude zavedeno nové kritérium způsobilosti v podobě plánu genderové rovnosti (gender equality plan, GEP), rozhodla Stálá pracovní skupina pro gender ve výzkumu a inovacích pod Výborem pro Evropský výzkumný prostor (ERAC Standing Working Group on Gender in Research and Innovation), že provede analýzu, jak si členské státy EU a asociované země z hlediska plánů genderové rovnosti stojí. Dá se totiž předpokládat, že nový požadavek bude klást různé požadavky na instituce v zemích, kde vlády k tomuto kroku již přistoupily, a mezi těmi, kde žádná nebo téměř žádná podpora není.
Skupina minulý týden zveřejnila zprávu Gender Equality Plans as a Catalyst for Change, která poukazuje na to, že v EU v tuto chvíli existuje dělící linie a zároveň že je potřeba řešit i různorodost přístupů mezi státy, které požadavek mají.
Zveřejněná analýza je založena na informacích, které v dotazníkovém šetření poskytlo celkem dvacet devět států, z toho 23 členských států EU (AT, BE, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, MT, NL, PL, PT, SE, SI, SK) a 6 asociovaných zemí (BA, CH, IL, IS, NO, TR). Ze zemí zastoupených v SWG GRI údaje neposkytlo pouze Bulharsko a Lucembursko. Lotyšsko a Rumunsko v SWG GRI zastoupeny nejsou.
Analýza ukázala, že šest zemí, které vyžadují plány genderové rovnosti ve veřejném vysokoškolském a výzkumném sektoru, je vyžadují i u veřejných grantových agentur a u soukromých společností (DE, DK, FI a SE mezi členskými státy, IS a NO mezi asociovanými zeměmi). Třináct zemí pak má požadavek na plány specificky ve vysokoškolském sektoru.
V sedmi zemích EU (AT, DE, DK, ES, FI, FR, SE) a ve třech asociovaných zemích (CH, IS, NO) je požadavek plánu genderové rovnosti ustaven legislativně a v pěti zemích EU (ES, FI, IE, PT, SE) a ve čtyřech asociovaných zemích (CH, IS, IL, NO) je dán národní politikou nebo strategií. Některé země, podobně jako nyní Evropská komise, definují tzv. stavební kameny neboli povinné prvky, které musí plán obsahovat, definují systém monitoringu a vyhodnocování plánů, případné sankce a finanční podporu pro zavedení plánu. Polovina zemí má nastavené sankce v případě, že instituce plán nezavede (ES, FI, FR, IE, IL, IS, SE). Irsko potom přijalo komplexní úpravu, která obsahuje veškeré prvky včetně finanční podpory na zavádění plánu, což je nejméně častý prvek, které politiky obsahují. V tomto výčtu chybí ze západní Evropy pouze Belgie a Nizozemí – Nizozemí ovšem v loňském roce přijalo novou politiku diverzity a inkluze ve vysokém školství a výzkumu, která s plány počítá, a v Belgii existují jiná opatření než plány genderové rovnosti, která mají oporu v legislativě, většina politik je navíc řešena na regionální bázi.
Následující mapa tak názorně ukazuje stávající nepoměr mezi novými a starými členskými státy, což v tuto chvíli bude klást nároky na výzkumné a vysokoškolské instituce v těchto zemích. Navíc Česká republika je jedinou zemí, která má — v NKC – gender a věda — podpůrnou infrastrukturu, která se oblasti genderové rovnosti ve výzkumu a vysokém školství věnuje a poskytuje podporu pro rámcové programy a zavádění plánů genderové rovnosti, včetně školení a konzultací či výměny zkušeností prostřednictvím Komunity pro změnu.
Státy s povinností mít plány genderové rovnosti a bez této povinnosti
Zdroj: SWG GRI Report on Gender in Research and Innovation on Gender Equality Plans as a catalyst for change (2021)
Jak ale v úvodu připomíná SWG GRI, není možné absenci požadavku na GEP brát jako indikátor kvality nebo jako doklad o nečinnosti. Ostatně SWG GRI ve zprávě přináší přehledné informace o tom, jaká opatření a podpůrné aktivity existují v jednotlivých zemích, včetně těch, kde povinnost mít GEP není. Zároveň je nutné mít na paměti, což podtrhuje i zpráva SWG GRI, že mít zavedenou povinnost, ať již legislativně či na základě národní strategie, neznamená, že jsou plány skutečně přiváděny k životu a že na daných institucích dochází k proměně pracovní kultury či odstraňování předsudků vůči ženám a pracujícím matkám zvlášť. Proto SWG GRI tolik zdůrazňuje nutnost zaměřit se v nadcházejícím období na vytvoření metodiky pro monitoring a vyhodnocování plánů a zároveň sběr národních statistik o tom, kolik relevantních institucí GEP má. Ukázalo se totiž, že i země, které povinný GEP mají a mají i sankce, nemají přehled o tom, jak jsou plány zaváděny.
Analýza SWG GRI identifikuje i další kritické oblasti, kterým je potřeba věnovat pozornost. Mezi klíčovými se nyní ukazuje přesně vydefinovat požadavky na GEP. Zejména země, ve kterých je požadavek ustaven, nyní řeší ekvivalenci mezi Horizontem Evropa a národními požadavky. Zcela jistě bude také docházet ke zpřesnění toho, co znamená, že GEP má být veřejně dostupný, a to z důvodu ochrany osobních dat, na což upozorňuje Německo. Další důležitou oblastí je budování kapacit a vzájemná výměna zkušeností. U zemí, kde GEP povinný není, se jako nejdůležitější ukazuje expertíza a budování kapacit (94 % bez GEP, ale pouze 50 % s GEP) a příležitosti pro financování vytvoření GEP (82 % bez GEP, ale pouze 35 % s GEP). Ukazuje se také, že země, které povinnost GEP nemají, by přivítaly výměnu zkušeností jak na úrovni státní správy, tak na úrovni institucí (76 % v obou případech), zatímco země, kde povinný GEP je, přikládají větší důležitost výměně zkušeností na úrovni institucí než na úrovní státní správy (75 % versus 58 %).
Jakou podporu tedy mohou instituce v ČR očekávat? V rámci projektu sdílených činností CZERA realizujeme školení a webináře, v průběhu podzimu 2021 bude vznikat nový aktualizovaný školící modul zaměřený přímo na plány genderové rovnosti. NKC – gender a věda též poskytuje in-house školení a konzultace a buduje Komunitu pro změnu, která v současné době čítá více než 350 osob a jejím hlavním cílem je výměna zkušeností, vzájemná podpora a sdílení dobré praxe. Zcela jistě ale bude klíčové, aby byly rychle k dispozici prostředky v Operačním programu Jan Amos Komenský, které institucím pomohou realizovat audity, na jejichž základě pak GEP bude navržen a které budou sloužit k tolik zmiňovanému budování institucionálních kapacit. Nutno též dodat, že i Evropská komise bude nadále podporu poskytovat. Již nyní se rozbíhá Pilot Knowledge and Support Facility, který má vypracovat návody a v druhé polovině roku 2021 realizovat školení, zejména ve střední a východní Evropě. V rámci výzev Horizontu Evropa v roce 2022 pak bude vytvořeno EU Gender Equality Competence Facility pod Evropským institutem pro genderovou rovnost (EIGE), které se bude zaměřovat čistě na poskytování podpory pro zavádění plánů a výměnu zkušeností. Vzhledem k tomu, že GEP je potřeba mít od roku 2022, je ale již nyní nejvyšší čas začít audit a následně GEP připravovat.
Zdroj: Marcela Linková
Marcela Linková
je vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR a předsedkyní Stálé pracovní skupiny pro gender ve vědě a inovacích.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
